Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Igor LutherHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Philippe Avron, Magda Vášáryová, Jiří Sýkora, Míla Beran, Mikuláš Ladižinský, Augustín Kubán, Jana Stehnová-ČechováObsahy(1)
Film Vtáčkovia, siroty a blázni je poznačený nihilizmom a negáciou spoločenských, etických princípov, a to nielen socialistických, ale každého druhu /.../, nesocialistický, beznádejný a negativistický obsah sa prelína celým dielom." - tak znie hodnotenie normalizačnej komisie zriadenej pri Ministerstve kultúry SSR v roku 1970, ktorej úlohou bolo zhodnotiť hrané diela, vyrobené v rokoch 1968-1969. Hodnotenie bolo predložené zasadnutiu ÚV KSS... Milostný trojuholník dvoch mužov a ženy - taký slovenský Jules a Jim - je základom príbehu, či skôr mozaikovitého podobenstva, odohrávajúceho sa v presne neurčenom časopriestore, v bláznivom svete bez ideálov. Bláznovstvo troch mladých ľudí, troch vojenských sirôt Yoricka, Andreja a ich spoločnej lásky Marty, je jedinou možnou obranou pred násilím, cynizmom a beznádejou. Bezmocnosť a úzkosť hlavného hrdinu z toho, že nemožno nájsť pevný bod v živote, vrcholí v závere filmu násilnou smrťou Marty a jeho samého a prináša poznanie, že ani hra na bláznovstvo, ktoré síce prináša na okamih pocit šťastia, v skutočnosti neznamená ozajstnú slobodu... Netreba hádam dodávať, že takéto posolstvo filmu bolo v dobe vzniku filmu skutočne neprijateľným a spôsobilo, že snímka sa na dvadsať rokov stratila v trezore. Až po zmene režimu bol film náležite ocenený: získal cenu FIPRESCI na 27. MFF v Karlových Varoch v roku 1990, v tom istom roku dostal cenu za hudbu a kameru v kateagórii trezorových filmov na Dňoch českého a slovenského filmu Bratislava a v roku 1991 Cenu čs. filmovej kritiky na 29. FČSF Bratislave... Režisér Juraj Jakubisko sa obklopil vynikajúcim tímom spolupracovníkov: scenár napísal Karol Sidon /spisovateľ, scenárista a momentálne Pražský rabín/, za kamerou stál teraz už svetoznámy Igor Luther /spolupracoval napríklad na filmoch Volkera Schlöndorffa/, hudbu zložil vynikajúci Zdeněk Liška. V hlavných úlohách excelujú francúzsky herec Philippe Avron, Jiří Sýkora a Magda Vášaryová. Film Vtáčkovia, siroty a blázni bezpochyby znamená v Jakubiskovej tvorbe výrazný medzník. Patrí do Zlatého fondu slovenskej kinematografie a doteraz reprezentuje našu krajinu s úspechom v zahraničí. (STV)
(viac)Recenzie (107)
Spočiatku som nebol na tento film veľmi naladený, vlastne som ho pozeral pre rozšírenie obzorov, postupne som si však k nemu našiel cestu. Jakubisko je poet a tieto filmy mu naozaj idú, myslím, že málokomu sa takto podarí obsiahnuť všetko podstatné, treba však povedať, že takéto filmy svojou prílišnou umeleckosťou nie sú pre každého. A snáď aj preto, že najviac je v tomto filme bláznov, či dokonca prvú polhodinu tak pôsobí. O to viac prekvapí trocha smutný a šokujúci koniec. ()
Slovenské Sedmikrásky, u nichž se stejně jako u Chytilové mísí rozpustilost, imaginativní hra a podobenství s vyumělkovaností, artificiálním aranžérstvím a manýrismem. Vtáčkovia, siroty a blázni, obávám se, nejsou uměním, ale nechtěně autotematickým manuálem, jak umění vytvářet - od projekce, přes inženýring, až po montáž a výstavbu. Jistě, on i super-auteur Fellini musel ze Sladkého života a z 8 ½ pragmaticky vytěsnit kauzalitu s linearitou, aby mu z toho vypadlo umění, protože udržet spontaneitu v dlouhometrážních narativních hraných filmech není dost dobře možné jen tak samo od sebe. Tomu musí i ti největší Olympani, kteří večer obcují s múzami a přes den to kroutí na celuloid, dopomoci. Jen je záhodno vyvarovati se toho, aby byl tímto - výše řečeným - nebohý divák zprudka unášen. ()
Tohle je přesně ten typ filmu, který mi nic neříká. Možná jsem moc racionální, možná mám prostě až moc rád příběhy, ale tenhle zběsilý poetismus pro mě jednoduše nemá smysl. Neužíval jsem si tenhle snímek a pěkně jsem ho protrpěl, ale zvládnul jsem ho až do konce. Nechci už nic podobného moc vídat. Tohle je pro jiné. ()
Neustálým ujišťováním, že se vlastně jedná o film, u mě klesá hodnota na straně podobenství a obrazu společnosti. Zbývá pak jenom drama o milostném trojúhelníku v odporně přestylizovaném a kontrastním hávu, pro který je slovo kýč velmi málo. Skutečně všechno, co se dalo přetáhnout přes únosnou mez, se přetáhlo a alespoň pro mě tento fakt činí poměrně nesnesitelným pocitem z tohoto filmu, ruku v ruce jdoucí se špatným vedením. A úchylné symboly typu umírající důchodkyně v podzimním listí, vo tom žádná... ()
Málokdy se stane, že by mi stopáž filmu připadala snad o polovinu kratší, než je ve skutečnosti. Nemít u sebe hodinky, tak naprosto sebejistě řeknu, že film měl nějakých 40 minut. Po odchodu z kina jsem si připadala sama tak trochu jako blázen - a o úsměvu, který jsem měla na tváři po celý čas sledování filmu ani nemluvě. Vtáčkovia jsou prostě geniální film - aspoň pro mě. Takhle vtáhnout do děje - který prakticky skoro žádný neni - dokáže máloco. ()
Galéria (14)
Fotka © Štúdio hraných filmov Bratislava / Como Films Lux c. c. f. Paříž
Zaujímavosti (17)
- Inšpiráciou k názvu tohto filmu bol pre Jakubiska citát z Biblie - „Boh živí vtáčkov, siroty a bláznov". (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Magda Vášáryová po letech přiznala, že jí Juraj Jakubisko bez jejího vědomí podal LSD, aby se trochu odvázala. Z výsledku byl ovšem režisér zklamaný. Vášáryová prý jen seděla na židli a stále opakovala „Sundejte mi to z hlavy!“ [Zdroj: Letní filmová škola] (Cimr)
- Film bol natáčaný v spolupráci s francúzskym štúdiom Como Films Lux c.c.f. Paris. (Raccoon.city)
Reklama