Edith a Marcel

Jedním slovem zklamání, dvěma slovy velké zklamání. Netušila jsem, že Lelouche je schopen natočit povrchní červenou knihovnu a ještě se tvářit, že tím chtěl vzdát hold Piaf. Ještě štěstí, že krom zamilované slípky v podání Bouix se před kamerou Bouix objevila i v roli Margot coby nejdůležitější osoby paralelního příběhu. A ten druhý pár byl alespoň zajímavý, typicky Lelouchovsky se prazvláštně seznámil a podivně probíhal jejich vztah. (12.07.2013)

I kdybych našla ,a já je našla, nějaké ty pihy na kráse tohoto filmu, musím dát stejně plný počet- už jenom za samotné texty písní a Edity nenapodobitelný zpěv. Docela dlouho jsem moc nechápala proč se film věnuje ještě druhé dvojici a upřímně mi to celé ,,secvaklo" až na úplném konci. Láska má mnoho podob a ne vždy jsou tyto podoby jen pozitivní, tak o ní taky spontánní Piaf zpívá. (29.05.2016)

Mé první setkání s Claudem Lelouchem a jedním dechem dodávám, určitě né poslední! Příběh snímku začíná a vlastně i končí v momentě, kdy se Edith dozvídá, že její milenec Marcel zemřel při nehodě letadla. Mezitím jsme svědky vzájemné paralely obou jejich životů, ale nečekejte žádné pohledy do jejich dětství. Do příběhu se ponořujeme v době, kdy se Edith stává první dámou francouzského šansonu a Marcel Cerdan právě vybojovává titul mistra Evropy v boxu. Souběžně s tímto příběhem Lelouch rozehrává ještě druhý fiktivní příběh mladičké Margot de Villedieu, která se formou válečné korespondence seznamuje s vojínem Jacquesem Barbierem. Pokud máte rádi velké příběhy a hlavně písničky Edith Piaf ( na kterých se podílel i Charles Aznavour ) rozhodně si tento snímek nenechte ujít! V roli Edith Piaf EXCELUJE úžasná Evelyne Bouixová. p.s. nedá mi to a nemůžu nezmínit Marcelův poslední profesionální zápas, ve kterém ( i kvůli zranění ) podlehl Jakeovi LaMottovi, dalšímu velikánovi. To je již ale zcela jiný příběh, Robert De Niro by mohl vyprávět... :o) (26.10.2009)

Vzhledem k tomu, že se do osudu Edith Piaf a Marcela Cerdana promítá příběh i jiné dvojice tak mě toto zpracování jejich příběhu zvlášť nenadchlo a jejich paralelní děj mě prostě nesedl. Ale co mohu s jistotou napsat, že dobové šansony Edith, (hlavně texty) které zde zazněly, na kterých se podílel částečně i Charles Aznavour, tak ty jsou opravdu nezapomenutelné. Režisér Claude Lelouch připravoval tuto roli pro svého oblíbeného herce Patricka Dewaera, který se na tuto roli velmi těšil, ale bohužel těsně před začátkem natáčení filmu si vzal život. (11.07.2009)

Určitě pozoruhodný pohled na velkou lásku i její kulhavé partnerské nohy byl míněn - a také tak vyzněl - jako hold velké francouzské zpěvačce (v době natáčení a uvádění filmu do kin by Edith nebylo ještě 70 let), jejíž památka byla stále živá a pro režiséra, který Edith zažil jako chlapec, jinoch a posléze mladý muž to byla výzva, jak mrtvou co nejlépe vyvolat z jejího hrobu. Jen tak lze vysvětlit angažmá Cerdanova již postaršího syna, jen tak je možné užít originální Piafiny nahrávky. Určité rozpaky vzbuzuje druhý paralelní příběh válečné lásky. Jako celek je však film scelen a jeho hlavní poslání - co nejvíce obnovit kouzla nenapodobitelného zpěvaččina hlasu - vyšel beze zbytku. Evelyne Boixová zvládá svou dvouroli s mimořádnou virtuozitou a až překvapivědobře si vede neherec Cerdan. Ani Aznavourovy vstupy nejsou hluchými místy, naopak přesvědčivě dokreslují Piafnin umělecký styl a metodu. Precizní zvádnutí výpravy v evropském i americkém prostředí je dalším tmelem filmu. V obsáhlé Lelouchově filmografii se jedná o nadprůměrné a dnes zřejmě i nadčasové dílo, které se nám vybaví, pokud jsme jeho diváky, kdykoliv zaslechneme hlas, jemuž i dnes tleskají obě strany severního Atlantiku. (15.08.2010)