Obsahy(1)
Česky, ale dokonale. Kuchařská show, ve které Robert Mikluš předvádí klasické české recepty, ale v moderním pojetí a z prvotřídních surovin. Záštitu nad pořadem převzal Pražský kulinářský institut (Roman Vaněk a Zdeněk Marcín). (Stream.cz)
Videá (1)
Recenzie (87)
Česky, ale dokonale! --- Tento pořad co je k vidění na streamu je vlastně jen taková polovina pořadu, který by se měl jmenovat Vaříme s Mírou - Luxus na talíři. Je totiž skutečným protipólem Mírovým šmakuládám, uklohněným ze zbytků tatranek v kredenci či ztvrdlých rohlíků. Robert Mikluš vaří luxusně. Používá jen luxusní suroviny a výsledné jídlo musí luxusně nejen chutnat, ale i luxusně vypadat. A tak tu máme druhý pořad, který si části národa pořádně utahuje a ironizuje některé vážně míněné projekty, kde nám kuchařské serebrity předvádí své luxusní výtvory, které si divák doma nikdy neudělá a u nichž je závěrečný soupis luxusním surovin jen mrháním drahoceného času... * * * * ()
Zpočátku jsem si říkal, že tohle je fakt úlet, snad ještě větší, než šikula Míra. Robert mi přišel trochu víc úchylnější, jeho recepty stejně šílené, ale alespoň jsem si rozšířil obzor ohledně luxusnějších surovin. Kvalitativně je na tom Luxus na talíři podobně, jako Vaříme s Mírou, jako parodie na kuchařské pořady funguje perfektně, bavil jsem se fakt královsky. 8/10. ()
Naprostá pecka. Pořad, ve kterém si uděláte srandu z mnohých cooking shows, ale také z Českého národa jako takového. První díl "česká svíčková" z amerického masa, německé hořčice a francouzských baget je toho důkazem. Pořad bych ale raději, kvůli nadměrnému plýtvání jídlem, viděl raději na playtváku :-D ()
Pamatuju si tu dobu, kdy se u nás poprvé začaly vysílat zahraniční pořady o vaření. Často jsem na to koukal jako Puk a o řadě ingrediencí jsem neměl ani páru. A já se vám při tom srovnání za tu naši českou kuchyňku styděl. Ale s tím je nyní konec, prozřel jsem. Pan Mikluš mi otevřel oči a já znovu pocítil hrdost při pohledu na poctivá česká jídla. Doufám, že se tento pořad dostane i k rukám našich ambasadorů. ()
Míra a jeho dobrácky bezelstný projev ve spojení s minimálně jednou dobrou hláškou za díl dokáží pobavit. Další vrstvou humoru jsou komentáře těch, kteří nechápou, čemuž se ale skutečně nelze divit. Průměrná 50letá uživatelka internetu opravdu nečte glosy a kritiky recenzentů, nesleduje marketingové kampaně a nejlepší reprezentací reality na mediálním trhu jsou pro ni Novinky.cz (kde dokonce zcela vážně vyšel Miklušův recept!) či bulvár. Třetí úroveň zábavy tvoří metakomentáře těch, kteří pořad prohlédli, přistoupili však na Mírovu hru: „Pepř z mlýnku? Jsem snad zazobanej, abych si mohl dovolit takový luxus jako pan Mikluš?“ Dalším podtypem jsou ti, kteří hrají nechápavé a hněvem spravedlivých oblažují diskuse. Někomu se projekt může jevit jako nesmysl, to však ani neví, kolik výtisků prodal Láďa, jaká je návštěvnost Mimibazaru a kolik let běžely Babicovy dobroty na nejsledovanějším kanálu v této zemi. Jsou to fenomény, které po reflexi přímo křičí, a pokud je ve formě podvratné parodie, jsem o to víc spokojena. ()
Reklama