Blikajúce svetlá

Přes všechny nedostatky dávám tomuto filmu čtyři hvězdičky - jednu pro Stefana, jednu pro Petera, jednu pro Arna a jednu pro Torkilda. Jensen zde sice teprve nesměle vystrkuje růžky, přesto už tehdy bylo možno vycítit základy jeho nezaměnitelného rukopisu a citu pro tvorbu degenerovaných, ale podivným způsobem sympatických postav. (09.08.2009)

„OBČAS, I KDYŽ ZŘÍDKA, NAJDETE PODNIK, KDE NA MENU NEZÁLEŽÍ…“   Seversky nepřívětivý hrdinové, který, de facto netoužíme nijak poznat. Čtyři kámoši, lůzři a zločinci, tam někde v lese rozehrajou hru na to, abychom si je oblíbili. Nebo taky ne… Doporučuju příznivcům Madse Mikkelsena! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film získal cenu dánských diváků za rok 2000. 2.) Thx za titule „Petr Čemus“ a „Pushover“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (01.12.2023)

Na první pohled spadají Blikající světla do kategorie tzv. tarantinovek, tzn. filmů napodobujících úspěch Pulp Fiction a Tarantinova režijního stylu, který sází na násilí podávaném jako zábava a bizarních postavičkách lidí z podsvětí. To všechno se dá v Jensenově kousku najít, ale protože jde o evropského filmaře, je jeho podání hodně odlišné od toho, na co jsme zvyklí z americké produkce. Spíš než o komedii jde o psychologický film s kriminální tématikou a četnými komickými prvky, který se zabývá zkoumáním fenoménu přátelství, jmenovitě chlapského přátelství. I když zkušený divák nejpozději v momentě, kdy čtveřice zlodějů na útěku dorazí do objektu zchátralého hostince, pochopí, kterým směrem se film vydá a jaká pravděpodobně bude pointa, způsob, jakým režisér pracuje s postavami a jak jeho hrdinové dospějí k cíli, byl pro mě zajímavý a ten žánrový mix, který mi Jensen naservíroval, mi zachutnal. Ve chvíli, kdy přijde pohodová scéna, která nastolí komediální atmosféru, přijde výhybka, která nasměruje děj jinam. Celý snímek stojí na mužských postavách, ať už zločineckého čtyřlístku a jeho protivnících z podsvětí nebo nanejvýš podivínských sousedech. Celkový dojem: 75 %. (30.04.2009)

Poslední věty filmu okomentovaly zcela vše. Převedu je trochu do komentu tohoto filmu. "V poslední době jsem viděl mnoho filmů, byly i mnohem lepší než-li Blikající lucerny". "Ale i přes určité nedostatky jim dávám čtyři hvězdy". "Jednu pro Stefana, jednu pro Petera, jednu pro Arna a jednu pro Torkilda"... Plus ještě jednu přidávám i za sebe. Zcela kouzelný až dojemný film. Jsem okouzlen a uchvácen zároveň... - 2. 10. 2012 - 90% (02.10.2012)

Když se čtyřce přátel ocitne v rukou kufr plný peněz, kašlou na nekompromisní mafiány a vydávají se do Barcelony. Protože to tak vyšlo. A navíc kromě jednoho z nich (kdy jeho natvrdlá přítelkyně v závěru prostě hubu nezavře) je tady nic nedrží. Jenže plány jsou jedna věc a hořící auto i postřelený kamarád druhá. Zůstanou tak uprostřed lesů ve staré ruině, která kdysi bývala restaurací. A budou mít čas nad lecčím přemýšlet. Pomůže jim hravý scénář, který uhnětal čtveřici chlapíků, kteří balancují na pomezí surových sociopatů a obyčejných kluků, kteří prostě v životě (a v dětství, do kterého se vypointovaně vrátíme) zatím neměli moc štěstí. Jejich kroky divák začne tak nějak chápat a užívat si další minuty. Ostatně Anderse Thomase Jensena známe jako tvůrce jízlivých fláků, ve kterých se opakovaně setkává s (jeho i mými) oblíbenci Mikkelsenem a Kaasem – a rovněž scénáristu tíživých dramat režisérky Susanne Bier. I tentokrát se pohybuje v cynické rovině a s opravdu černým humorem. Přesto za mě lehce slabší „Dánové“. (30.03.2021)