Harry Potter a Ohnivá čaša

A po čtvrté Harry Potter. Série je za svou polovinou a s novým dílem opět nový režisér, tentokrát po vcelku mladém Alfonsu Cuarónovi o dost starší režisér v důchodovém věku Mike Newell. Film je opět o něco monstróznější, nežli jeho předchůdci, což lze poznat už jen z velmi efektivní scény z Mistrovství světa ve famfrpálu. Jinak nám vizuální výtvarníci opět nabízejí nové tvory, tentokráte jsou to mořští lidé a draci. Film se už blíží spíše dospělému publiku, objevují se první mrtví lidé a série začíná získávat na temnotě, což stvrzuje návrat lorda Voldemorta. Scénář oproti knize opět zcela rozdílný, tentokrát se neobjevují ani Dursleyovi. Fim má každopádně náboj a akci, a to je na něm zajímavé. Asi nikoho nepřekvapí, že jako věrný fanoušek této série dávám opět plný počet hvězdiček... (09.06.2007)

Je čas Vánoc, tedy pokračovat v potterovské sérii na opáčko po X letech s tím, že se přenesu přes původní hejt Radcliffa a dám jí druhou šanci, když už ho i jakž takž můžu. A Newellova čtyřka není vůbec zlá - má v sobě tu správnou, režijně zmáklou směsku srandiček spojených s turnajem, temnot, napětí i nových postav: Pošuka (super volba Gleeson), delegací cizinců a KuKluxJedů. Vzal jsem knižní adaptace na milost a hle, najednou se dá. (10.12.2020)

Tenhle film je kvalitou u mě někde mezi Kamenem mudrců a Vězněm z Azkabanu, blíž k prvnímu. To, co natočit pan Cuarón nebylo překonáno, ale vše od Chrise Columbuse ano. Zásádní rozdíl vidím v tom, že u trojky se na kratším čase podařilo odvyprávět příběh, který působí naprosto celistvým dojmem a přitom si zachovává důležité události z knížky a hlavně jejího ducha. Ohnivý pohár na mě zapůsobil hrozně přecpaně - spousta věcí byla sice vypuštěna (naprostá většina z nich právem), ale hlavně začátek je přeplněný útržky událostí, které divák neznalý knihy vůbec nemůže pochytit a divák znalý si těch zlomků asi těžko užije. Ale i přes všechny tyto výhrady musím říct, že vůbec nejde o špatný film - hororová atmosféra je opravdu perfektní, i když docela by mě zajímalo, co na ní budou říkat 8-leté děti. Hlavně poslední úkol z turnaje je natočen hodně dobře a strašidelně, doplněný skvělou hudbou Patricka Doyla (opravdu perfektně odvedená práce). 150 minut filmu uteče jako nic, občasné odlehčení filmu také prospívá (kouzelnický bál - i když dle mého vkusu mohl být kratší, Snape a jeho ztrácející se přísady, ...). Po druhém a třetím shlédnutí musím doplnit že opakovaně se film stává nudnějším a nudnějším a začínám mít pocit, jestli u mě neklesne ještě o potterovskou příčku níž (na předposlední místo před Tajemnou komnatu)... Doplnění - už klesl. (05.12.2005)

Mike Newell síce dokázal Harryho svet okoreniť humorným nadhľadom, tak príjemným u britských romantických komédií ale to je asi jediné výrazné pozitívum, ktoré nám jeho účinkovanie na režisérskom poste prinieslo. Oproti knižnej predlohe je štvrtý diel neuveriteľne poskracovaný a aj kvôli tomu mnohé scény zákonite strácajú na pôsobivosti. Niektoré, napríklad vianočný ples sú ale stále dokonalou ukážkou filmárskej zručnosti. Každopádne napriek výhradám strhujúca jazda od začiatku do konca a čas na nudu veľmi nie je. Slušný diel ale ani náhodou najlepší Harry a Newell asi fakt nebol ideálnou voľbou. (17.02.2007)

Vyhypeovaný až na kost. Takový je čtvrtý Harry Potter. Proč mě vlastně pořád překvapuje, že jen co dozní fanfáry ze slavnostní premiéry, objeví se na CSFD či IMDb zástupy nekritických diváků, které marketing a uměle vyvolané haló kolem díla paní Rowlingové (a jí podobných) zpracovalo na úroveň nesoudných ovcí spásajících trávu přesně dle melodie bačovy píšťalky. Oním - nutno podotknout že selhávajícím - bačou se stal Mike Newell, jenž do puntíku splnil mé obavy. Po bystrém režisérském očku mistra Cuaróna dění v Bradavicích diriguje nezajímavý rutinér, pod jehož velením nejen že nevznikla jediná vypilovaná scéna s emocionálním dopadem silnějším než jedno pošimrání na chodidle (platí to i pro první úmrtí v sérii), ale neobjevila se ani žádná jakkoliv jinak působivá a v kontextu současné tvorby excelentní sekvence. Tam kde se přímo nabízí aranžmá konfliktů v Leoneho přepjatém, ovšem nebesky stylovém a působivém aranžmá (samozřejmě přeháním), kde se sáhodlouze připravuje smršť pro všechny divákovy smysly (drak), tam Newell nakonec zabloudí, narychlo odříká, co mu kniha přikazuje, a s nulovým šmakem zanechaným v ústech zase zmizí v zákulisí. Steven Kloves navíc nezvládl adaptovat víc než kdy předtím (film je tak jen mnohdy zmateným a nesourodým sledem epizodek mizivého významu pro člověka neseznámeného s knihou), mladí herci mají stále rezervy (a to jsem na rozdíl od minula mohl místo dabované IMAX-experience ocenit v kině původní zvukovou stopu) a konec devastují hned tři, ano, čtete správně, TŘI otravné vysvětlující monology pro pomalejší děti v sále, v nichž oba zlosynové činí klasickou chybu každého akčního hrdiny a místo činů žvatlají o tom proč, jak, kudy a s jakými úmysly. :-) S bezvýrazností drtivé většiny scén, rozplizlostí příběhu, ale i příjemnou „taneční“ pasáží, pěknými triky a s impotentním pánem zla, který nedokáže odstranit ani čtrnáctiletého caparta (rozumím důvodům, ale stejně... :-), mi to jednoduše nevychází na víc než na smutné tři hvězdy. Neboli jednou a dost. BTW o víkendu jsem znovu checknul na DVD Vězně z Azkabanu a je to opravdu jiná liga – hudebně (Doyle se alespoň ve filmu ztrácel) a hlavně formálně. Cuarón se svým nebojácným přístupem prostě zaválel na dlouhé roky dopředu. (22.11.2005)