Prízrak

Romantická fantasy artovka, která definici "indie" splňuje úplně na maximum. A Ghost Story není žádná mega komplexní záležitost, je to vlastně úplně jednoduchý příběh, ale svým atmosférickým a osobitým zpracováním dokáže uhranout. Jen je třeba od toho nečekat mainstreamové fantasy či dokonce klasický béčkový horor. Osobní poznámka: u scény s koláčem jsem dostal hlad. (28.09.2017)

SPOILER ALERT: Ty kráso, tak tohle je oříšek! Když si tenhle film pouštěl, myslel jsem, že půjde o nějaký lo-fi horor, ale že dostanu artovou existenční dramaticko alegorickou báseň, by mne nenapadlo ani ve snu. A vlastně si ani nevzpomínám (ale jo, bylo to Vanilkové nebe!), kdy mi nějaký jiný film nabídnul tolik bolesti, kterou zde můžete sdílet s živými nebo mrtvými protagonisty snímku. Tahle věc je vlastně zhmotněním mých nejniternějších obav - co když při určitých okamžicích, místech nebo lidech otiskujete kousek sebe a jste k nim tak připoutáni v bezbřehosti času a smutek je pak jedinou konstantou, které přetrvává napříč stoletími? Kolik zármutku unese truchlící? Kolik zármutku unese zesnulý uvězněný v čase? A kdy to celé skončí, pokud vůbec? Všechny tyto otázky si díky této tryzně můžete položit, ale odpovědět si už musíte sami. A jestli i tak budete nakonec tápat, doporučuju si pročíst komentáře pod videem na youtube. Nejsou o nic veselejší než samotné pointa, která je po všech stránkách zničující... Nesmírně zraňující záležitost... (05.12.2020)

Nápad, ktorý musel znieť zaujímavo po pár pohárikoch (alebo po niečom inom), tzn. prečo neurobiť duchársky film kde duch bude mať podobu klasického bieleho strašidla, poletujúcej plachty s dvoma čiernymi očami...ale to je duch, ktorý je dnes vhodný asi skôr len do rozprávok alebo Kinder vajíčka, než do vážneho filmu. A ešte v podobe kedy sa herec pod plachtou po 90 minút "mysteriózne" prechádza v poväčšinou statických záberoch, s minimom dialógov po nemocnici, dome, poli, a pod. Po dve tretiny viac-menej skoro ako študentský film a posledných 20 minút pridá niečo navyše, ale veľmi sa to ťahá (chápem, že sa nám režisér snaží komunikovať aj plynutie času a aby sme ho patrične precítili...ale sledovať Rooney Mara ako v statickom zábere 4 minúty je koláč...), je jasné kam film smeruje...experiment, ktorý mi úplne nesadol. (21.01.2023)

Obrovská škoda - z potenciálne najúžasnejšieho filmu desaťročia sa nakoniec bohužiaľ stal len malý vír v pohári vody. Fascinujúca atmosféra, úchvatne špecifická hudba, časová slučka, pesnička, Casey Affleck a Rooney Mara, poltergeist, nočné mesto, duch oproti, Indiáni, papierik v stene. Potenciál na pokrokový filmový zážitok. Plno netradičných riešení (najslávnejší herec strávi 89% filmového času pod bielou plachtou, väčšina scén je nemých a nie sú ojedinelé ani niekoľkominútové zábery, ktorým vrcholí absurdné pojedanie koláča). Miestami fenomenálna a niečo, čo ste možno ešte nikdy v živote nevideli, ale často to proste len... nudí. (11.01.2018)

Neskutečně emocionální cesta časem a místem, na které nás provází smutný duch v bílém prostěradle. Ukázal nám, jak moc je těžký vyrovnat se s tím, když vám zemře někdo blízký. Režisér David Lowery díky kameře, soundtracku a hlavně svojí režii, vytvořil těžkou artovku s dlouhými záběry a minimem dialogů, která ovšem dokáže říct mnohem víc, než jakýkoliv jiný film, co se letos objevil v kinech. Závěrečná pointa člověku vžene slzy do očí, zmrazí a nechá ho čumět několik minut do prázdna, během kterých si uvědomíte, že je to všechno jenom o čase … 10/10 (20.09.2017)