Kocúr v čižmách: Posledné želanie

V roce 2001 studio DreamWorks uvedlo do kin "Shreka", jehož kasovní úspěch měl pro mainstreamovou animaci fatální důsledky. Zatímco Pixar sliboval každým svým novým projektem posouvat technologické i výrazové prostředky počítačové animace a přicházet s novými světy a příběhy, "Shrek" ukázal, že stačí mít lidově vtipný a popkulturně přechytračelý scénář, přičemž pak budou divákům kvality animace u zadku. V roce 2018 vytřelo Sony Pictures Animation všem zrak svým animovaným Spider-Manem a dokonce i zpohodlnělí hlavouni u DreamWorks pochopili, že po tomhle už divákům nebudou stačit jen žvýkačkoví pajduláci ilustrující namluvené fóry. Vedle novinky "Zlouni" se vizuálním refreshem může chlubit nový "Kocour v botách", kterému stylizační facelift nehorázně prospěl. Jeho scénář sice vykazuje spíše znaky direct-to-video sequelů (málo postav a prostředí, přímočaré vyprávění těžící vágně z dříve představeného světa, opáčko struktury i konceptu předchozího dílu), ale právě animační pojetí vše povyšuje na velkolepou podívanou. Jednak celkové vizuální pojetí namísto dlouhé roky prosazovaného pseudo-realismu, kde prim hrál každý jeden chlup na srsti či fotorealistické odlesky a stínování, přejímá stylizaci temperových maleb, nicméně nikoli ve velkém měřítku, ale naopak v mikro rozměrech. Díky tomu mohou pořád vyvstávat drobné detaily i textury povrchů, ale celkový dojem je na hony vzdálený igráčkovské umělosti klasické počítačové animace. Akční scény pak formálně přejímají výrazový slovník anime se spektakulárními pózami, rychlým střihem i kontrastem zpomaleného trvání a naopak zrychleného pohybu sugerovaného rychlými skoky mezi klíčovými snímky, respektive jednotlivými pózami. Ačkoli animace tu odedře nejvíce práce v poutání divácké pozornosti, není z celku vykloubená, ale zůstává v pevné symbióze se scénářem, ruchy i dabingem. Nejmarkantněji se tato souhra projevuje na impozantní postavě vlčího záporáka, který sám o sobě je skvostným audiovizuálním počinem. (08.07.2023)

Kocour v botách se vrací ve velkém stylu. Nový animační styl, nové dobrodružství a starý dobrý zrzavý kočičák. Nakonec mě ani nemrzelo, že jsem musel zajít na dabing – ten je totiž kvalitní a hlas Aleše Procházky mám stejně už od dětství zažitý jako „originál“. Po působivém úvodu mi přišlo, že se film docela hledá a cílí téměř výhradně na dětské publikum. Naštěstí od příchodu do „temného lesa“ se rozjede dobrodružná jízda se vším všudy. Stylizovaná animace dává prostor nápaditým akčním scénám, díky zajímavým postavám zase nechybí humor ani emoce. Chemie Kocoura s Čiči funguje pořád stejně dobře a posila v podobě naivního psa mě mile překvapila, protože nepůsobí trapně a dodává filmu potřebné srdíčko. To stejné platí o Zlatovlásce s medvědy, jejichž linka rozhodně nepůsobí zbytečně. Snímek umně zpracovává motivy životních hodnot, rodiny či pomíjivosti života a celkové poselství je tak opravdu zdařilé. Zatímco postava tajemného vlka povedeně přidává místy až hororové prvky, hlavní záporák se dle mého úplně nepovedl a nepřišel mi ani zajímavý ani vtipný. To je nicméně asi jediná větší výtka, kterou mám, protože jsem se většinu času náramně bavil. A ačkoliv mi několik rádoby vtipných pasáží přišlo dost na sílu, věřím že cílovka tohle řešit nebude. 7/10 (25.12.2022)

první Kocour v botách byl nenáročná zábava, která se vezla na - v té době už řádně slábnoucí - vlně úspěchu Shreka. Dvojka přichází po víc jak deseti letech a nebylo moc důvodů se na ní těšit. Jenže Dreamworks to vzali z gruntu a přišli s nečekanou peckou, která je jedním z nejlepších animáků roku. Trošku překopali animaci, která má teď blíž třeba k animovanému Spider,manovi (a taky je třeba si na ní zvyknout) a hlavně přišli s dobrým a překvapivě temně laděným příběhem, ve kterém sice nechybí tradiční humor a hodnoty, ale řeší se tu i takové věci jak strach ze smrti. Kocour je pak stále kocour, ovšem tentokrát ho strkají do kapsy prakticky všechny vedelejší postavy, jejichž králem je Vlk. Ten je s hlasem Wagnera Moury jedním z nejvíc creepy záporáků, za kterého by se nemusel stydět nejeden hraný film. Jak sem vlastně nic moc nečekal, tak za tohle pokračování před Dreamworks smekám...80% (15.01.2023)

Narvané nápady, existenciálními úvahami o smrti a boží akcí, která kombinuje styl japonské anime s videoherní dynamikou aniž by to působilo blbě. Bezvadný anglický dabing, Banderas se Salmou klasika, ale silný anglický přízvuk Zlatovlásky a Tří medvědů byl geniální tah a Wagner Moura jako Smrt? Jaj! Příběh kocoura protáhne těžkou krizí osobnosti (This Is the End variace na Apokalypsu v animáku pro děcka?) což z něj dělá zajímavější postavu než v Shrekovi. Takového prekvápka už se u Pixaru nedočkáme. P.S: Finální bitka se Smrťákem je parádní. (30.01.2023)

Tak tentokrát jsem to opravdu nečekal. Shrek 3 a dál, včetně spin-offů, byly filmy vyčpělé a chutnaly jako zvětralé pivo. Druhý kočičák ve škrpálech je naopak nacpaný nápady, akcí, vtipem a díky dortožroutovi i milionem odkazů na všemožné pohádky a filmy (včetně Terminátora 2). Příběh je vynalézavý, závod s protivníky (nástup Zlatky a jejích kašežroutů byl excelentní) napínavý a temný hvozd je vyložená lahůdka. Nesmím samozřejmě zapomenout na Smrt. Takového Grim Reapera může závidět kdejaký film, kde se tahle neporazitelná... nevim ... vyskytuje. Film pro malé i velké, kvalitativně naprosté zjevení. (22.01.2023)