Réžia:
Takahiro MikiScenár:
Tomoko JošidaHrajú:
Sóta Fukuši, Nana Komacu, Masahiro Higašide, Júki Jamada, Kaja Kijohara, Akira Ótaka, Jošiko MijazakiObsahy(1)
Nesmělý Takatoshi (Fukuši Sóta) uvidí ve vlaku dívku (Nana Komacu) a zamiluje se na první pohled. Osloví ji, jeho city jsou opětovány, začnou spolu chodit. Svět vypadá ideálně, až na to, že jeho partnerce v určitých chvílích nepochopitelně tečou slzy. Po jednom jejím odchodu najde Takatoshi deník, ve kterém je popsaná budoucnost. (Jirka_Šč)
(viac)Videá (10)
Recenzie (12)
SPOILERY JAKO TOTÁLNÍ SPOILERY: Fenomenální herecké výkony, zejména Fukuši Sóta hraje precizně a celej film se opravdu vyvijí, hlavně co se týče projevování emocí a dialogů. Nana Komacu je absolutní anděl, jak z pohádky a chtěl jsem jí držet pevně v hrudi. Fungují i komediální vsuvky, působí to příjemně, civilně a i uvěřitelně. ALE. Proč teda jedna hvězdička. Je to prosté. Tenhle film totiž kompletně narušuje vlastní pravidla a to prostě nesnesu. - Takže. Pokud jsem to správně pochopil; on prostě stárne, zatímco ona mládne. Tady však už nastává několik rozporů - zejména v té skutečnosti, že ona sama přiznala, že nezná budoucnost. Tím pádem... jak si může bejt sakra jistá, že to byl on, kdo jí zachránil?! A proč vlastně si ten týpek nepamatuje přesně ty věci? Proč ona? Ten film extrémně narušuje celé ty časové osy a když se snažím zamyslet nad tou logikou, tak to žádnou nemá. Z úst té dívky padla zmíňka o jiných světech... jak to jako funguje? V jaké realitě se to teda odehrává? Sleduju lineární dění toho týpka, nebo z její časové osy? A pak je tu ještě jeden problém. Pokud vezmu v potaz to, že se na to díváme z pohledu týpka, tak to znamená...že ona mládne zpátky? Což opět nedává logiku, pač v její časové ose stárne ne? Wut... ()
Pravdou je, že keď začnete pozerať viac romantických filmov z Japonska neubránite sa pocitu, že väčšina z nich( hlavne tie z fantasy zápletkou) sa neustále opakujú. Zmeny sú minimálne, ale v zásade sa vždy jedná o tú istú premisu pominuteľnej lásky. Takahiro Miki to ale s atmosférou vie. Netvrdím, že potrebujem vidieť všetko, čo natočil, ale tých pár vecí čo som videl si držalo svoj štandard. A ono to dakedy poteší. Vidieť niečo čo nevybočuje a čo funguje presne tak, ako očakávate. Teda ak do toho idete s tým, že to hľadáte. V zásade ale ide o to, že byť 30 dní s Nanou Kumacu je stále lepších než byť 30 dní sám. A som rád, že mi to ten film takto polopate vysvetlil. ()
Milý a atypický romantický film. Tematika paralelných svetov a lásky, ktorá sa odohráva na nekonečne prebiehajúcej časovej osy je veľmi zvláštna, no výnimočná. Jednou z ústredných myšlienok je aj prepojenie osudov dvoch postáv, ktoré v neobyčajne koncipovanom príbehu našli spôsob, akým dokážu spolu fungovať. Prvá časť filmu je skôr ukážkou tradičnej japonskej kultúry o tom ako prebieha v danej časti zeme „randenie“. Neskôr sa však zápletka skomplikuje a hlavný hrdina si uvedomí, že cesta, ktorá je síce v rámci hlavnej tematiky filmu nekonečná, je pre každého z nich (aj keď každý deň navzájom stretávajú vlastne „inú osobu”, ktorá prežíva ten istý príbeh za tých istých okolností v rovnakej časovej postupnosti avšak obrátene) ohraničená. Je pravdou, že takto komplikovaný príbeh bude narážať na množstvo nedoriešených detailov a situácií, ktoré môžu pôsobiť mätúco. Jedná sa však o fantasy film a pravidlá diegetického sveta vždy vymýšľa autor filmu. Takže má právo na svoje vlastné princípy a zákony, ktorým bude daný svet podliehať. Ja som si film užil a netradičná zápletka ma tiež zaujala. ()
Opravdu miloučký snímek, snad až moc sladký, velký podíl na tom má sympatická ústřední dvojice, kdy zejména mladičká Komatsu Nana je doslova kouzelná a neodolatelná, to jejich počáteční randění jsem si neuvěřitelně užíval a přitom se i výborně bavil. Ale tato křehká dívka má své tajemství, romantický vztah se značně komplikuje a současně s tím lehce spadne původně vysoko nastavená laťka, přesto ale film patří mezi moc pěkné kousky pojednávající o lásce a osudu, zejména závěrečné minuty dokáží z diváka vyždímat nějakou tu slzu. Ač to není úplně na místě, snímek Ima, ai ni yukimasu není ve své podstatě zase tak moc odlišný, je jen o něco kvalitnější. ()
Po velmi dlouhé době jsem opět zavítala k japonské hrané tvorbě a pustila si tento film. Nejsem zastánce romantiky, ale tenhle film se mi zalíbil. První větu, kterou Takatoshi řekne své vyvolené, kterou viděl poprvé ve vlaku, asi jen tak nezapomenu. V reálu by mu to asi těžko vyšlo, v lepším případě by dostal tak akorát ignor nebo pohoršený pohled. Vše, co vám vytvářelo otázky během prvních pár minut, vám začne v průběhu příběhu do sebe zapadat a vy na konci sedíte s milým úsměvem na tváři, možná lehce smutným pocitem a se zajímavě prožitými skoro dvěma hodinami. Zajímavý námět i jeho zpracování, herci byli sympatičtí. Jestli hledáte něco příjemného, s chutí do toho. ()
Reklama