Škrtič z Martfű

Podle mě by se dalo klidně říct, že se jedná o přední maďarský film, který snese bez problémů srovnání i s velkými evropskými filmovými kriminálními příběhy současnosti. Maďaři totiž příběh škrtiče z Martfü vypráví hodně velikášsky a vysloveně to tak i působí. Věřím, že film v době své premiéry v maďarských kinech udělal poctivý ofuk, protože některé scény by nemohly bejt syrovější, což je v případě firmu rozhodně dobře. Působí šokujícně a evidentně to tak opravdu myslí. Škoda jen, že některé momenty ve filmu se tváří jak z nejbéčkovější německé kriminálky. Samotný škrtič se totiž chová naprosto nelogicky a uvádí diváka vysloveně do rozpaků. Do teď vlastně nevím, jestli byl ten sériový vrah geniální a nebo měl jenom velké štěstí na vyšetřovatele, že ho nechytili dřív. Ti jsou podle mě největším kamenem úrazu v celém případu, protože se tady chovají jak dva zjevy, kteří poprvé drží v ruce vyšetřovatelskou lupu. Celkově ale musím uznat, že se tohle Maďarům povedlo. Solidní kousek. (13.06.2017)

Maďaři a HBO nám připravili celkem zajímavý příběh o jednom ze svých masových vrahů. Film se navíc odehrává na přelomu padesátých až sedmdesátých let, takže se do vyšetřování protly i události z potlačení povstání v Maďarsku a následně se objeví i okupace ČSSR. Filmaři si dali se znázorněním doby celkem práci, vše vypadalo správně staře a dobově jen na těch autech bylo vidět, že se jedná o dnes opečovávané veterány, protože každé z nich včetně linkového autobusu se lesklo čistotou, novým nátěrem a z pochromovaných nárazníků šla záře jak ze stříbrných amerických autobusů linek Greyhound. A to je dosti v kontrastu se socialistickým způsobem údržby, čistoty a vůbec ... Herci ač neznámí hráli dobře, vrah vypadal až sympaticky... Mně mrzí dvě věci. Dlouhá stopáž a i kdyby tedy film měl trvat 2 hodiny, dost se vlekl. Ačkoliv se jednalo o dost hutné téma, film prostě postrádal napětí. Konec pak byl jak z rychlíku, takže spíše než dojmy z kvalitního thrilleru mám chuť ohodnotit spíše preciznost kulis a prostředí... Dávám tedy za 3 kousíčky bezpečnostního skla. * * * (30.07.2017)

Zatímco nevinný sebemrskač je obšťastňován násadou od záchodového zvonu, jiný si na svobodě drze užívá justičního omylu a pozvedá čabajku v případě deviantního vzrušení.. Filmové zpracování případu Pétera Kovácse alias „Monstra z Martfü“ si něco možná zbytečně přidává v rámci dramatizace (manželka vraha omylem jako oběť napadení, vztah detektiva se sestrou odsouzeného), ale dusná atmosféra časů po Maďarském povstání a nepříjemné pocity, když škrtič uspokojuje své potřeby, tomu dodávají na intenzitě. Chtělo to jen jistější režisérskou ruku při opisování západních vzorců a možná i větší důraz na linii vyšetřování v kompetenci soudruhů, kteří kromě toho, že neměli laboratoře CSI, museli i politicky myslet.. (19.03.2019)

Hmm tak i Maďaři měli za socíku svého sériového vraha, tak jsem se na tenhle film vrhnul, ale pokud mám říct svůj dojem z něj tak mě napadá slovo : matný. Dal se z toho vytěžit slušnej film, ale nevím jestli je to tím nudným zpracováním nebo faktem, že vrah nebyl žádnej velkej borec a diletantsví policie při vyšetřování je naprosto nepochopitelné. Nevím výsledkem je čistý průměr na jedno shlédnutí.50% (25.05.2018)

Hm, zvláštne nevyrovnaný film. Z hľadiska vyšetrovania mi dosť pripomenul Občana X, jednoducho režim nepustí. Lenže problém filmu nespočíva v režime, ale v scenári, ktorý toho do filmu veľa napchal, zároveň z neho, ale aj veľa vynechal. Nedokážem sa zbaviť dojmu, že to vynechané, by tam sadlo oveľa viac. Tak za to bodík dolu. Inak však čo sa týka atmosféry, ma film dokázal neuveriteľne vtiahnuť a to hlavne z hľadiska pocitovosti, čo je u mňa obrovským plusom. Hlavne postava Ákosa Rétiho bola skutočne skvele zvládnutá, až mám pocit, že to bolo na úkor Pála Bognára aka Pétera Kovácsa, ktorá stále zostávala akosi v úzadí napriek tomu, že sa vo filme začala objavovať pomerne skoro a aj často. Nuž ale to zrejme súvisí s tými vyššie spomenutými scenáristickými nedostatkami...no nevadí, ja si to čo ma ešte z príbehu zaujíma niekde vyčítam... (04.08.2017)