Vita a Virginia

"POSLOUCHEJTE, A SLOVA PŘIJDOU SAMA." Nikoliv nezajímavé, přesto, divadelní původ z toho trčí skoro jako handicap. Strnulé, neživotné, umělé. Jedna věc je, když je intelektuální převaha předmětem příběhu, věc druhá, když je používána jako zbraň na diváka. Z přiložené galerie plakátu to tak sice nevypadá, ale Gemma Arterton jako vždy slušně sexy. 50% (29.05.2021)

I když film určité kvality nepochybně má, musím mu udělit nižší hodnocení kvůli tomu, že jsem se děsně nudil a musel jsem se mnohokrát přemlouvat, abych jej vůbec dokoukal. Během sledování jsem se zkrátka několikrát přistihl, že moje myšlenky se zabývaly vším možným, jen filmem příliš ne. Dále mi vadila přílišná sentimentálnost a táhlé dialogy. Kvalitní prvky však představují pěkná stylizace, kamera, výprava, kostýmy a neotřelá hudba. Soundtrack kombinující moderní elektronickou hudbu s klasikou funguje velice dobře, i když jsem se zprvu musel ujistit, zda nemám ještě něco jiného puštěného, jelikož je pro zvolenou dobu, které se věnuje film, dosti netypický. Za pozornost stojí však i Gemma Arterton a Elizabeth Debicki. Nicméně i ony nemohly z podivného scénáře příliš vytěžit. Na snímku oceňuji to, že motivoval k zjištění více informací o Virginii Woolfové. Tak tedy 2 hvězdy... (14.09.2020)

Již jsem téměř zapomněl, že se točí i takovýhle inscenačně pojatý bijáky o něčem (,,Orlando byl mužem, který se stal ženou, protože byl imaginární. Tak jako většina životopisů...."). - Měl bych občas popatřit i na jiné TV staničky než jsou třeba HBO. Ještěže ten Netflix (zatím) ignoruju a tak jsem se dostal i k tomuhle. (02.05.2024)

Film o pravdě, lásce a umění. Mnoho dialogů je použitých přímo z milostných dopisů obou hrdinek a na filmovém plátně tak nevyniknou i když jsou dramatizovány, takže jsou kousavější. Je zde ale dost postřehů ze života. To se zkusím zeptat nějaké pěkné ženy na ulici "Chtěla byste se mnou cestovat? Bez vás všechno bude tak mdlé na sychravé". (23.05.2021)

Gemma Arterton a Elizabeth Debicki v zajetí tělesné touhy. A nad tím převládá značná intimní filosofie. Obnažených těl obou protagonistek se divák dočká jen sporadicky. Bylo zaděláno na pozoruhodné filmové zpracování nepříliš propírané ženské intimity dvacátých let minulého století prostřednictvím dvou ikon dané éry. Aristokratická spisovatelka Vita Sackville-West se tehdy dostávala pod spodničku literární ikony Virginie Woolf. Pozoruhodné jsou na filmu role existujících žen, které vznikaly na základě jejich korespondence, čímž byla zachována věrohodnost jejich vztahu. Tehdejší společnost samozřejmě nebyla stavěná na jejich lesbické dovádění, dnešní pánské publikum by už jistě uvítalo pár pikantérií vnadných hereček. Film je ovšem nemile prudérní. Dvě liknavé erotické scény (víc jsem jich nenapočítal) určitě nenadělají skandální výtvor, tudíž zájmová činnost byla stavěna prostřednictvím filosofických dialogů a ne úplně dobrého duševního stavu Virginie. Gemma Arterton si vzala produkční dohled a na svoji sošnou kolegyni Debicki, která byla ženskou variací kvalitního dlouhého bidla, vzhlížela ze své normálně vysoké postavy. Film nevyhlíží nijak odbytě. Výpravu má příhodnou, většinu času se tráví v honosnějších interiérech, kostýmy a kadeřnické výtvory evokují dané časové období. Zajímavou složku představuje hudební doprovod Isobel Waller- Bridge, který působí nebývale moderně a netouží úplně splynout se zobrazovaným obdobím. Na mě to bylo celé příliš intelektuálně podané. Režisérka Chanya Button předvedla svůj ženský náhled na milostné pletky dam své doby a pánské publikum ochudila o nahou kůži aktérek v titulních rolích. Ty, ač převážně oblečené, sehrály svůj milostný akt skvostně. A díky nim si film zachoval svoji relativní poutavost. 6/10 (10.12.2019)