Psycho

Tak to je od taťky hororů můj druhý kousek a jak to tak vidím, komentářů je tady už hafo, tak co dodat?. Já jsem si Psycho rozdělila na dvě části a to ke sprše a pak od sprchy, která mně sedla daleko víc a přiznávám, že ke konci jsem měla už zpocené ruce i když jsem měla tušení jak to asi je. Na tehdejší dobu rozhodně mistrovské dílo pana Alfreda. Viděno v rámci Season Challenge Tour (03.08.2015)

Praotec všech slasherů. Ve filmu se v jedné z hlavních rolí vyskytuje postava Sama Loomise, Carpenter (Halloween) byl zřejmě velkým fandou. Zpočátku se buduje napětí, aby ve druhé půlce film držel pedál až na podlaze. Na svou dobu tedy řádně napínavé. A samozřejmě jeden z nejvyžívnějších filmových zvratů všech dob. 90% (21.09.2022)

Velká škoda, že je pointa tohoto filmu už tak zprofanovaná, bez její znalosti by byl zážitek mnohem větší. Jenom se trochu divím, že slavnou se stala primárně koupelnová scéna - podle mne je mnohem vyvedenější scéna ataku na schodech. To je totiž určitě jeden z nejlepších a nejhrůznějších filmových útoků, co jsem kdy viděl. Prostě se tady přesně povedla vychytat doba prodlení mezi ukázáním útočníka a samotným útokem, čímž se zachrání moment překvapení i moment napětí. Je to takovej ten pocit, jako když si s rezervou zlomku sekundy uvědomíte, že ten člověk, co se proti vám právě rozběhnul, drží v ruce nůž. Jo a abych nezapomněl, u Psycha jsem si uvědomil, co mně občas nesedí na starších filmech - postavy za jízdy autem vpřed strašně točí volantem :-) 90% Horror movie of the Year (05.01.2009)

V case svojej osobnej premiery na jednom z nemeckych kanalov som mal z tohto filmu velmi dobry pocit, ze som videl velmi kvalitny film zo 60-tych rokov, ale vtedy som ho hodnotil na 4 hviezdicky. Dnes som si ho zopakoval v ceskej verzii a moj zazitok aj napriek tomu, ze som scenar poznal dopredu bol daleko väcsi, ako pri prvom pozreti. Niekedy sa stane, ze si clovek oblubi film az po druhom alebo dokonca aj tretom pozreti a ja som si uvedomil az teraz, aky je to genialny film a to si uz vobec neviem predstavit, aky zazitok to musel byt uz v 60-tych rokoch. Stale viac si zacinam vazit Alfreda Hitchcocka. I po dalsej reprize 09.06.2012 mozem len potvrdit, ze je to jeden z najlepsich psychacov 60-tych rokov, ktory ma bavi aj dnes a nic nestratil z kvality v porovnani s mnohymi dnesnymi thrillermi. Taktiez aj hroziva hudba Bernarda Herrmanna si zasluzi pochvalu. (09.06.2012)

Tuto filmovou genialitu jsem poprvé zhlédla asi ve třinácti letech a scénu ve sprše jsem sledovala přes futra dveří do obýváku, kdy jsem celá napjatá sledovala, jestli ji ten neznámý vrah nakonec dostane. Pro mě naprosto nejdokonalejší ukázka spojení filmařského, režisérského, kameramanského a skladatelského umění. Vrchol kinematografie. Jedinečný a nenapodobitelný kousek umění. Děsivá mystifikace. Neopakovatelná analýza lidské rozpolcenosti a duše. Atmosféra, preciznost a mistrovství snad každého záběru a neustálý pocit čehosi skrytého, tajemného a děsivého. Něčeho, co nám zprvu před zraky zůstane ukryto, ale cítíme to a vnímáme. Je to ukryto pod povrchem. Tam, kam lidské oko nedohlédne. Ale vzduch je tím prosycen a těžkne pod přítomností "čehosi" tak hrozného, že objevení "toho" změní vše a všechny okolo. Atmosféra dávno mrtvých věcí a událostí, které se kdysi odehrály a zůstávají s námi v domech, v lidech, v myslích... Norman Bates, coby jedna z nejgeniálnějších, nejděsivějších a nejpřitažlivějších postav filmového plátna, jíž jedinečným a neopakovatelným způsobem vdechl život Anthony Perkins. Poslušný synek, sympatický a ostýchavý mladík, který skrývá tam v domě na kopci tajemství tak děsivé, že si jej lidé ani nedokáží představit. Nepřekonatelná hudba Bernarda Herrmanna, prostupujíc celým filmem vše jen umocňuje v dokonale mrazivý a nezapomenutelný filmový zážitek. Kdo ví, třeba je tady v blízkosti taky nějaký hezký, útulný motel s domem na kopci, se starou ženou u okna, s dobrotivým mladíkem a s poutačem BATES MOTEL VACANCY. "Jen ať se dívají, ať se dívají a pochopí, řeknou, ona by neublížila ani mouše..." (11.07.2006)