Papierové mestá

"Když se chceš najít, musíš se nejdřív ztratit." Ztratila se nám Margo, svérázná stoupenkyně náhodného psaní velkých písmen, tak ji pojďme najít. Mne to běhání po zanechávaných stopách nijak zvlášť nebavilo, ale to se rozhodně nedá říct o její úvodní výpravě za pomstou, které bych se klidně kdykoli zúčastnil. (18.01.2016)

Film s krásným poselstvím, přesto ale se značně promarněným potenciálem. Celý film moc dobře víte, co se snaží říct, ale jakoby to neuměl vyslovit. Stále jsem čekala na moment, který se mnou skutečně zamává, ale nedostavil se. Každopádně se na Papírová města moc dobře dívá, celý film uteče jako voda, sympatické obsazení a vůbec celý ten feel-good nádech filmu jednoduše zbaštíte. Zkrátka se jedná o velice příjemnou oddechovku, která ale měla na to stát se něčím víc. 70 % (25.07.2015)

Dramatická romance Hvězdy nám nepřály byla v rámci žánru skvělá. Prostě byla. Autorem knižní předlohy byl jistý John Green, po jehož další knize filmaři skočili. Dopadlo to méně slavně, ale pořád poměrně slušně. Její hlavní linií je pátrání po zmizelé lásce. Quentinovi nezmizela poprvé. Miloval ji už v dětství, kdy spolu trávili veškerý volný čas. Jenže možná tím, že on byl nesmělý a uťápnutý studijní typ a ona impulzivní divoženka, ji ztratil. Ve škole se roky prakticky jen míjeli. Pak se jedné noci objeví u něj v pokoji a vytáhne ho na pomstychtivé dobrodružství. Zase se sblíží a ona znovu zmizí. Doslova. Od rodiny, z města, od něj. Následuje nejméně zajímavá část příběhu – detektivní hledání stop. Naštěstí jej vystřídá společný road trip přes několik států, na kterém Quentina doprovázejí dva kamarádi a dvě dívky. Je to sympatická linie o dospívání a dospění. Horší je to se samotnou zmizelou sousedkou – není moc důvodů, proč by ji hrdina i divák měli považovat za výjimečnou. Ostatní postavy jsou vesměs fajn, ovšem přítomnost nějakého výraznějšího charakteru bych uvítal. Stejně jako nějaké vyloženě silné momenty, těch je prostě málo (ve výsledku to není ani romantický snímek, rozhodně ani bláznivá komedie). Na druhou stranu se poměrně dost povedl soundtrack. Žijme přítomností. (05.08.2020)

Už začínam byť tých nových teenagerských komédii ktoré sú iné, nové, vybočujúce z koľají, prejedená. Nebolo to zlé, herci sú príjemní, postavy samé o sebe tiež a veľmi oceňujem triezve zobrazenie hlavnej ženskej postavy. Quentinovo precitnutie na konci filmu ma nadchlo. Hudba tiež skvelá. Keby sa objavil na plátne pred The Perks Of Being a Wallflower, možno by som bola unesená. No Charlie tému dospievania zvládol tak neskutočne dobre a prišiel s niečim tak iným, že Papierové mestá sú už len ďalšie v poradí. / Film má u mňa uznanie aspoň za to, že funguje rovnako slušne aj na druhé pozretie. (08.10.2015)

“What a treacherous thing to believe that a person is more than a person." Paper towns je úžasná knížka, která ale nemá potenciál na zfilmování. Když jsem se dozvěděla, že bude film, bála jsem se, že to bude nudná šeď a moje očekávání se bohužel naplnilo. Nejzajímavější momenty night quest a roadtrip byly zkrácené a lehce upravené (obzvlášť z toho roadtripu, nejlepší a nejvtipnější část knížky a oni to tak osekají). A ten prostředek, kdy Quentin hledá stopy je sice taky lehce zkrácený a upravený, ale i tak se mi zdál moc dlouhý. Ve výsledku mi přišlo, že ten film byl v podstatě o ničem a hlášky, které se mi tak líbili v knížce mě tu nezasáhli. Navíc obsazení (obzlášť Cara Delevingne, ta byla prostě otřesná) se mi až na vyjímky taky moc nezamlouvalo. 3* nejlepší část filmu bylo stejně cameo Ansela Elgorta a Pokemon song. (24.07.2015)