Dýmky

Erenburgových "Třináct dýmek" se dobře čte i dobře kouří, se "Třemi dýmkami" Vojtěcha Jasného je to trochu hořší, člověk se při nich občas zakucká. Ovšem lordova straight grain pipe je skvělá, stejně tak jako celá jeho sbírka dýmek (také mám sbírku dýmek, přestože už je nekouřím; dostupný komerční tabák je moc slabý a selský tabák, který pořád pěstuji, příliš silný, takže jsem ho musel ředit listem podbělu). A tak jediným příjemným zjevem byl pro mě Waldemar Matuška, nespíš ale jen jako relikt doby... A to, že sv. Hubert kouří, víme stejně všichni.... Pozn.: K pojetí a zarámování filmu, ke kterému se Jasný rozhodl (nadsazování gest typických pro počátky němého fimu), nemám připomínek, až na to, že se s kouřením dýmky naprosto neslučuje. Herci si také neumí nacpat dýmku, ani jí kouřit. (30.03.2020)

Tři povídky, každá trochu jiná, ale kdo ví o mé zálibě v komediích a němých groteskách, nemůže se divit, že se mi nejvíce líbila ta první. Hlavnímu hrdinovi v ní realita a natáčení snímku Lidé a vlci postupně splývají v jedno a výborný výkon předvádí hlavně Juraj Herz. Druhá a třetí povídka už mě tolik nestrhly, ale špatné rozhodně nejsou. Režie Vojtěcha Jasného je (zejména ve druhé povídce) velmi světová a hudba Svatopluka Havelky ještě světovější. (26.06.2017)

Nenáročný povídkový film, u kterého si odpočinete. Film, ve které herecké obsazení dalece přesahuje ostatní kvality filmu. Nečekejte hluboké intelektuální ani psychologické scény. Zejména u první povídky jsem měl pocit, že ideově jsou některé scény "šmrncnuty" Limonádovým Joem, a druhá povídka poskytuje hezké obrázky Anglie. Ale víc než vyplnění času nečekejte. (04.05.2014)

Prvni pribeh, je absolutne nejhorsi, nevyrazny a trapny, druhy pribeh dela cest nazvu filmu a pokud by se takto odvijel cely film bylo by to mozna ke koukani a treti je podobny tomu druhemu, avsak clovek je uz tak otraveny a znudeny, mozna temer zhypnotizovany neustalym "lalala, nanana", ze se musi premlouvat, aby to dokoukal. Kdyz se konecne tak stane a film ma za sebou, je za to nesmirne vdecny a takovy pocit rozhodne neni dobry. 0,5* (21.03.2011)

Tento film jsem viděl poprvé v životě a nemusím litovat, bylo to i naposled. Jasnému se tento film naprosto nepovedl. Snad ho k němu navedl autor povídek Adolf Hoffmeister, vášnivý milovník dýmek, snad to bylo nabídkou na koprodukci vzešlou od rakouských partnerů, možná výhled na exteriéry v kapitalistické cizině, nevím. V každém případě vznikla naprostá slátanina, v níž dýmky nehrají žádnou podstatnou roli a všechny příběhy by se daly natočit bez nich. Dýmce hercově jsem naprosto neporozuměl - to George opravdu zešílel, když pistolí zastřelil svého kolegu Juraje Herze a myslel si ještě na elektrickém křesle, že všechno je jen natáčení filmu? Nebo se jednalo o nějaký protisocialistický jinotaj? Musím ale uznat, že Gitte byla mnohem hezčí herečkou než už v té době Jana Brejchová, která o svatební i následujících nocích marně čeká na naplnění manželství a spustí se se zahradníkem... Klasická boccacciovská povídka, v níž bych čekal spíš to, že se Mary ujme návštěvník, který ji má rozptylovat během lordova služební cesty... Asi mělo být řečeno - všichni lordi jsou stejní. Podobně je laděná i Dýmka sv. Huberta se záletníkem Matuškou v době světové války. Tuctový příběh, jakých za té 1. světové bylo mnoho... Ze začátku jsem se párkrát usmál - při natáčení němého filmu... To bylo asi na ty dvě hvězdičky. (28.07.2016)