Bezstarostná jazda

Slavná road movie s huliči Peterem Fondou a Dennisem Hopperem v hlavních rolích. Jejich cesta napříč Amerikou je výborně natočená a když se k nim ještě přidá opilec Jack Nicholson, hodnocení je vysoké. Vím, že dějově je snímek slabší, ale o to tady vůbec nejde. Film nám prostřednictvím hlavních protagonistů chce něco důležitého sdělit. Když jsem ho před mnoha lety viděl poprvé ve filmovém klubu v České televizi - byl jsem doslova nadšen. Tento kousek se mi vryl do paměti a ani po čtyřiceti letech od svého uvedení neztrácí své jedinečné kouzlo. Drogy, sex, dlouhá cesta, přátelství, ale hlavně svoboda. A do toho všeho ty pěkné, staré songy a šokující závěr. Kultovní podívaná. (12.12.2009)

Vďaka ČT2 som sa k filmu konečne po dlhých rokoch dočkal. Ak filmu niečo treba uznať, tak jednoznačne úžasná atmosféra 70.-tych rokov. Príbeh je jednoduchý, ale účinný, podporovaný dnes už legendárnymi songami z tej doby. Drsný osud, ktorý stretol Nicholsona som trochu rozdýchaval, pretože som to nečakal. Záver taktiež drsný a nečakaný, ale ja to mám takto rád. Slušný počin od D. Hoppera. 80%. (14.06.2015)

Bezstarostná jízda není přiběhový film, ani náhodou. Děj je vlastně velmi prostinký. Dva motorkáři sednou v LA na motorku a jejich plánem je dostat se do New Orleans. Cestou semtam na někoho natrefí, někoho svezou a na závěr ochutnají chuť svobody jako takové. Ano, sejme je buran, který vlastně tohle udělat může. A Jacka Nicholsona zabijí protože ONI vlastně vypadají jinak než by měli. Ta svoboda je tady samozřejmě hezky naznačená a mají ji vlastně jen ti dva motorkáři a potom určití lidé kteří se jim připletou do cestu. Všude kolem nich ovšem panuje režim, který říká jasně. Ostříhej se, choď do práce a hlavně neber drogy a neužívej si. Myslíte že se to až tolik liší našich krajů? ...Přesto jsem film podruhé docenil zase o chloupek více než poprvé a soundtrack je prostě úžasný. 70% (20.03.2016)

Roadmovie z konce 60. let, takže je jasné, že pojednává o oné generaci květinových dětí - hippísáků, kteří než aby pracovali, raději se jen tak potulovali, experimentovali s drogama a láskou. Všimněme si Jacka Nicholsona, který zde má sice menší roli, ale zase z ní vyždíme co jde. Takže doporučuji zejména všem volnomyšlenkářům, anarchistům a podobné havěti. (07.10.2009)

Opojná atmosféra slobody, trávy, piesní (jednu z piesní psychedelickej kapely Fraternity of Man pod názvom Don’t Bogart That Joint, použitej vo filme, neskôr mimochodom celkom vtipne prespieval Pavel Bobek pod názvom Poď stoupat jak dým), slobody bez strechy nad hlavou a života na americkom vidieku. Striedajú sa tu hipícke komunity, drogové opojenie, voľná i predajná láska a buranskí, nenávistne naladení farmári, nedôverčivo pomrkávajúci na módne trendy valiace sa Amerikou. Toto však nie je len biblia Hippie- Typy štýlu, skôr epizóda ukazujúca, prečo sa z komunity večnej voľnej lásky, kvetín a marihuanovej radosti vyvvinuli pomerne rýchlo márnomyseľní Yuppie. Nuž veď dej to sám ukazuje: najprv si treba zarobiť nejakým veľmi výnosným kšeftom, najlepšie na hrane alebo za hranou zákona (aby sme sa moc nenarobili a dobre vyzerajúce fazóny tiel a tvárí zachovali) veľké prachy. Potom si za ne kúpiť poriadne fáro, motorku aby každý mohol čumieť ako puk na to ako sa odťažito a cynicky prúdi cestami-necestami. Žiadna kunda pred Nami a Našimi nafúkanými, všeznalými a peniazmi naplnenými Egami neujde suchá. Kdeže partnerstvo, my jupíci zarábame ťažké prachy a tak si chceme primerane užiť. Manželstvo kľudne venujeme buznám - veď vychádzame z ideálov rovnoprávnych kvetín! Nuž a keď sú problémy, nájdeme si právnika, kúpime mu nejaký ten koks, nech si užije, zarehlíme sa s ním. Ako dobrý kamoš nás vytiahne zo všetkých prieserov, za ktoré nech trpí ten plebs, čo nikdy nepochopil naše slobodomyseľné ideály o večnej láske, estetickej kvetinovej výzdobe a opojných adrenalínových zážitkoch. Hlavne nezabúdať, že všetko treba užiť. A kto si neužíva nech bárs aj zdochne. (20.08.2014)