Smrť krásnych srncov

Takřka smrt (krásných srnců rukou) obchodního cestujícího.. Kachyňa bez zbytečného patosu dovedně naservíroval humor i drama v přesně odměřeném množství a k tomu vynikající Heřmánek, jakožto dobrá střední, co se snaží skolit těžkou váhu v podobě plíživého nacismu. Pro Nicolase Cage zůstává tristní zjištění, že německý ovčák Holan umí hrát očima líp než on.. (08.02.2010)

Pozoruhodný byl způsob, kterým Ota Pavel dospěl ze sportovního novináře slibných reportážních próz (DUKLA MEZI MRAKODRAPY) nejprve k beletrizaci životních osudů vrcholových sportovců (SYN CELEROVÉHO KRÁLE) a posléze i vlastního života. To však bohužel v době, kdy se začal uzavírat tragický příběh jeho života mezi lékařskou ordinací a občanskou existencí. Poetické vidění světa, vlastní tomuto mistru pera, beze zbytku - nikoliv poprvé ani naposled ve své skvělé filmografii - ztvárnil Karel Kachyňa. Totéž platí i v tomto případě také o Kachyňovi scénáristovi. Poetický obraz prvorepublikové reality popisovaný na životních osudech rodiny, jejíž postavy nemají daleko k hrabalovským hrdinům, dotváří skvěllé postižení genia loci Poberounčí dnes nazývaného Krajem Oty Pavla. Silné a původní je i vidění protektorátní reality, v němž se kombinuje dětský pohled "zdola" s tím věcným, oproštěným. Kombinace hrůz a zoufalého vzepětí sil u těch, které nepostihla péče nacistického "nového řádu", je dalším rozměrem skvělého díla. Mimořádné jsou i kreace Heřmánkova, Hrušínského a jak se zdá, i přehlížené Marty Vančurové. Myslící divák je tímto obrazem moudré, soudné pošetilosti nadšen a Pavel dnes na pomyslných nebesích desáté Múzy podává ruku svému autorskému druhu. A to přesto, že od premiéry uplynulo "pouze" dvacet let a fous. (01.01.2008)

nieze by som sa nebavil prave naopak, cesta vlakom mi aj vdaka kvalitam tohto filmu usla rychlejsie. ono tema vojny a zakulisie prezivania v casoch vojny tu uz bolo mockrat a mne sa zda, ze pri inych filmoch som sa bavil viac ako pri tomto kachynovom... asi som este moc mlady na dostatocne uznanie kvalit tohto pocinu :). (29.11.2007)

Co ve mně měl film zanechat? Nezáleží na tom, jestli jste věrný, poctivý člověk nebo vychcaný kurevník, protože náckové vás budou šikanovat tak jako tak? Přesně to jsem si z filmu odnesl. Nepřišel žádný trest za Leošovo amorální chování. A závěr, kdy asi dvacetkrát zopakoval, že musí klukům dovézt maso, aby byli do koncentráku silní, mně přišel až směšný... 50% (17.06.2012)

Pěkné. Jak málo znám tvorbu Oty Pavla, tak moc tam cítím jeho typický rukopis. Do děje jsem byl silně vtáhnut, film mě rozhodně nenudil, ale že by mě popadla ihned touha ho vidět ještě někdy znovu, to tedy rozhodně ne. Je to bezesporu kvalitní film, a to snad po všech stránkách. Herecky mi tam trošku více neseděl Láďa Potměšil v roli ředitele, ale to je dost možná pouze můj subjektivní pocit. Ostatní postavy byly rozděleny i zahrány solidně. Po stránce emocí to byla rovná nula. Ani ta hudba neměla snahu ty rádoby emotivní situace nějak dokreslit. No, nevadí. Vidím to na takové ty lepší * * *. (16.11.2011)