Vyhrát za každou cenu (E05)

Tuším, že jsem v šestém díle rozpoznal hlavní problém Bohémy, protože takhle zazděný potenciál už dlouho v seriálu nebyl. Samo to neví, jestli to chce být spíš historií inspirované drama, nebo hraný dokument. Vychází z toho ale takový divný hybrid, kdy v těch víc dokumentárních částech to je až moc odborné, nevysvětlené, matoucí pro laika (chybí nějaké větší seznámení s postavami, ve kterých má laik zmatek, nevychází mu to vstříc a spoustu věcí, které mají za následek zobrazené události, seriál neukáže, takže neznalec se neorientuje), v dramatických rovinách je naopak až moc přimyšlených a upravených prvku pro znalce (např. postava Judit Bárdos). Takhle tím pádem není uspokojena ani jedna skupina.__________ Předposlední epizoda je opět sled prázdných scén o ničem (kraluje tomu úvodní trapná scéna s tankem). Ve střižně asi někdo požil LSD, protože scény jsou na sebe naplácány nesouvisle, nesmyslně a ledabyle, skoky v čase nedávají smysl a matou, a snaha o osudovost je marná. Ocenit se tady dá jen několik herců, pár zajímavých scén a poměrně kvalitní kamera. Sleduju jen protože nic jiného nedávají, celý příběh mi je ale zcela ukradený, což není dobré znamení. (12.02.2017)

Nanicovatý, až směšný úvod s tankem, dále řada prázdných scén, znárodňování, které vypadá přesně tak, jak divák čeká, černobílé postavy, další nahý zadek (už jsem to původně ani nechtěl zmiňovat, ale nedalo se).... A pak opět výborný Vladimír Javorský, který tentokrát jako jeden z mála předvedl něco zajímavého. O moc víc mi tato epizoda nedala. (12.02.2017)

–Třicet tisíc barevnýho Kodaku? Kde jste to vzali? –Vzali. Epizoda, která mne bavila trochu víc než většina ostatních hlavně pro to, že dění v kinematografii za třetí republiky mne zajímá trochu více než dění za protektorátu. Dramaturgicky je to ale pořád stejně rozplizlé. Namísto plynulého vývoje se skáče od události k události. Nejnosnější příběhové linie (Havel, Burian) ztrácejí na síle vinou jejich neustálého přerušování tuctovým melodramatickým vyprávěním (herecky i povahově naprosto nezajímavý Žák). Rámcové vyprávění je nadále víc ke škodě než k užitku. Budovatelský optimismus, o němž v roce 68 hovoří Žák, například v poválečných scénách není vůbec přítomen a nedává tak smysl, proč lidé Rusům, potažmo komunismu věřili. Sedláček zvolil tón truchlohry. Všechno je špatné a může to být jedině horší – někdo se projevuje jako bezpáteřní svině, jiní pykají i za to, co nespáchali, do popředí se tlačí lidé bez talentu. Místy, třeba když se na scéně objeví jistý Bouchal ze Státní bezpečnosti, působící zlověstně i při loupání pomeranče, je snaha ukázat nové poměry v co nejhorším světle až (tragi)komická, ale podobných guilty pleasure momentů Bohéma bohužel nenabízí dost, aby oslabily pocit, že je to celé jakési nedomrlé a mdlé. (13.02.2017)

Tak se to podařilo i zde. Našponované napětí pokračuje a vše je daleko více vyhrocenější, než za nacismu. Až mi to připadá, že celý nacismus byl jen předehrou pro toto (což asi nebyl záměr tvůrců). Vidět Buriana mlátící hlavou o mříže byl velice smutný okamžik srovnatelný snad jen s Háchou v minulé epizodě, a ač se příběh odehrává před rokem 1948, občas mi přijde, že již únorový převrat musel proběhnout v květnu 1945 (což je samozřejmě nesmysl). Palec nahoru za napětí, herce i dramatičnost. Snad poslední část si nastavenou laťku minimálně udrží. Teď je to dobré. 75% (13.02.2017)

Už v roce 48 byly ty komunistický svině u moci, na tom není nic divného.V roce 1948 už je došlo k oficiálnímu předání moci z rukou vlastizrádce Beneše do rukou masového vraha Gottwalda.To jen pro ty, kteří se diví vlivu komunistů hned po válce.Jestli někomu nestačí rudé gardy a vznik národních výborů, lidové soudy, příprava znárodňování...pak už nevím... (13.02.2017)