Jaskyňa Zlatej ruže alebo princezná Fantaghiro

Pozeral som to prvýkrát v dospelosti so silnou dávkou nostalgie za 90. rokmi a detstvom, kedy som bol toho fanúšik. Preto hodnotenie nemusí pôsobiť objektívne. Začiatok pomerne temný a sľubujúci celkom zaujímavé fantasy sa postupujúcou dĺžkou mení na čoraz viac detskú rozprávku s typickým koncom. Má to humor, pre dieťa aj určité napätie a vhodne vybrané exteriéry a postavy so skvelým hereckým obsadením. Určite by som sa nebál s tým zabaviť dieťa. Ako by som sa na to pozeral keby som to nikdy predtým nevidel si netrúfam tipovať. (03.06.2021)

ja nemôžem dať fantaghiro menej ako 5*. Vysvetlím. Tá Mingiho hudba, tá kráska... nostalgia ako remeň... videl som to sto x ako dieťa a nemohol som z toho. z nej. Ale keď som bol starší: nie a nie sa dočkať reprízy... a potom som prišiel na gympel a moja spolužiačka mala VHSky všetkých fantaghiroviek natočené. A tak som si každý deň mohol dať tú božskú principessu i muzičku. (17.11.2008)

Je to čudné, ale v dnešnej dobe mám k takýmto rozprávkovým, televíznym spracovaniam averziu. V dobách minulých som na tom fičal, a pritom na nemeckých satelitných kanáloch, v časoch keď sa po nejakej Markíze ani nechumelilo. Okato televízne podanie však tomuto polobraku svedčí a občas tam aj badať závan niekdajšej Bavovej hororovej kariéry. (18.02.2011)

Italská úspěšná devadesátková pohádka s českou stopou mne nebavila ve své infantilnosti, několika hloupostech a ošklivými kostými, ale na druhou stranu to bylo relativně výpravné, v českých hradech a s českými herci jako Kraus, Brožová nebo Hrubešová v roli, které v titulkách pojmenovali  Donna nuda. Navíc jako král tady je můj oblíbenec Mario Adorf. (22.12.2022)

Ty pičo to bylo husty!!! a to doslova...Svého času jsem uvažoval nad tím že tvůrce tohoto filmu zažaluju za to že tenhle film měl negativní dopad na můj mravní vývoj, páč Fantasmagorio byla sice ošklivá jak víkend bez prcání, zato nad čarodejnicí v podání dvoumetrové Brigitty jsem si málem pravou ruku sedřel a to mi bylo pouhých 12 let. Navíc s každým dalším dílem phantasmagorio se stupňovala i míra mé nadrženosti, a z obyčejného masturbování jsem pozvolna přešel na hrátky v ženském prádelku a šatičkách, no a k čemu jsem prešel od toho již nebudu psát páč ještě i na dark webu by to bylo nepublikovatelné a červenal by se z toho ještě i Dominik Feri. No prostě z pohledu na ceckatou dvoumetrovou brigitu oblečenou a zmalovanou jak starou šlápotu která brousí chodník na václaváku mne načisto mrdlo v palici. Ale musím uznat že fantasy to opravdu bylo, páč to že by Romualdo brousil díru raději ošklivce Fantě než třeskutě jebatelné Brigitě, to byl bizárek který by se dal označit snad už i za scifi nejen fantasy. (29.01.2024)