Maltézsky sokol

(1001) Božínku můj, Peter Lorre je tak božský. Vždycky jsem měla slabost pro muže, co vypadají jako padouši z Bonda, a on je přesně takový. Ještě kdyby tak měl holou hlavu, ale člověk nemůže mít všechno, například zajímavý zbytek filmu kromě jednoho z herců. Překomplikovanost komplikací je mírně úsměvná a vzhledem k celému žánru, který z toho vyrostl, je absence atmosféry vcelku překvapivá. Nikdy jsem příliš neměla v oblibě gangsterky a nyní začíná být zjevné, že ani tento příbuzný žánr mi k srdci nepřiroste. Celé to vypadá jako jednoaktová hra roztažená na celovečerní stopáž, aneb když je každý skutek stejně překvapivý, tak ve skutečnosti není překvapivý vůbec žádný a brzy se to omrzí. Ale jestli tohle není nejromantičtější věta, jakou kdy muž řekl ženě v nějakém filmu, tak to asi bude nějaká jiná věta: -"If they hang you, I'll always remember you." (25.06.2015)

Další z řad uznávaných, dnes již "encyklopedických" filmů, který mne příliš neoslovil a vyvolával spíše rozpačité pocity. Maltézský sokol je výrazný díky tomu, že odstartoval v kinematografii specifický žánr film-noir, je tedy výrazný formou. Nikoliv obsahem, který představuje ve skutečnosti ničím nevyčnívající tuctovou detektivku o krádeži jedné úsměvné sošky a s ní související vraždy. Také ve srovnání s pozdějšími noiry jaksi chybí tomu ta správná temná atmosféra. Vše zde probíhalo v pomalém spádu v dlouhých dialozích bez nějakého náznaku dramatu a také o humoru, který by tuhle formu dění odlehčil, se mluvit zde vůbec nedá. Všemu vévodící ikonický Humphrey Bogart se svou pověstnou cigaretou mne jaksi střídavě bavil a nudil, z ostatních herců za povšimnutí stál už jen Peter Lorre (rozhodně nejen pro jeho překvapivý slovenský původ ;)). Ačkoliv film údajně tolik inspiroval další tvůrce a ovlivnil vznik či výslední podobu dalších zdařilejších kousků, mohu ho přesto ocenit maximálně symbolickými třemi hvězdičkami. 55% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (14.10.2019)

Debut Johna Hustona aneb ikonický film, který de facto napsal dějiny filmu noir s cynickým detektivem, tajemnou kráskou a spletitým příběhem, plným zvratů a zajímavých postav a figurek. Z dnešního pohledu v žánrové konkurenci ztrácí určitou vypravěčskou těžkopádností a nepříliš osudovou femme fatale, ale především díky cynickým dialogům a charismatickému Humphreymu Bogartovi, jde pořád o nadprůměrnou detektivku. 80%. (02.06.2007)

Mezník v žánru noir? Nevím. Protřelá detektivka s precizně vykreslenými charaktery postav? Nepochybně. Cynický Bogart s místy až tragikomickým projevem, kterým disponují i ostatní postavy, zejména gangsteři, předvádí jednu ze svých nejslavnějších kreací. Příběhová nejistota i napětí vrcholící v samotném závěru. Huston jde od samého začátku rovnou k věci a chytře buduje odpověď na otázku, kdo bude nakonec profitovat z drahocenné sošky. Tenhle debut se vydařil a zároveň opevnil vůči zubu času. Místy až tragikomické výstupy mafiánské bandy, u nichž si nejsem jist, zda to byl záměr, či nikoliv, jsem vnímal jako plus. (14.07.2020)

"The stuff that dreams are made of”. Noir klasika nebojící se konverzace, kde cynické soukromé očko věčně zahalené v cigaretovém dýmu, pragmaticky jedná podle počtu zelených papírku dosazených do rovnice. Pro tyto role byl Bogart stvořen. Doporučuji nepřehlédnout výkon filmového debutanta pokročilého věku S.Greenstreeta v roli tlouštíka, sžíraného okřídlenou maltézskou obsesí. (16.12.2008)