Ring

Shlédnutí amerického remaku Kruhu od Gorea Verbinského, před původním filmem, mě postavilo před nečekaný problém. Všechny dějové trumfy Hidea Nakaty byly okamžitě tatam. Srovnat tyto dva kousky je stejně tak lehké jako problémové. Omezené finanční (a tím pádem i digitální) prostředky odsoudili Nakatu ke spolehnutí se na klasické postupy hororového vyprávění. Na diváka doslova útočí pomocí ostrého zvuku, nervózní hudby a rychlého střihu. Na rozdíl od Verbinského, který se zarytostí buldoka odpovídá na všechny otázky, se Nakata více spoléhá na podivné tajemno, které pro něj představuje malá Sadako. Jenomže jakožto vypravěč není až tak dobrý jako jeho americký kolega, který střídal ultra temné napětí s famózními chvílemi čiré hrůzy. Nakata pracuje jenom s občasným vylekáním (za střih u otevření skříně bych mu pozlatil ruce) a jinak se utápí v nudě. Není to ale způsobeno jenom faktem, že jsem příběh znal, ale Nakata prostě nedokáže na nervy správně zabrnkat. A to neříkám (resp. nepíšu) jenom tak, protože vím, jak dopadla jeho „americká mise“ u Kruhu 2 . Kdybych si tedy měl vybrat, tak bych rozhodně sáhl po americké verzi, která je komplexnější, napínavější a hlavně lepší. Je sice pravdou, že je dělána jako produkt širšímu publiku, ale i tak (04.07.2005)

Asi mě hodně ovlivňuje, že jsem viděla dřív novější verzi s bezkonkurenční Naomi, zřejmě ji ještě budu muset zkouknout na rozstřel, abych posoudila, zda emerickému Kruhu přidat jednu hvězdu do plných a tomuhle dát 4*, nebo to nechat a japonské verzi vrazit průměrové tři*... Nebylo to špatné, Japonci nejsou pro nic za nic průkopníci něčeho, co jim vzápětí "vyšperkují" jejich skoro-sousedi, ale.. Tentokrát mi to pomalé tempo po více než polovinu snímku docela vadilo. Každopádně příznivci studen, dlouhých vlasů, rozmazaných fotek a vyzvánějících telefonů se svého dočkají. (19.04.2014)

Podle očekávání mě originální Ring nijak extra nezaujal. Už to tak asi bude, že mě japonské filmy tak nějak obcházejí bez většího povšimnutí či oslovení. Kdyby nebylo toho skvělého nápadu, který dal vzniknout americkému remaku, dal bych asi jen dvě hvězdy. Není tu totiž už moc co obdivovat. Herecké výkony nejsou ničím extra a děj obsahuje pár hluchých míst, které trošku nudí. Jsem ale rád, že tvůrci měli dost soudnosti na to, aby film nenatáhli na dvě hodiny, jak tomu v Asii bývá zvykem. No, tenhle film si své fandy určitě najde, ale já se stejně raději vrátím k americkému remaku. (07.04.2012)

Taková soft verze amerického remaku, který potvrzuje přísloví, že výjimka pořád a stále potvrzuje pravidlo, protože jako jeden z mála remaků překonává svojí předlohu. Ono teda ne že by japonský Ring nedokázal vyděsit, ale než dojde k "šokujícímu" odhalení a než se v něm vlastně vůbec začne dít něco zajímavého (čti děsivého), tak si člověk uvědomí, že osmdesát minut z celkových devadesáti je v čudu... Jistej vliv na tom, že mi to přišo takové slabší, má jistě i ten fakt, že jsem Kruh viděl dřív. Ale není to jenom tím, Amíci zkrátka Japonce (naštěstí) tupě nekopírovali scénu po scéně, ale nabídli svojí vizi, která mě zaujala podstatně více. Přesto chápu, proč se z Ring stal takový menší kult. (19.04.2014)

Dlouhou dobu jsem Ringu odolával ze strachu, že budu mít potíže ustát tu hrůzu, ze které mi bude kapat pot do piva takovým způsobem, že se ten mok znehodnotí. Dobu tak dlouhou, že už jsem z doslechu a z různých narážek dávno znal pointu i velkou část děje. Jaké bylo moje překvapení, když se z filmu vyklubala decentní duchařina s příjemnými herci a navíc hezky natočená. Skoro jsem byl zklamaný, že jsem se nebál. (19.06.2011)