Čierne Vianoce

Krásna vianočná atmosféra sa vzápati premení na utrpenie a boj o holý život.Tento film,ma dostal svojim intenzívnym napatím,aj slušnou atmosférou.Bola to aj slušná zábava,vážne v niektorých momentoch som sa dost obavil.Dialógy sa s tým vobec nemaznali a nadávkami sa to tu len hemží.Mám rád filmy ktoré su zamerané na tajomno a mystérium vraha.A presne o tom je aj tento film.Aj spracovanie príbehu je velmi svieže,ale aj zábavne a velmi temné.Len tie telefonáty čo prichádzali od vraha,boli chaoticke a po čase mi začali dosť prekážať.Vrážd tu nie je veľa ale filmu to neubralo z napatia,ale ten koniec bol jedno veľké klišé.To celkom tvorcovia odflákli-škoda. (02.08.2014)

Tichá noc, svätá noc, všetko spí..........natrvalo a to pod tvrdou rukou hlavného sviatočného uspávača, ktorý sa zhostil toho roku úlohy patróna Vianoc. Jeho dobrota – sladké verše a emotívne príhovory po dráte telefónnej linky, kryštálový jednorožec a prítulnosť z neho robia šialeného škriatka zavŕtaného vo veľkom dome ako roztoč. Ale teraz už úplne vážne. Výhodou Black Christmas je oproti žánrovým kolegom inteligentný prístup v budovaní atmosféry, herci na úrovni (na čele s Johnom Saxonom a sladkou žienkou Margot Kidder). Hneď od začiatku je vidno, že režisér drží film pevne v rukách a nič neodflákne. Ale zas plný počet to nie je. Takže horor s pár počtom mŕtvych a bez nechutností, zato však atmosferický, milý a miestami zábavný (dialógovo a to zámerne). (24.07.2008)

Bohužiaľ, nie každé Vianoce sú šťastné a veselé. Občas bývajú aj "Čierne Vianoce". Mám na mysli kanadsko-americký vyvražďovací horror "Black Christmas", ktorý v roku 2006 natočil režisér Glen Morgan. To boli moje prvé čierne filmové Vianoce. Je to remake rovnomenného snímku z roku 1974. Moc ma nezaujal, nepobavil a ani nepostrašil. Ohodnotil som ho dvomi hviezdičami. Teraz sa mi podarilo zohnať originálnu, pôvodnú, kanadskú verziu "Black Christmas", ktorú zrežíroval Bob Clark. Nie je to nič z čoho by mi padla sánka, ale v predvianočnom čase mi to padlo celkom vhod. Starý, klasický, vianočný slasher horror. Páčilo sa mi to o jednu hviezdičku viacej ako zmodernizovaný remake. *** (21.12.2022)

Vynikající oldschool, který splňuje všechny atributy dobré detektivky s hororovými prvky. Kamera z pohledu vraha, nekompromisní přístup k obětem - techniky, které Carpenter v Halloweenu v podstatě okopíroval. Okopíroval je hezky a přidal vlastní, mnohem strašidelnější příběh, Černé vánoce jsou však neprávem zapomenutou prvotinou svého žánru. (30.07.2012)

"Úchyl vzlyká, slzy roní, do sluchátka těžce funí." Nestárnoucí pradědeček všech slasherů, který má vše. Nevinné studentky, sympaticky úchylné funění prasáka ve sluchátku, zdařilé budování napětí a vynalézavou kameru, plížící se po pustých chodbách. Ocenil jsem i bezva vánoční atmosféru a zasněné, něžné kolébání udušené dívky v houpacím křesle, s panenkou v náručí. Pobavil starý způsob odposlouchávání telefonu, s důrazem na fyzičku policejního technika při běhání mezi regály s relé přístroji, v sále telefonní ústředny o velikosti tří fotbalových hřišť. Potěšila správcová notor, snaživá, leč bezzubá policie a v přijímací kanceláři seržant s jednociferným IQ. I to otevřené, zvonící finále. A všechny happyendu chtivé divačky (ahoj miláčku :-)) mají po ptákách! Funění na kolejích je věčné. Ostatně já, jakožto zdejší kolejní expert to mohu potvrdit. Během 5 let studií na UP Olomouc jsem se něco nafuněl v dívčích pokojíčcích. Pravda, nikoli drsně slasherově, ale jen něžně do kočičích oušek. Ale zpět k filmu. Kolikrát zamňoukal falešný kocour Claud? Čtyřikrát. (10.12.2022)