Aguirre, hněv Boží

Tohle je jeden z mála případů kdy souhlasím téměř se vším co bylo napsáno v komentářích kolem mě. Herzogovy filmy jsou strašně silné aniž by se v ních nutně muselo dít něco velkolepého. Klaus Kinsky je jedním slovem úchvatný. To šílenství co dokáže uhrát jedním pohledem snad překonává jen Jack Nicholson v Osvícení. Budu jen trochu oponovat Limovi. Všechny scény z filmu mají svůj smysl a nejsou ani trochu absurdní a zbytečné. Jak jinak už chcete ukázat absolutní vyčerpání, odevzdanost a šílenství než v oné scéně s černochem a šípem? (26.06.2006)

„Ten človek je odo mňa o hlavu vyšší. To sa môže čoskoro zmeniť.“ Na tento film som sa dlhé roky tešil, lebo ma fascinuje dobývanie Ameriky, čo do istej miery naozaj bola smršť "civilizovaného“ barbarstva, úbohosti, krvavého šírenia viery (o ktorú v tej strašnej džungli fakt nikto nestál), znásilňovania, plienenia, lačnosti, ľahostajnosti, posadnutosti, zla, fanatizmu, hlúposti, drzosti, mučenia, smradu a vyvražďovania. Výsledok nesklamal. Režisér Herzog má povesť šialeného tvorcu (počas jedného rozhovoru ho postrelili, ale interview samozrejme dokončil). Ani AGUIRRE, HNEV BOŽÍ (ktorým sa neskôr inšpirovali bomby KANIBALI, APOKALYPSA, či MISIA, nech mi nikto nehovorí, že nie) nepredstavuje žiadnu výnimku: štáb nakrúcal v neuveriteľných podmienkach nepriepustnej divočiny Peru, desiatky kilometrov od čo i len náznaku civilizácie/pomoci. Zúfalá bezmocnosť krehkého človeka voči monštruóznej divokej prírode, nad ktorou nemá najmenšiu šancu vyhrať, je cítiť z každej minúty. Nechcem si to šialené nakrúcanie radšej ani predstaviť. Počas pozerania som si prial, aby to čím skôr skončilo a konečne som z tej odpornej džungle vypadol. Nakrúcanie sa skutočne premenilo na peklo, ktorého vrcholom bol osobný súboj medzi režisérom a jeho dvorným hercom Kinskim (v Peru sa odohrala ich prvá spolupráca, nasledovali napr. UPÍR NOSFERATU, či FITZCARRALDO): natáčania mal Kinski v určitej chvíli po krk a rozhodol sa vrátiť domov, Herzog sa mu ale údajne vyhrážal zastrelením a tak zostal. Čo dodať, veselé zážitky, na ktoré človek so slzou v oku a potutelným úsmevom na perách spomína azda celý život, pretože kto vás len tak chce odstreliť, však? (20.04.2011)

Oceňujem že je to film v ktorom parta Nemcov "Španielov", putuje nádhernou scenériou Amazonky. Herzog vytvára vzrušenie a atmosféru nádhernými zábermi, klaustrofobickými zábermi a neustále balansuje na pomedzí dobrodružného filmu a akejsi filozofickej úvahy o túžbe a ľudskej slabosti voči svetu, ktorý nepozná. Ale že by ma to naozaj vtiahlo a zanechalo vo mne ten dojem nadčasového filmu.. nemôžem povedať. Kinski je uhrančivý, ale nestojí to na ňom a všetky vzťahy na rafte sú v zásade pridružené atmosfére než vyslovene deju. Iné, dobré, ale už si to druhý krát asi nepozriem. (23.03.2017)

Aguirre, hněv Boží a šílenství jednoho člověka. Je to perfektní počin, po kterém jsem si ihned oblíbil spolupráci mezi Wernerem Herzogem a Klausem Kinskim. Oba svou práci odvedli dokonale, a kdo se mnou nesouhlasí, bude rozřezán na sto devadesát osm kousků a po těch bude šlapáno tak dlouho, dokud s nimi nepůjde vymalovat zdi! (25.04.2018)

"Dlouhé šípy přicházejí do módy." Jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí? Zlatý voči, protože když se ocitnete na jednom voru s Klausem Kinskim, vbrzku zjistíte, že cestovní kancelář Pizarro s.r.o. lhala, jako když Rudé právo tiskne, a vy jste na surreálné cestě do nicoty s ďáblem coby průvodcem... Vůbec se nedivím, že od dob Aguirra a Apokalypsy to vypadá, že natáčení filmů odehrávajících se v džungli stíhá jedna pohroma za druhou, Klausovo prokletí musí mít sílu a když zemřel (oprava: vrátil se do té pekelné dimenze, ze které předtím vylezl), získal v pekle vliv, který je radno usmiřovat krvavými obětmi... (22.09.2012)