Môj kamoš obor

Je škoda, že tvorba spisovatele Roalda Dahla není v našich končinách příliš známá - anebo minimálně dostatečně doceněná.Myslím hlavně okouzlující moderní pohádky. V jeho hlavě se zrodil Willy Wonka z továrny na čokoládu, právě on je autorem Jakuba a obří broskve nebo Fantastického pana Lišáka. A je také tvůrcem obřího světa v Obru Dobrovi. Scénář si sice s Dahlovým příběhem docela zahrál, ale naštěstí se režie chopil Spielberg, kterej dokázal scény oscilující na hranici vtipu a trapnosti po chvíli lavírování překlopil na správnou stranu. Týká se to hlavně zapojení anglické královny do děje a "prdící scény" při slavnostní snídani, která mohla k dětinskému nevkusu sklouznout velmi snadno. Jeho zásluhou je film točený v kanadském Vancouveru retro Londýnem, atmosférou sirotčinců a zablácených nočních ulic britskou esencí natolik natolik prodchnuté, že sami Britové by to možná ani stejně dobře nedokázali. A taky do role smutného a dobráckého obra, dojímavé i živé zároveň, obsadil svýho oblíbenýho Marka Rylence. Společně s animátory stvořili postavu, která se ze všeho nejvíc podobá nějakému hodnému dědečkovi. Stačilo mi to vidět jednou, ale bylo to moc příjemný setkání s dětskou imaginací Roalda Dahla. (17.03.2018)

Přiznám se, velká očekávání jsem od tohoto filmu Stevena Spielberga neměl, ale jednoduše se ukázalo, že točit umí a že Roald Dahl prostě napsal zajímavou předlohu. Příběh je hezký, nápaditý, ale provedení prostě hraje hlavně na skvělý vizuál, což se podařilo. Tomu jde vytknout málo. Postavy jsou mnohdy skoro až zbytečné, nejlepší je BFG a Sophie, což se asi čekalo. (09.01.2017)

Magická fantasy disneyovka o dívce, která "ještě musí pochytat hodně snů", a obrovi, který ty sny - alespoň některé - umí dělat. Steven Spielberg se Obra Dobra chopil se svým typickým perfekcionismem a ačkoliv opravdu jde především o snímek určený dětem, dospělí si v něm to svoje také najdou, pokud v nich ještě alespoň trochu dítěte zůstalo. Vždyť poselství toho vzácně neuspěchaného filmu je tak univerzální... Oba hlavní herci (Ruby Barnhill, o níž ještě doufám uslyšíme, a digitální Mark Rylance, kterému digitálnost nic neubrala) jsou úžasní, režie má spoustu nápadů (obrovo schovávání se před lidmi, Sophiino schovávání před lidožrouty), kouzlí nádherné scény (chytání snů) a humor na rozdíl od Hooka není snad ani v jednom případě vyloženě jednoduchý (ani v případě toho prdění, které je naopak velmi vtipné). Hudba Johna Williamse, která místy připomene Sám doma, je opět dokonalá, tentokrát ozdobená krásnými flétnovými sóly. Jen mě trochu mrzí, že se Obr Dobr do kin dostal jen s dabingem. Není špatný, ale je zkrátka vidět, že v původním znění budou některé emotivní scény ještě emotivnější. A na to si schovávám pátou hvězdičku. (03.09.2016)

,,JE TO NEUVĚŘITELNÝ PŘÍBĚH, ALE NEMÁM ČAS O NĚM POCHYBOVAT...“ /// Spielberg by měl zůstat u tvorby pro dospěláky. Tahle kniha možná baví generace čtenářů, ale film nemá čím strhnout. Roztažení 208 stránek dětskýho čtení do cca dvou filmovejch hodin nevyvolalo u mě (ani jinde) davový šílenství. Fantasijní svět sázející na obry se brzo vokouká a zápletka je slaboučká. Navíc emoce může vzbudit maximálně u neziskovejch organizací, zabývajících se obřími právy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1982 napsal Roald Dahl, neznám. 2.) Chystám se organizovat odchyt obrů. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (29.01.2017)

Je to laskavé i dojemné, ale vyjma technické jistoty jsem čekal ještě něco navíc. A to bohužel nepřišlo. Velký příběh Spielbergovi neklapl už v rozmělněném Válečném koni, který představoval sic přiznaně zkreslenou, až pohádkovou verzi války, nicméně mu trestuhodně chyběly emoce. Vztah odvážné dívky z londýnského sirotčince a dobráckého obra, který lidem v noci vdechuje sny, je dalším výletem do světa rodinné podívané. Ti dva se samozřejmě spřátelí, zažijí mnohá dobrodružství (hlavně proto, že na dívku mají v jeho světě spadeno zlý sousedé) a divák mezitím bude pokukovat po hodinkách. Spiebergovi bude na konci roku sedmdesát, dál však předkládá rozmanité látky, které prostě musí zajímat. Je obklopený svou starou dobrou partou (John Williams, Janusz Kaminski, Michael Kahn, Joanna Johnston), díky které leccos funguje. Nicméně (nevím, jak moc za to může předloha britského spisovatele Roalda Dahla) dialogy jsou rozvláčné, mnohé scény zbytečně zdlouhavé, humor občasný a po vyběhnutí závěrečných titulků toho nezbývá úplně moc. Je to na Spielberga takové vnitřně prázdné. Za Marka Rylance nicméně palec nahoru. A příště se samozřejmě budu těšit znovu. Na tom se nic nemění. (27.09.2016)