Nelítostná

„COŽE? PŘIŠLA JSI SAMA? TYŠÍLENÁ MRCHO!“ /// Úvodní řežba z pohledu 1. osoby a z cyklu věřte-nevěřte – fajn! Příběh je zajímavej… Sook-hee, po tom co vodkrví celej gang vezmou na takový zajímavý místo a udělaj z ní Jamese Bonda číslo XXX – není tam totiž sama. Navíc čeká parchanta a „dítě by nemělo vyrůstat na takovým místě“… Hodně akce a samozřejmě i krve. S tím úhlem pohledu kamery je to docela maso. Je jich totiž hodně a z různejch pozic a furt se mění. A překvapivě z toho nevznikl až takovej guláš, jak by se mohlo zdát. Krom toho, že když za to vezmou a krev cáká metr daleko, vobčas zvolní a hezky vysvětlej, proč je ta holčina taková mstivá. Taky to s tou organizací pojali zajímavě a celkem vtipně. Funguje i ta řízená romantika. Hodně flashbacků, který jsou spíš dramatický… prostě mix žánrů (jak to tihle žluťáci uměj). Dobrej akční nářez s ucházejícím příběhem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pamatuju si, jak se na mě taťka naposledy usmál.. (a hned potom mu kladivo rozjebalo lebku). 2.) Stará je nějaká podezřelá. 3.) Thx za titule „langi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * (24.03.2018)

Jihokorejská brutální Nikita. Asijská emocionální vyhrocenost se potkává s efektní krvavou akcí. Úvodní řež a frenetická sekaná na motorkách sice nastaví laťku tak vysoko, že už ji závěr v autobuse nepřekoná, i tak mě ale Byeong-gil Jeong přesvědčil, že pan Wick se má stále co učit. Škoda překombinovaného vyprávění, které zpočátku dost mate. (02.08.2020)

Příběhově ultranekompromisní, občas lehce dezorientační mix Brutální Nikity a několika dalších filmů (z nichž některé znám jen z doslechu). Když jsem měl pocit, že tvůrci příběhově kopírují, ještě zatlačili. Na moment, kdy v závěru hlavní hrdinka řídí auto, jsem koukal s otevřenou pusou. Něco takové jsem ještě neviděl! (23.10.2017)

Tento film mi dlouho seděl v databázi stále odkládaných filmů. Teď v okurkové sezóně se naskytl čas. Usedám s jahodovým jogurtem před obrazovku s tím, že než se film rozjede v poklidu si ho sním. Jenže jsem ho stihl jen otevřít a hned v úvodu se spustila akční jatka, která mi nedovolila zamíchat kousky jahod do smetanového pokušení. Sledujíc dvě napřažené first person ruce s Berettami a tanto, kterak po "kill bill-henryovsku" eliminují nabíhající oběti v jednom nekončícím záběru jsem usoudil, že něco bude jinak a mohl by to být zase konečně film pro mé citlivé nároky. Film se malinko zklidňuje, když zkrvavělá mstitelka Sook-hee dopadá z výšky na zem do pokleku á la Trinity a já si promíchávám tedy konečně svojí svačinu. V tom se zjeví parta Korejců s oblíbeným nástrojem v této části filmové Asie a nějakému nebohému muži rozdrtí dvouručním kladivem hlavu. Odkládám jahodový jogurt, který v tuto chvíli působí až příliš efektem 4DX a snažím se pojmout tento strhující film... Korejská tvorba má jako většina asijské produkce pokud jde o žánr krimi thrilleru překombinované vazby různých vztahů a divákovu nejistotu, kdo je opravdu kladný, neboť se umírá bez vyzvání a stejně tak ožívá bez vysvětlení. Zde si je vědom pochopení příběhu asi jen scénárista a režisér Byeong-gil Jeong, protože svůj film dělá až zbytečně artovitý. Snad, aby mohl o to víc tvořit komiksově slapstickovou akci. Na první zkouknutí se divák trochu ztrácí i díky splývající vizáži herců, ale spíš díky nešťastné dramaturgii kladení událostí. A teď už k tomu pozitivnímu. Námět, ač ne úplně originální je vyždímán k mé osobní radosti naprosto bravurně. Akce, lyrika, emoce, herci - to vše je konečně namixované do filmu, který má ambici kultovního díla. Scéna, kdy v den své svatby je Sook-hee aktivována k eliminaci cíle a míří v dlouhých svatebních šatech puškou PSG-1 přes větrák je nejen poctou kolegyni Nikitě, ale i zároveň jedním z nejkrásnějších záběrů ze světa akčního filmu. Pomsta, love story, brutalita, dítě jako zdroj emocí i důvod k extrémní síle pomsty a uvěřitelná žena toužící někomu věřit. Film jaký by mohl kdysi natočit právě John Woo, kdyby neztrácel čas Amerikou. (09.07.2018)

Som veľmi rád, že sa po pár kľudnejších rokoch juhokórejská produkcia opäť začína trochu viac venovať aj akčnému žánru a The Villainess je opäť len dôkazom, že im to ide veľmi dobre, aj keď tentoraz predsa len úplne inak, než kedykoľvek predtým. No to rozhodne nie je zápor, skôr práve naopak. Tu netreba na nič čakať, už samotný úvod vyzerá, ako to najlepšie z Hardcore Henryho, no film sa tohto štýlu našťastie po celý čas nedrží, potom by to mohlo časom omrzieť, ale je podstatne rozmanitejší a hlavne prvá tretina mi prišla poriadne dynamická a žánrovo teda mimoriadne atraktívna. Ale od juhokórejskej produkcie sa čistokrvného akčného filmu asi nikdy nedočkám a tak nasleduje prakticky plnohodnotná dráma, kedy už dostane hlavný priestor príbeh a postavy a tak akcia ide úplne do úzadia. To síce celkovo určite nie je objektívny zápor, dejovo ma to bavilo, síce to nie je ničím originálne, ale tieto zápletky o špičkových agentoch a nájomných zabijakoch bez ohľadu na pohlavie, ktorí sa z rôznych dôvodov postavia proti svojim bývalým zamestnávateľom a podobne ma nikdy neprestanú baviť. Ale vzhľadom na kvalitu a vysokú zábavnosť akcie ma to predsa len trochu mrzí. Ale aspoň finále je opäť dynamickejšie a akčnejšie. No aj tak si myslím, že dejovo to mohlo byť podané trochu inak, aby to bolo údernejšie a hlavne funkčnejšie po emocionálnej stránke, lebo tu sa často najprv udeje samotná akčná sekvencia a až neskôr sa divák dozvie, aký bol k nej vlastne dôvod a toto podľa mňa nie je správna voľba. Takže aj takto sa mi to dosť páčilo, ale v klasickom dejovom podaní by to fungovalo lepšie. S obsadením nemám väčší problém, hlavná hrdinka mi nadmieru vyhovovala, poteší môj obľúbený Shin Ha-Kyun a výborné vedľajšie postavy, len by to možno chcelo nejakého plnohodnotného záporáka, tu prakticky nikto nie je čiernobiely a tak som sa ani nemal dôvod tešiť na pravú pomstu. A teraz už k samotnej akcii, ktorá je perfektná. Je vynikajúco a mimoriadne nápadito natočená a zostrihaná, tu sa kľudne aj behom jedného súboja vystrieda nespočet rôznych pohľadov, ale tak, aby to nekazilo prehľadnosť, takže s týmto sa tvorcovia teda riadne vyhrali, inak choreografia akčných scén možno nie je až tak prepracovaná, ale vynahradzuje to množstvo zabitých, či už pomocou rezných alebo strelných zbraní a hlavne ich drsnosť. Ale prekvapivo vydarené sú aj rôzne naháňačky. Najviac sa mi páči celá úvodná fáza, naháňačka na motorkách, ale aj finále, no všetka akcia je výborná. Technicky sa dá vytknúť iba pár horších efektov, prevažne vo finále, ale inak je film vizuálne veľmi atraktívny. Takže je mi jasné, že každý juhokórejský akčný film musí mať aj výraznú dramatickú líniu, preto tej akcie nie je zase až tak moc, ale celkovo ma to dosť bavilo, určite sa dalo niečo doladiť, ale akcia je skvelá a zvyšné stránky majú tiež svoju kvalitu. 78% (21.10.2017)