Favoritka

Podobně jako všechny předchozí Lanthimosovy filmy, je i Favoritka popisem bizarního zápasu o přízeň autority a úmyslně pokřivenou karikaturou lidské společnosti, kterou definuje neustálý zápas o moc. Jako bonus je ale novinka i seriózním historickým dramatem s vlastně konzervativním narativním obloukem (je cítit, že pod tím není podepsaný milovník fragmentárního vyprávění Efthymis Filippou). Favoritka se snaží být jedovatou a jízlivou dobovkou, kde prim hrají (toxické) vztahy mezi ženami, zatímco muži jsou efébní chcípáci a nadržení idioti. Ústřední trio je radost pozorovat především díky skvělým hereckým výkonům a jiskřivé škodolibosti vzájemných interakcí. Bohužel postupem času se film, trochu násilně rozsekaný do kapitol, stane tím, čím v jádru je - řídkou, monotónní historkou s předvídatelným podtextem. Zatímco dosud byl Lanthimos vždy schopný diváka vyosit a překvapit, vytrollit něčím, co možná popírá zákony logiky, ale účelně to komentuje arbitrárnost naší existence, Favoritka je v něčem konvenční. Obsahuje sice typické choreografické výstřelky, ale plyne podle žánrových pravidel. Je špinavější, sprostější, pokřivenější (Robbie Ryan ftw), občas účinně eliptická, jindy ale krutě doslovná (králíci). Z části jí fandím jako bastardovi historických dramátek "ze dvora", z části mě nijak nestimulovala, nevyvedla z míry, nepřiměla k přemýšlení. Jo, lidstvo je parta degenerátů a moc kurví charakter. Víme, Jorgosi. Ale tentokrát jsem to nepocítil. Vůbec poprvé jsem z Lanthimosova filmu odcházel spíš lehce apatický než morbidně zjitřený. (29.12.2018)

Byl to myslím Napoleon, kdo řekl, že ženy mají dvě velké zbraně: líčení a pláč. A že je naštěstí nemohou použít obě současně. To u dvora poslední Stuartovny se jako nástroj manipulace hodí i mrštný jazyk.. Širokoúhlé záběry, rybí oko a hra se stíny, tmou a ohněm jako zdrojem světla měly obehnat plotem tenhle dekadentní zoopark, kde pobíhají kachny, králíci, nadržené opice a především dvě mazané lišky, které kromě holubů mají políčeno i na jednoho chromého jezevce. Motivy se opakují, trio dam se překonává (především Olivia Colman) a historická akurátnost uhýbá z cesty potřebám bizarnosti. Škoda, že nejkonvenčnější Lanthimos nebyl ještě více konvenční, pak by to třeba bylo i překvapivé.. (14.03.2019)

Lanthimosovi to v "mainstreame" svedci. Forma tu totalne prebila obsah, ale komu by to vadilo pri filme tak uzasne nasnimanom, zostrihanom, ozvucenom a zahranaom? Realizacne skvostne osetrena komorna zalezitost o velmi smutnych ale zaroven velmi vtipnych veciach. Ak to v lubovolnej kategorii siahne na Oscary, bude to cena zasluzena. 9/10 (17.02.2019)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $34,366,783║Tržby Celosvetovo $95,918,706▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,332,671║ Tržby za predaj DVD v USA $1,398,807║ Ostal som zhrozene prekvapený, toto ma dostalo. Nečakal som od toho nič, maximálne anglicky chladnú konverzačku do vetra, však šlachta a jej úlety. A ostal som milo ohromený, Yorgos Lanthimos ma dostal do kolien. Videl som od neho len Homara ale toho som nedokázal ani dopozerať. Tuto to akosi všetko dobre sadne, ten suchý až čierny humor, občas dokonca aj perverzné ale všetku sedí. Herecky priam excelentne. Emma Stone len potvrdzuje že vie strhnúť, mrcha nepodarená. /videl v kine: 75%/ (10.02.2019)

» Uštipačný grécky pohľad na existenciu anglickej kráľovnej Anny Stuartovej na začiatku 18. storočia « 『 Keď som zistil, že toto obdobie zmapuje môj obľúbený bizarný režisér, tak som sa začal veľmi tešiť, až to uvidím na vlastné oči 』Tým povolaným je Yorgos Lanthimos, ktorý ma tentokrát takmer naprosto uchvátil, a to nielen trojicou úžasných ženských hereckých výkonov, že je trochu na škodu, ako dvaja scenáristi nedotiahli svoju víziu do dokonalosti, keď nechýbalo veľa, a mohľa vzniknúť podobná historická freska, ako legendárny Barry Lyndon. _Olivia, Rachel a Emma sú strhujúce, že každá dostáva svoj daný priestor - predviesť sa a zaujať filmové publikum, ktoré bude občas neveriacky krútiť hlavou, akej výzvy sa nezľakli. Myslím si, že pred tristo rokmi nemali ľudia bohvieaké vychovanie, a tak aj podľa toho sú štylizované jednotlivé charaktery, ktorí sú príliš extravagantní aj výstrední. Hodnoverne zachytená doba. Taktiež vyzdvihnem robotu d.p. Robbieho Ryana, ktorý používa fascinujúce „rybie oko,” čím sa stáva film sám o sebe - výstižnejším, nadčasovejším, skrátka, parádne vyzionársky filmový počin. A ten má k dispozícii bravúrny strih, hudbu, ale i výpravu a kostýmy, a tak máte presne taký pocit, akoby ste sa vrátili v čase, a sledovali skrytou kamerou dianie na kráľovskom dvore, kde vidíte také sekvencie, ktoré sa vám zdajú na súčasné pomery, ako určite neprípustné, ale vtedy to nebolo nič nevídané a neslýchané, úplná normálka. _ Jeden z konečne najlepších filmov, ktoré som zhliadol za kalendárny rok 2018-2019. (27.01.2019)