Pět hříšníků

Velmi podařený soubor povídek, které se sejdou v jedné špinavé hospodě, ve které je ještě patrný dozvuk První velké války. Neskutečně autentické příběhy několika lidí o utrpení, životě a smrti. Nejvíce se mi líbila povídka první. I výběr herců, kteří nad pivem vzpomínají na něco, na co nemůžou zapomenout. (01.01.2021)

Tak trochu neprávem zapomenutý film natáčený průběžně i v Karlových Varech na který si už dnes asi málokdo vzpomene..? Hosté z jedné zapadlé hospůdky v čele s panem Poďobaným dobrý (R. Hrušinský) se svěřují se svými traumatizujicími zážitky z první světové války. Film byl natočen podle známé povídky ze sbírky Josefa Kopty "Pět hříšníků U velryby", měl dobré herecké obsazení, kvalitní literární předlohu, ale to vše nepříliš dobře zpracováno. Hodnotím tedy jen průměrně 2,5/*. (26.07.2006)

Relativně dobře udělaný povídkový film o partě zejména vysloužilců 1. svět. války vyprávějících si v hospodě. Příběh Václava Lohninského mě úplně dostal, ten je jasně za 5. Bohužel ostatní povídky buď nemají sílu, nebo jsou strašně utahané a plné přehrávání. Povídka s Kemrem má naopak trošku milého vtipu, takže si oddechnete od vzpomínek na válku. V porovnání s tím hovnem co se dneska vydává za povídkové filmy je to neskutečně dobré, v porovnáním s tím co se udělalo v 60.tých letech(Spalovač...) je to průměr. (20.05.2010)

Probuďte se, lidé, to je skvělý film o svědomí a vině! V pochybné nálevně, uprostřed pošmourné noci v blíže neurčené době (První republika?), se hraje na pravdu. Příběhy osobního selhání, které si štamgasti, hostinský i náhodný host vyprávějí, jsou paradoxní až absurdní, ale vytěsnit se nedají. Zmírnit hlas svědomí může jen sdílení traumatu s ostatními... Hru porušil poslední host, který nepochopil, že žádáš-li po ostatních odpuštění, nemůžeš je zároveň soudit... Film se formálně člení do čtyř retrospektivních příběhů, spojených banálními "konverzačkami" v hospodě a vrcholících jednoduchou katarzí. Příběhy jsou natočeny ve velmi působivých exteriérech (rozstřílené město Doupov, zasněžená stráň s mohutnou šibenicí, hořící frontové pole, ničené nekonečným bombardováním, karlovarská promenáda, surrealisticky působící dvorana kostela sv. Maří Magdalény na Malé Straně v Praze), záběry jsou výtvarně stylizované a odehrávají se téměř bez dialogů. Film umocňuje vynikající kamera, hudba Ivana Řezáče (škoda, že skladatel měl v českém filmu tak málo příležitostí), a pozoruhodné herecké výkony v netradičních obsazeních (Jan Skopeček a Václav Lohniský v charakterních rolích). (03.04.2021)

Dobrý nástup-honička v opuštěných předměstských ulicích, pak lidová hospoda na rohu se sešlostí životem semletých štamgastů. Skvělá první povídka, působivě výtvarně podaná, rozbité městečko, kterým prošla fronta (snad nějaké likvidované městečko někde v pohraničním pásmu?), rozestavování židlí pro soud ve vymláceném kostele, pohledy mezi souzeným a písařem Lohniským. Tato povídka je za 5*. Pak film bohužel ztrácí na tempu i působivosti. Už druhá povídka, s triem skvělých herců a zajímavým námětem, je více než rozpačitá. Občas to zajiskří (úřednický ruch v několikapatrové budově), ale přes průměr se to již jako celek nedostane. Škoda. (12.12.2010)