Réžia:
Roland JofféScenár:
Robert BoltKamera:
Chris MengesHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Robert De Niro, Jeremy Irons, Ray McAnally, Aidan Quinn, Cherie Lunghi, Ronald Pickup, Liam Neeson, Álvaro Guerrero, Chuck Low, Fred Melamed, Sigifredo Ismare (viac)Obsahy(1)
Děj výpravného příběhu se odehrává v roce 1750 ve španělských a portugalských koloniích Jižní Ameriky. Obchodník s otroky (Robert de Niro) je obávaný pro svou vznětlivou povahu. V souboji o ženu zabije svého bratra, ale pozdější výčitky jej přinutí hledat možnost, jak odčinit svou vinu. Vydává se na nebezpečnou misijní cestu po boku kněze Gabriela (Jeremy Irons). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (594)
Hudba Ennia Morriconeho Misii samotnou předchází a já jsem se k ní dostal dlouho před filmem a k mému překvapení se stala dlouhodobě jednou z mých vůbec nejposlouchanějších záležitostí. Překvapivě proto, že ona hudba nepatří zrovna k té, která by mě nějak zaujala na první poslech. Moje první reakce byla dokonale chladná. Spíše jsem jí z důvodu její dobré pověsti dal opakovanou šanci a vlastně ani dnes nemůžu říct, že bych k ní měl nějaký vyloženě pozitivní vztah, spíše mě prostě přitahuje, že si jí musím stále pouštět. Je to zvláštní. Film samotný na mě zapůsobil podobně chladně jako prvně hudba a měl na mě spíš efekt vzdělávací. Jak tak nad tím přemýšlím, jak hudba tak film se mě moc osobně netýkají z důvodu, že příliš dají na očividnou krásu, obojí nemá čmouhu. I přesto, že ve filmu jsou vraždy a smrt, působí to jakoby vznešeně, ctnostně. Takový styl mi nesedí, a proto si nechávám odstup. Jinak se mi s výjimkou několika okamžiků předpokládám do paměti nevryje film nijak silně, není na něm nic zvláštního. Snad až na okamžiky, které působily podivně, jako figurína mnicha ve vodě na začátku, či závěrečná bitva, která mnohdy spíše připomínala jakousi klučičí sranda bitku dvou znepřátelených chlapeckých gangů. I když její protagonisté mají možná větší nasazení a více bojují o své zdraví a život, než postavy tohohle filmu, které někdy vypadaly, jakože je jim úplně jedno, jestli umřou nebo ne (a nemyslím tím tu úplnou závěrečnou scénu u kostela (která by se dala použít jako instantní zvedač hodnocení), ale hlavně tu předtím na řece). ()
Emociálně hrocený snímek, který má svou největší sílu při pohledu na De Nirovu ztýranou tvář za doprovodu Morriconeho sborových skladeb nebo i v jednoduchých scénách jako zlomení flétny od vrchního Indiána. „Slavné“ vlečení zbroje je jen malým viditelným střípkem souboje, který se v člověku odehrává; je to cesta za odpuštěním a hledáním duševní rovnováhy, kterou Mendeza záhy nalézá v jezuitství. Jak by asi ale jednal na místě církevního představitele, kdyby jej Indiáni nevzali za svého a on s nimi i nadále obchodoval? Přikázal by zničit veškeré misie a jejich obyvatele vyhnal, nebo by se slitoval nad těmi, které celé roky lovil? Snímek nabízí mnoho mezi-kulturních i náboženských otázek a nedává jednoznačné řešení, zda-li je lepší bojovat proti zlu vírou nebo násilím... ()
První a druhá půle filmu spolu souvisí jen úzce, obě jsou však úžasné. Ta první ukazuje osobní příběh viny a pokání, cestu ze tmy do světla, která jako by ztělesňovala samu esenci Duchovních cvičení sv. Ignáce Loyoly. Druhá polovina se odehrává v širším plánu a věrně líčí skutečné osudy jezuitských misií v Paraguayi, jež se staly obětí mocenských her evropské politiky. Postoje představitelů církve k tomuto bezpráví jsou ukázány komplexně a mají zde svá zosobnění: od biskupa, který ví, že bude muset obětovat misie ve jménu přežití řádu a udržení moci Vatikánu, ale zároveň trpí pod tíhou zodpovědnosti, přes idealistického kněze, který odmítne poslušnost představeným i otevřený boj proti mocnostem tohoto světa (věda, že by se tak zpronevěřil svému povolání) až po jezuity, kteří nakonec vezmou ve jménu spravedlnosti pušku do ruky. Je to film, o němž se dá nejen dlouho přemýšlet, ale který je díky výtečné hudbě, kameře a výpravě pastvou i pro smysly. ()
Filmů o zlém západním kolonizátorovi vydávajícím se kořistit mezi barbarské pohany, načež tam najde pravdu, lásku, čistotu, panenskou přírodu a ty pravé křesťanské hodnoty... těch je mnoho. A The Mission mezi nimi rozhodně nepatří k nejlepším, vždyť když už zdejší přerod ze zhýralého otrokáře na malé indiány milujícího jezuitu (eh.. ne doslova) nedokáže věrohodně podat ani takový herec jako je Robert De Niro, tak je něco hodně špatně. Ale čeho příliš mnoho nejspíš nikdy nebude, je filmů o souboji mezi idealistickým křesťanstvím stavícím na lásce k bližním, a křesťanstvím ryze praktickým a reálně fungujícím - tedy mocenským politikařením které dělá ze svých navenek proklamovaných ideálů jen frašku se spoustou absurdních dogmat a rituálů. A v této rovině, tedy hned po uplynutí nesmyslné a nelogické první třetiny filmu, v té je The Mission nádherným a velice zajímavým filmem kladoucím na přesvědčení diváka mnoho nejednoduchých otázek. Odpovídá z nich jen na jednu - na to proč křesťanství vytváří tak velkou moc a zároveň proč plodí (a vždy) plodilo tak velké zlo. 8/10 ()
The Mission je především dojmový film, od krásných záběrů džungle a vodopádů, přes chytře zvolenou, podmanivou a často maximalistickou hudbu až samozřejmě po samotný příběh. Charizmaticky nepřekonatelný, Robert De Niro, vláčí pytel plný železného haraburdí, jako symbolismus k mnohem těžšímu břemenu, jež táhne ve svém srdci, kvůli neuváženému zabití bratra v malicherném souboji. Ne nadarmo jsem si vzpomněl na novější a v tomto směru možná ještě silnější Jaro, léto, podzim, zima... a jaro ... Jakmile je však pokání definitivně uzavřeno, snímek se přesune úplně někam jinam, konkrétně k tématu kolonizování Jižní Ameriky. Hloupost a krutost tehdejších dobyvatelů skutečně bije do očí a tlačí u srdce a to je asi vzhledem k účelu filmu dobře, jenže předpokládaná, závěrečná bitva stejně působí malinko samoúčelně. Celkově, kvůli rozpolcenosti filmu a pár nudnějším momentům, jsem nebyl tak nadšen, jak jsem doufal. 8/10 ()
Galéria (44)
Fotka © Goldcrest Films International
Zaujímavosti (26)
- Natáčelo se od 15. dubna do července 1985 ve státech Argentina, Anglie, Brazílie, Kolumbie a Paraguay. (Varan)
- Natáčecí štáb sesbíral a choval mnoho všelijakých tvorů od pavouků po krokodýly, které potřebovali do různých scén. Byl najat také kontingent indiánů, s nimiž byly nacvičovány jejich role. (Rocky62)
- Vo filme si mal zahrať aj Ricky Tomlinson, ale nedovolili mu to jeho záväzky v divadle. (misterz)
Reklama