Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Životopisný film líčí autorské a intelektuální začátky Karla Marxe a jeho spolupracovníka a přítele Friedricha Engelse. Snímek začíná v roce 1844, kdy Karl Marx žije se svou ženou Jenny v pařížském exilu. Právě zde se setkává s Friedrichem Engelsem, s nímž se spřátelí a postupně spolu začnou také psát teoretické texty. Ty se stanou významnou součástí dalšího uvažování o socialismu, společenských nerovnostech a možnostech revoluce... Režisér snímku Raoul Peck je bývalým haitským ministrem kultury. Na svém filmařském kontě má nominaci na Oscara, a to za dokument I Am Not Your Negro o afroamerickém spisovateli a aktivistovi Jamesi Baldwinovi. Politické tematice se Peck věnuje ve své tvorbě i nadále. V rozhovorech k filmu Mladý Karl Marx zmiňuje, že si Marxovu osobnost vybral také proto, že právě on přiblížil nástroje, pomocí nichž lze popsat a následně analyzovat některé společenské jevy. Film se zaměřuje především na vztah mezi Marxem a Engelsem a zároveň ukazuje zrod některých textů, na nichž se dvojice podílela. (Česká televize)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (44)

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Vnímavě, nezáludně, důvtipně a věrohodně natočený a až překvapivě charismaticky obsazený film (zvláště Marx je zpodobněný tak strhujícně, že bych si chtěla přát, aby se onen člověk -- herec, postava, koncept? -- dokázal zhostit identické role i v dnešním, do mnohem větší netečnosti, arogance a otrlosti posunutějším světě) je těžké sledovat, protože jitří to nejbolavější vědomí, totiž že Marxovy myšlenky, poukazy a snahy o vzburcování ponižovaných, zotročovaných a ožebračovaných byly v dějinách cynicky a zlovolně zneužity k tak děsivým systémovým hrůzám, že je zřejmě kategoricky nemožné je ještě někdy rehabilitovat bez ohledu na potenciál jejich pravdivosti a průraznosti obnažující samo jádro všech finančně-mocenských machinací, jež i dnes, jen zas pod jiným hávem, cynicky a populisticky posouvají míru povolené lidskosti, sounáležitosti a svědomí těch, kterým škrtí přívod energie a omezují volnost existence a vývoje, k samému dnu. Byť právě v jeho tezích a v příkladu jeho osudu uznávaného génia, věrně do posledního dechu sdíleného s manželkou, dcerami a nejbližšími, jež s ním spojovala otevřenost a odvaha čelit nepřízni doby veškerým soucitem a výmluvností, stejně jako preciznost vhledů, bezelstnost, hrdost a nezbytnost svorných citů, činů i idejí, se skrývají brilantně vycizelované základy k dnes ještě hůře na úbytě skomírajícímu veřejnému boji o skutečnou svobodu sebeurčení každého člověka v nezastírané solidaritě a vzájemnosti a o důstojně dle vnitřních zákonitostí utvářenou lidskou společnost hodnou toho slova. *** Film působí ve všech ohledech přesně tak vyváženě a vyrovnaně, jak by měl, aby se nedal ani stínem napadnout nebo zesměšnit. Jediná moje výtka směřuje k tomu, že aby to celé mělo význam nejen jako osamělé gesto, hlesnutí, měl by tenhle počin být úvodním dílem trilogie, jež by pokryla celý Marxův osobní zápas proti zlu a pokrytectví až do hořkého konce. *** Nicméně pro ty, kteří nechtějí marně čekat, až tuhle trilogii jednou někdo dotočí, mohu doporučit mistrně napsanou knihu, která vám i přese všechnu možnou připravenost otřese pohledem a vryje se pod kůži, jeden z největších světových románů konce 20. století, ve Španělsku zrozený bestseller SÁGA RODU MARXŮ (Juan Goytisolo, 1993), který se nedávno dočkal výborného překladu i do českého jazyka (Štěpán Zajac, 2018). Jen se připravte, že čtení tohoto literárního majstrštyku --- Marx s celou svou rodinou, Jenny, její oddanou celoživotní pomocnicí Lenchen a třemi dospělými dcerami jako nadčasové figury sledují v televizi v jedno mze svých kdysejších příbytků pád železné opony, rozpad Východního bloku a v mysli vypravěče jsou jejich komentáře konfrontovány s idejemi jejich teoretických i životních protivníků i soukmenovců, přičemž hořkosmutně a nevyhnutně vše prostupuje i Marxova osamělost v jeho rozporuplně přijímané genialitě a pronikavosti --- Vás na rozdíl od filmu provede jak těmi nejtriumfálnějšími a nejšťastnějšími, tak i těmi nejbolestivějšími a nejkřehčími momenty života klanu Marxových, v nichž se nejryzeji ozkušovala jejich morální i intelektuální integrita, posvěcující je pro jejich celoživotní boj za transformaci nelidského systému ve spravedlivou společnost. *~ () (menej) (viac)

Cheeter 

všetky recenzie používateľa

Trochu jsem postrádal zápletku, chyběl nějaký větší spád. Došlo na krátkou část života Marxe, doufal jsem, že se jí podaří zpracovat dobře, že nepůjde o žádaný všeobsáhlý film, který chce ukázat všechno a nekáže nic. Tento ukázal sice dost, ale bylo to mdlé. Na druhou stranu se mi líbily kostýmy a masky, ale tím se to zachránit nedá. ()

Reklama

korok 

všetky recenzie používateľa

"To čemu vy říkáte zisk, já říkám vykořisťování". "Myslíte si, že všichni lidé jsou bratři? Myslíte si, že buržoové a dělníci jsou bratři? Ne, nejsou. Oni jsou nepřátelé." Film o raných životních osudech Karla Marxe a jeho přítele Bedřicha Engelse, o sepsání Manifestu a vzniku Komunistické strany. Film lehce nadprůměrný. Myslím, že nic nepropagoval, provolávaná hesla a projevy podal tak jak byly. Střízlivě zhodnotil situaci tehdejšího dělnictva, která nebyla opravdu růžová. Nelze se proto divit vzniku této ideologie. Vždycky jsem si ale říkal, kdyby oba pánové vstali a probudili se v současnosti a podívali se zpětně na 20. století, tak jestli by řekli, že ano takhle to všechno mělo proběhnout, vše negativní bylo nutné a škoda že se to počátkem devadesátých let vše zhroutilo. Anebo, že by uznali (alespoň částečně), že takhle to proběhnout nemělo, takto jsme to neplánovali. Vzhledem k jejich stati v komunistickém manifestu, kde vyzývají a píšou o krvavém zničení buržoazie, by zřejmě odpověděli to první. Nám současníkům, kteří s Marxismem nesouhlasíme (a je nás většina), se nám na to dívá dobře, jelikož dnes už víme, že tento experiment ztroskotal a je pryč (snad nenávratně). Kapitalismus je zlo. Ale je to to nejmenší zlo, jaké byla společnost schopná vymyslet. Komunismus je neporovnatelně větší zlo, o tom žádná. V závěru filmu, při počátečních titulcích, probíhají v pozadí záběry, zobrazující problémy kapitalismu i negativa komunismu. Jakoby tím tvůrci, chtěli říct, že nic není dokonalé a vyjádřit svou nezaujatost. ()

Mlle 

všetky recenzie používateľa

„Nebuďte jako Luther. Sotva zničil katolické dogma, založil druhé, stejně tak netolerantní.“ Málo alkoholu, špíny a děvek, nedostatek násilí a další šrámy na realističnosti biografického materiálu. Film sám však není biografií, spíš nereálnou utopií, podobně jako komunismus sám. Jedno ale zachycuje věrně: zrození fejku a narcismu zneužitím bídy již zneužívaných. Hledání vlastní slávy chozením po zádech mas, za které se tito rádobyfilozofové údajně bijí. Zatímco Manifestem tehdy boj dvou zel (kapitalismus a komunismus) začal, film jím naštěstí končí. Kdo se chce podívat na lepší analýzu bídy dělnického století, nechť shlédne The Mill nebo i North&South, kde se mezi řádky lze dozvědět mnohem víc, a to rovněž v prudce romantickém, nedokumentárním podání. ()

quixote 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý film, který se sice neobešel bez podbízivých vějiček (Marx v nedbalkách), ale jinak to mělo atmosféru a poutavý scénář. Vyloženě mi vadil jen neumělý překlad, v němž se objevilo několik slov a frází, které v polovině 19. století nemají absolutně co dělat. Za to ale tvůrci filmu nemůžou. Rozhodně film, který stojí za vidění. ()

Galéria (25)

Súvisiace novinky

DAS FILMFEST nabídne filmové hody

DAS FILMFEST nabídne filmové hody

16.10.2017

Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené