Gilmorova děvčata: Rok v životě

Tvůrci oživili jednu z největších seriálových legend a nad kromě Sukie se do toho vrátili všichni za což je palec nahoru. Škoda jen, že nevymysleli něco originálního a věnují se pořád tomu samému. Stejnému problému, kterému čelila Lorelai teď má čelit Rori, to je mi ale náhoda. Bylo hezké si zavzpomínat na staré časy, ale byla by škoda to znovu oživit. (02.02.2020)

Přiznávám, jsem zaujatý, seriál a jeho reprízy sleduji přes dvanáct let. Úroveň jednotlivých epizod osmé řady rostla v čase, nejzdařilejší díl, po mém soudu, spatřuji v Podzimu. Krásné, důstojné, dojemné, poslední čtyři slova vyrazila dech, troufám si tvrdit, že málokdo z nás je očekával. Děkuji tvůrcům za úžasné chvíle, které jsem mohl u tohoto díla strávit. Kousek z něj budu nosit neustále v sobě. (23.12.2016)

(bez spoilerů) Už asi dva dny se snažím napsat komentář, který by dostatečně vyjádřil všechny moje pocity po zhlédnutí nových dílů jednoho z mých nejmilejších seriálů vůbec... Zpočátku jsem byla při sledování lehce na rozpacích, jak se po tolika letech vžít do této nové verze Stars Hollow, kde je všechno tak důvěrně známé a zároveň jiné… Asi jako když po dlouhé době potkáte starého známého a chvíli vám trvá, než se navrátíte do zajetých kolejí - nakonec ale jako by těch několik let odloučení ani nebylo! Rory a Lorelai stále obhajují titul mistryň světa v rychlomluvení, Luke pořád nosí tu stejnou košili a čepici, jako když jsme ho viděli naposledy, obyvatelé Stars Hollow jsou tu do jednoho snad všichni a LaLa songy jsou i v roce 2016 nejlepším seriálovým soundtrackem (alespoň pro mě). Jako samostatný počin jsou asi tyhle díly celkem průměrné, ale co na tom záleží, tahle série je stejně jenom pro fanoušky, takže z obrovské nostalgie prostě pod 5 hvězdiček nejdu :) Snad jen dva nedostatky: málo Sookie a zbytečně moc muzikálu. Pro někoho možná Roryin život není takový, jak si představovali, ale já dávám palec nahoru za to, že tvůrci zůstali při zemi, a přiznám se, že jsem se s 32letou Rory nečekaně (možná až moc) ztotožnila. Konec mě samozřejmě zaskočil, ale uznávám, že dává dokonalý smysl. Klidně bych se s ním spokojila jako zakončením celého seriálu, ale pokud budou další díly (vyloučené to prý není), rozhodně se zlobit nebudu. Jedno je ale jisté: v nejbližší době koukám na Gilmorky hezky od začátku! (29.11.2016)

Optimistický scénář: Píše se rok 2016, Rory dělá šéfredaktorku New York Gazette (bývalé New York Times, přejmenováno poté, co Stars Hollow bylo zvoleno jako hlavní město USA), stíhá vztah s Loganem, Jessem i Deanem zároveň (musíme přeci nějako uspokojit shipperky, že ano?), Lorelai nyní šéfuje Hiltonu a její manžel Luke stále vlastní bistro, to má nyní ale více poboček než McDonald's. A Edward Herrmann stále žije. Pesimistický scénář: Píše se rok 2016, ruiny civilizace po 3. světové válce matně značí, že tu kdysi vůbec nějaká civilizace byla. Rory, kterou za pár minut nevyhnutelně potká stejný osud, zakopává posledního člena své rodiny, matku Lorelai. Radiace ji zabila stejně jako už zabila 99% lidí. Včetně Paris. A včetně všech kávových zrn. Rory zmoženě upadá na zem, připravena naposledy vydechnout, ale osud s ní má jiné plány. "Rory!" K jejím uším dolehne známý hlas. "Stráže - odveďte ji do bezpečí." "Jak si přejete, vaše Výsosti." Kdo to byl? Blyštivá koruna na jeho hlavě Rory oslepila, nedokázala ho rozpoznat. "Konečně svět docenil moje schopnosti. Prostřídal jsem desítky zaměstnání, takže vím, jak co funguje. Bylo jen logické, abych v tomto nově nastoleném režimu byl něco nového, něco víc, něco jako-" "Král Kirk.", dokončila jeho větu Rory s lehce šokovaným výrazem na tváři. Realita: Píše se rok 2016, někomu se daří, někomu ne, někdo má rodinu, někdo ne. Stejně jako v normálním životě. Vzhledem k tomu, že vyšla z Revivalu nejlépe, to beru hlavně jako hezkou tečku pro Kelly Bishop, dokud je ještě živá. Obešel bych se bez natahovaných pasáží muzikálu a Life and Death Brigade, jinak jsem si tento nostalgický výlet užil. Rozhodně doufám, že ještě nějaký ten rok ze života GG uvidíme a dozvíme se odpovědi na to, jak dopadla Paris nebo jaký dopad měla ona "slavná" poslední 4 slova na Gilmorova děvčata. Samostatně by to ještě šlo, ale kdykoliv se vrátím ke klasickým GG, tak zjistím, že A Year in the Life je kvalitou tak poloviční. (06.12.2016)

Jsou zpět. Seriálová událost roku. Jeden z mých nejmilejších seriálů se vrátil na televizní obrazovky a ačkoli jsem neměl raději přehnaná očekávání, na návrat do Stars Hollow jsem se těšil. Po zhlédnutí však přetrvává jakási pachuť. Působí to totiž naprosto zbytečně. Je to jen jeden obrovský fan servis, který děj posouvá dopředu jen minimálně. Což by ještě tolik nevadilo, ale tahle série je jiná. Více existencionální, poměrně depresivní a věci, které se dříve řešily s humorem a nadhledem a vlastně tak nějak už byly vyřešené se tady zrestartují. Gilmorky (Lorelai, Rory i Emily) byly vždycky své a často i sobecké, ale Rory se tady často chová jako kráva (Paul... wtf?...). Full Circle koncept je jasný záměr tvůrců a naznačila to i slova Lorelai v první epizodě. Bylo fajn vidět, že ani ve Stars Hollow není vždycky všechno sluníčkové. Ovšem samotné provedení mi úplně nesedlo. Naštěstí se vrací Stars Hollow a to i s tou hromadou detailů okolo. To městečko a jeho roztodivné postavičky prostě nelze nemilovat, byť přítomnost některých charakterů působí dost násilně. Divák tak často sleduje ne úplně šťastně slepené scény a některé momenty jako by do konceptu ani nezapadaly nebo jsou přespříliš dlouhé (muzikál, sekvence s Loganovo partou apod.) Nejvíc mě ovšem zamrzel závěr, který je naopak přespříliš uspěchaný a slavná magická čtyři slůvka jsou jen halda klišé. Osobně jsem čekal něco chytřejšího, něco, co vystihne celý seriál. Upřímně řečeno: bylo fajn se do Stars Hollow na chvíli vrátit, ale asi ne nezbytně nutně. Závěr 7. série byl jako zakončení seriálu daleko, daleko lepší. (03.01.2017)