Detroit
Detroit
Detroit
Detroit
Detroit
Réžia:
Kathryn BigelowScenár:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrajú:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (viac)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(viac)Videá (5)
Recenzie (172)
Nečekal jsem to, ale Detroit mě překvapivě strhnul. Začátek byl velký a vcelku nepřehledný chaos, ale v okamžiku, kdy se děj přesunul do motelu Algiers, tak to nabralo grády. Navíc mě překvapilo kolik známých tváří se ve filmu objevilo. O skutečné události jsem neměl ponětí, ale nepřekvapuje mě, že se odehrála. Podle mě stojí za podívání. ()
Policajná brutalita na černochoch a následná korupcia, zahladzovanie stôp, to je známa kapitola amerických dejín. Ale neviem, prečo o tom točiť film pomalý každý rok. Je to smutné, je nám ľúto, čo sa stalo, ale tento film je kinotrhákom a možným adeptom na oscary len pre černošské publikum. Neprináša nič nové. Na pozadí novej udalosti, ktorá ublížila rasovej menšine, sa tu zase tlačí nahor tá istá myšlienka – zlí belosi a utláčaní černosi. Játrenie starých rán ale nikomu nepomôže, je treba pozerať už viac dopredu. ()
Aj keď mám pre filmy s rasistickým podtextom slabosť, tento ma príliš nechytil. Keď dostane takúto silnú tému založenú na skutočných udalostiach na starosť taká režisérka akou je Kathryn Bigelow, mal by ten film vyzerať úplne inak. Situácie, ktoré mali byť vypäté a ktoré mal divák prežívať rovnako emocionálne, ako postavy opreté o múr modliace sa o svoj život mnou nepohli a to je dosť vážny nedostatok. Možno to bolo spôsobené nedostatočným vykreslením postáv, ku ktorým som si nevytvoril žiadny vzťah, no môže za to aj scenár, ktorý je poskladaný z výpovedí svedkov, no veľa situácií pôsobí veľmi zvláštne. Policajti občas pôsobia ako drsní chlapci, čo si len robia svoju prácu, no občas ako úplne vymletí magori (ani sa medzi sebou nedohodnú, akú taktiku na vypočúvanie podozrivých zvolia, vďaka čomu dôjde ku zvláštnej situácii, ktorá by sa hodila skôr do čiernej komédie než do takejto drámy). Taktiež bolo dosť zmätené, ako sa tam plietli štátni policajti s detrotskými a s národnou gardou a ešte k tomu aj ochrankár, akoby nikto nevedel, kto to tam má vlastne na starosti. Ďalší kameň úrazu vidím v obsadení, hlavne Willa Poultera, ktorý vyzerá ako stredoškolák, navyše ten jeho ksicht pôsobí tak, že by mu nikto nedal do ruky ani pištoľku na vodu, nie to ešte aby šéfoval celej tej policajnej akcii a strieľal si tam ľudí ako na paintballe... Nie je to zlý film, no mohol to byť skvelý film. ()
Je to skvelé. Veľmi zaujímavá štruktúra, pozostávajúca vlastne z troch filmov. Prvý je až dokumentárnou rekonštrukciou udalostí v Detroite. Druhý(a najlepší) je strhujúci a veľmi nepríjemny minimalistický psychothriller. A záver patrí tradičnému posolstvu. Bývalá pani Cameronová všetky zvláda s úplným prehľadom a vytvára silnú mozaiku. Remeselne brilantnú, príbehovo silnú, herecky nadupanú (Will Poulter je satan) a myšlienkovo (bohužiaľ)nadčasovú. A vôbec mi nevadilo, že som tematicky mimo. Jediný problém vidím v možno až príliš košatej dĺžke a v tom, že posledný akt je až príliš tradičný a za predchádzajúcimi predsa len zaostáva. Veľká škoda, že sme to nemohli vidieť v kinách. 9/10 ()
Velmi příjemné překvapení. Čekal jsem jen nějakou táhlou míchanici různorodých pohledů na městské revolty, ale film chce očividně hlavně gradovat ke své nejdůležitější a nejdelší sekvenci někde uprostřed, ze které se člověku stáhnou obě půlky, přičemž se ani nemůže rozhodnout, jestli má otevřenou držku napětím, možné ještě okořeněné šokem, nebo zhnusením. Teprve až na konci filmu jsem se dozvěděl, že to točila Kathryn Bigelow, takže pak jsem se už vůbec nedivil, že to bylo tak dobrý. Ona pro to má prostě skvělej cit. Výborná práce s kamerou, autentické podání, plus je to holt talent na napětí. Člověku se až zvedne žaludek z toho, že ještě před padesáti lety se někteří poldové k černochům takhle chovali. (Holt asi mokrý sen většiny voličů SPD.) Škoda té zbytečně táhlé první třetiny. Jinak ale dost dobrá podívaná. Průměrné 4* ()
Galéria (23)
Fotka © Annapurna Pictures / Francois Duhamel
Zaujímavosti (3)
- Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)
- Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
Súvisiace novinky
Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix
Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (viac)
Nový film Aarona Sorkina narazil
Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (viac)
Reklama