Ohňom a mečom

Fakt, že polská kinematografie bývá neprávem podceňována, prokazuje i tento velkolepý filmový epos režiséra Hoffmana. Srovnání se Sienkiewiczovou předlohou pro něj dopadá víc než dobře. Dostatečně velkorysá výprava umožnila nejen kvalitní bitevní scény, průhledy do soukromí šlechtických rodin, ale i nádherné záznamy zejména ukrajinského folkóru a strhující záběry dněperských, polských i ukrajinských krajinných reflexí. Oproti knize získává film navíc i svým pojetím, které se snaží obrušovat staleté hrany polsko-ukrajinských antagonismů. Víc než věrohodné je jak zachycení Siče, tak krymských Tatarů a Turků. U nás ne dobře známá mozaika východoevropských vztahů včetně ještě méně známé postavy-osobnosti kozáckého atamana Bohdana Chmelnického je tak postižena beze zbytku. Vědomí, že toto Polsko za vlády Jana III. u Vídně r. 1683 zastavilo v rozhodné chvíli turecký tlak na střední a možná i západní Evropu, zde získává významnou oporu ve skutečnosti odlišných, ale blízkých historických kontextů. Kvalitě scénáře odpovídá i výběr postav a výkony výkvětu polského herectva. Dotvářejí přesvědčivost a podmanivost tohoto mimořádného nadčasového polského filmu. (28.08.2007)

Monumentální a efektní historický velkofilm. Výprava a kostýmy opět vynikající. Je barevnější, oproti jeho starším bratříčkům. Ale s tím souvisí i další pomůcky, jež dopomáhají k větší načechranosti. Hudba je často dominující a je určující v momentální atmosféře. Nevím, zda je to dobře. Moderní doba to tak dělá, chce dojmout, strhnout, upoutat. Ale ve mě to vyvolává otázky na hodnotu a kvalitu. Proč dávat na obdiv obal, když obsah pak svou kvalitou pokulhává. Proč se raději nezaměřit na to důležité. Zřejmě to tak chceme a skutečné hodnoty neumíme ocenit, snad je i haníme. Ale co považuji opravdu za odporné, je simultánní překlad do polštiny, když se mluví jinou řečí, než polštinou. Překvapilo mě to, zklamalo mě to, rozčarovalo mě to. Henryk Sienkiewicz zřejmě dokázal dodávat Polákům hrdosti na svůj národ. I když šlo častěji o jejich vlastní rozmíšky, osobní ambice, uraženost a pomstychtivost. Neváhali se spojovat s mocnostmi, vlast ustupovala osobním zájmům, když se navíc před něj dá paraván zaklínadla o selské nespokojenosti a související bouři. Polsko mělo velké ambice, stejně tak jako jejich ušlechtile osoby. Hrdinou příběhu je opět ušlechtilý a chrabrý ochránce vlasti, zde poručík husarů Jan Skrzetuski (Michal Zebrowski). Dává v šanci svůj holý život, aby uchránil svou milovanou vlast, aby vykonával hrdinské kousky, aby získal osobní štěstí. Opět půvabná a urozená femme fatale, zde Helena Kurcewiczówna (Izabella Scorupco). Hlavní padouchem je sok v lásce, divoký a podlý Kozák Jurko Bohun (Aleksandr Domogarov s hlasem Jacka Rozenka). Z dalších rolí: opilec a žvanil Jan Onufry Zagloba (Krzysztof Kowalewski), uražený vůdce ukrajinských rebelií Bohdan Chmielnicki (Bogdan Stupka), obránce vlasti kníže Jeremi Wisniowecki (Andrzej Seweryn), ušlechtilý obránce a Janův druh Michal Wolodyjowski (Zbigniew Zamachowski), bodrý silák Longinus Podbipieta (Wiktor Zborowski), vychytralý Janův sluha Rzedzian (Wojciech Malajkat), pohanská věštkyně Horpyna (Ruslana Pysanka), tatarský vůdce Tuhaj-Bej (Daniel Olbrychski), polský král Jan II Kazimierz (Marek Kondrat), a turecký chán (Adam Ferency). Velkolepý historický velkofilm, kde je upřednostněn obal před obsahem. A není lepší, než jeho starší bratři. (02.02.2015)

Kampak se hrabou Hollywoodské historické velkofilmy na tenhle román Henrika Sinkiewicze, jehož převod na plátno se Jerzymu Hoffmanovi opravdu povedl. Rozpočtově se sice poláci rovnat nemohou, ovšem kostýmy, výprava, komparz, bitvy, vesnice, hradiště i hrady to vše je i přes onen fin. hadicap naprosto vynikající a navíc ta touha ukázat světu kdo, že to byli naši předci, jejihž krev koluje i v současných generacích poláků, dostává tenhle film na samotnou špičku. Pokud něco múžu polákům závidět, tak je to především jejich samozřejmá hrdost na svůj národ a také to jak si váží pojmů jako jsou čest, hrdinství či vlastenectví. Čeká vás parádní tříhodinová podívaná u které se rozhodně nebudete nudit a pokud jste četli předlohu, tak jistě ocenítě i vynikající obsazení postav. Kozáci jsou zde naprosto bezchybní a hlavní hrdinové pan Skrzetuski, Wolodyjovski, Podbipienta či Zagloba (jeho hlášky mě rozesmály více než leckterá komedide) jak by smet, snad jen Helena (jek trefně poznamenal ve svém komentáři uživatel Canakja) působí spíš než mladičký kvítek jako zralá zkušená mamá, což ovšem na kvalitě filmu nikterak neubírá. (23.03.2011)

Rzeczpospolita szlachecka dostala krásný filmový příběh. Výborné ztvárnění polské národní látky, vynikající atmosféra, herecké výkony a geniální hudba z pera Krzesimira Debskiho. Kam se hrabe nějakej Gladiátor, pche. Herci jako Michal Zebrowski, Bohdan Stupka, Alexandr Domogarov nebo Daniel Olbrychski jsou jako stvoření pro tyto role a vůbec si nedokážu představit, jak by se v roli Bohdana Chmelnického vyjímala nějaká hollywoodská superstar. Zaplaťpánbů že to natočili Poláci a především že to natočil Jerzy Hoffman (který mě oslovil i filmem Stara Basn. Kiedy Slonce Bylo Bogiem). Tenhle film má vše, co od velkofilmu očekávám. Výprava + skvělí herci + hudba + atmosféra kozácké rebelie + humor + epický rozměr = Ohněm a mečem. Hrdě vlastním oba vyšlé soundtracky, které patří do TOP mé sbírky. Poláci si vesele točí "své vlastní" historické fimy a v ČR vznikají jen debilní hořkosladké komedie/dramata...to je k pláči..... (23.05.2006)

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám. (28.07.2003)