Cesta do fantázie

Nikdy som nebol priaznivcom japonskej anime tvorby, ale musím uznať, že Cestu do fantázie som prežil celkom bez ujmy. Je tu niekoľko pekných symbolov, ponaučení a dej, ktorý dokázal udržať moju pozornosť. Reálne to vidím na silné tri hviezdy, ale mojej dcére sa to veľmi páčilo, takže dávam ešte jednu bonusovú. 70/100 (30.10.2015)

Tím nejlepším z Cesty do fantazie byla pro mě hudba. Ve spojení s nádhernou animací, kterou oceňuji až teď po shlédnutí mého druhého japonského anime, tvoří tak emocionální náboj, až to mezi mnou a televizí doslova jiskřilo. Dalším důležitým prvkem je samotný děj, který doslova bují fantazijními nápady. Sice jsem byl místy trochu (ale opravdu jen trochu) mimo mísu, jelikož Japonsko má přeci jenom JINOU kulturu, ale zároveň jsem té "odlišnosti" postupně propadával. Ještě jedno anime a bude ze mě fanoušek. (19.02.2004)

Hayao Miyazaki, muž kterého dětská fantazie nikdy neopustila, pouze vyspěla v dokonalé vypravěčské umění. Chvíle dětské roztomilosti se střídají s hlubokým zámyslem v pro mě naprosto nezaměnitelném stylu, v němž se snoubí úžasná autorova imaginace a cit, řemeslně dokonalé provedení a úchvatná hudba. Studio Ghibli opět trefilo do černého. Nikdy mě nepřestane udivovat, že Cestě Do Fantazie rozuměl i můj pětiletý "nevlastní bratr", a to jsem se díval na původní znění s anglickými titulky... (30.09.2005)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +charaktery postav, chytrý příběh, dialogy, animace -žádná akce, málo efektů, úvod i konec mohl být delší/// Překrásná podívaná, kterou mě kazil fakt, že se dívám jen na TV a trošku škoda, že jsem před 5 lety nezašel do kina. Bohužel tak či tak animace nemá na soudobou počítačovou animaci. Hudba je krásná, ale je tižší a nevypluje tolik na povrch, není jí moc. Některé postavy se mi vážně nelíbili, ale jinak jejich chraktery a jejich jednání je výborné, v tomhle směru se dá jen chválit. Když byl závěr s rodiči jak již opouštějí tamní svět, tešil jsem se, že dívenka je bude přesvědčovat co se stalo a že to bude ještě chvilku pokračovat, ale konec přišel rychle. Celkově jsem se moc nenudil a hlavně na první polovinu koukal s otevřenou pusou, možná jsem jen toršku nechápal děj, snad moc nepředvídatelný, težko řict, nevím. Ale jistě si pustím Miyazakiho další filmy/// Celkem 74%/// (06.09.2006)

Dobrá, po mnoha a mnoha letech přidám komentář. Tohle bylo moje první setkání s japonskou animací (v dospělosti, jinak jsem třeba Včelku Máju samozřejmě znal). Zavedlo mě ke Ghibli, kde mě totálně získal Totoro a nakonec jsem sehnal prakticky všechny filmy i seriály z ruky Miyazakiho. Byla to jedna z inspirací, proč se učit japonsky (u čehož jsem vydržel spoustu let a dostal se na slušnou úroveň, která mi umožnila novějším Ghibliovkám i dělat titulky, které nebyly zmršené přes čínštinu a angličtinu). In medias res, hlavním neporozuměním tomuto filmu je považovat jej za dětský film. Japonec, má-li jej komentovat, ošívá se a je mu nepříjemný kontext dětské exploatace a práce v sexuálním průmyslu (jo, lázně...). Což má velkou tradici a stejný schematický průběh, kdy nebohé děvče tělem splácí dluh své rodiny. Miyazaki si spoustu témat nedělá jednoduchými a zápaďanům bez znalosti kontextu dost často "nálada" uchází. Poměrně málo filmů je opravdu pro děti, jsou adresovány spíš tomu dětskému, co zbylo v dospělých. Což bych viděl jako velmi zjevné hlavně u zmíněného Totora, nebo u nádherného a neznámého Pompoko (příběh + scénář), Conana i dalších. A potom filmy méně tlačící na infantilní metodu výpovědi (Porco Rosso, Kaze tačinu...) uvádějí diváky v rozpaky nemístné. P.S. a čisté srdce vítězí. (04.01.2020)