Reklama

Reklama

Únos

  • angličtina Kidnapped
Československo, 1952, 113 min

Kamera:

Rudolf Milič

Hudba:

Jiří Šust

Hrajú:

Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (94)

Mylouch 

všetky recenzie používateľa

Dechberoucí výkon L.Peška ve filmu, který lze s ohledem na dobu vzniku a s otevřenýma očima vidět podobně nejednoznačně jako příhody Honzy Zemana. Krásný materiál pro úvahy o dobovém vztahu umění a režimu. Výsledkem je samozřejmě cíleně agitační berlička tehdejšího režimu. Filmařská kvalita je hodně vysoko nasazenou laťkou pro celá 50. a 60. léta ! Přehlídka filmových hvězd. ()

igi B. odpad!

všetky recenzie používateľa

"A taková byla pravda o Ronau..." Hm... Taková odporná bolševická agitka, řemeslně - čistě formálně - zručně natočená sračka, za kterou doufám K&K styděli se do smrti... Naštěstí však později tahle nerozlučná dvojce režisérů svým dílem tenhle hnus bohatě odčinila. Nebudu zde hodnotit film jako takový, nakonec nejde o nijak filmařsky zvláště kvalitní či objevné dílo, nemá smysl ani nějak rozebírat a soudit pohnutky tvůrců a všech zůčastněných, nakonec v té době slušní a stateční končili v kriminálech, s trošku smůly i na šibenici. Tenhle film prostě vznikl ve své době a je takový, jaká ta doba byla. Nevidím ovšem proto nejmenší důvod nějak pokrytecky tím tenhle odpad jakkoli omlouvat. Proto hodnotím tenhle film jako >odpad< a důkaz toho, že český >umělec< je schopen čehokoli. Tak nějak pak mám pocit, že něco takového nevzniko ani za nacistického protektorátu... ()

Reklama

Morloth 

všetky recenzie používateľa

Únos je kvalitně natočený snímek. Oproti většině agitačních filmů, jež trpěla neumětelstvím svých tvůrců, již zde Kadár s Klosem ukazují své schopnosti. Nazvučení, kamera, hudba, vedení herců, to vše pracuje pro film a jeho myšlenky. Problémem únosu tedy je, že se mu nemůžeme vysmát za to, že je po filmařské stránce špatný. Na druhou stranu je ideologie, jíž snímek obsahuje, v dnešní době nepřijatelná, scénář je neuvěřitelný stejně jako jednotlivé postavy. Únos je samozřejmě ideologický paskvil a kvůli tomu, že jako film funguje, byl možná opravdu nebezpečný. Hodnotím s přihlédnutím ke kvalitám práce tvůrců a s ohledem na fakt, že v současnosti to k agitačním účelům těžko zneužijete. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Ale no tak, no tak, vždyť tento film by šlo tak snadno aktualizovat... Zlá islamistická bojůvka unáší letoun svobodymilovných a mírumilovných západních občanů kamsi na blízký východ (třebas na hranice Sýrie a Iráku). Tam nutí unesené z propagandistických důvodů ke konverzi k islámu. Čas od času uřežou někomu hlavu (explicitně, dnešní divák je otrlejší) a citují drsné verše z Koránu. Unesení se mezi sebou ujišťují, že toto není pravá tvář islámu, neboť oni mudžahedíni bojují především se svými teoretickými souvěrci. Mezi džihádisty se nalezne jeden pochybovač, který se začíná odvracet od násilí. Ukáže se, že ideový vůdce v tajnosti provozuje sexuální orgie, jde mu hlavně o moc a nikdy by neoblékl sebevražednou vestu. Sem tam se zbije nějaká žena, páč jí sjela z ksichtu burka. Vlastně ne, přitluče se jí k lebce kladivem a hřebíky. Jelikož dnešní divák má radši cynismus než rozmáchlá gesta, nezpívají zajatci internacionálu, ale píseň "Tři čuníci jdou, v řadě za sebou..." Na konci jsou zlouni postříleni turecko-americkým komandem, přičemž hlavní záporák podle prchá. +++++ Už vidím, jak by se psalo, že konečně někdo ukázal těm slepcům, co jsou ti musulmani zač. Byla by to v lecčems podobná kravina jako Únos (a to zase Mekku moc v lásce nemám). Ale teď ke Kadárovi a Klosovi - ta ideová jednoznačnost, černobílost, schematičnost postav (ideologicky podmíněná) z něj vskutku činí nablblou záležitost - tak pitomou, že ocenit zvládnuté řemeslo, zvládnuté nad úroveň pouhého řemeslníka, prostě nedokáži. A to i když si musím říct, že po únose v roce 1972 se všichni unesení vrátili ze SRN domů, že narážka na McCarthysmus není mimo mísu a pár podobných drobností. ()

Amarcord_1 

všetky recenzie používateľa

70% - Cha cha... Určitě se tu najde pár paranoiků, kteří si mé vysoké hodnocení vyloží jako podporu komunistické propagandy 50. let. Dobře jim tak... Já tento film ale vnímám jako parádní ukázku toho, jak ona propaganda fungovala, a jak sem tam dodnes stále funguje ve zdánlivě jiných formách. Řemeslně skvěle natočené, herecky výborně ztvárněné, a plno malých symbolů, jako moucha zavřená ve vypité imperialistově sklenici a propuštěna uvědomělým ing. Prokopem, si získalo mé vysoké hodnocení s naprostou suverenitou. Nejsem tak mainstreamový, abych zde psal o účelovosti celého filmu, jež je naprosto evidentní. Krásná sonda do našich dějin o tom, co všechno přední českoslovenětí umělci museli točit, aby se vyhnuli nepohodě. Takové sondy prozradí víc, než mnohé vkusu a svědomí dnešního diváka poplatné bláboly ;o) ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (10)

  • V několika záběrech filmu se objevuje pojem letecké nádraží. Dnes bychom asi použili terminál. (Frontie)
  • Ve filmu si zahráli i dva britští herci Duncan McIntyreJohn Rae. V socialistické kinematografii něco nevídaného, zvláště pak v 50. letech. Záhadou však zůstává, proč se k propagandistickému filmu, který nešetří výpady a parodováváním života západně od našich hranic, propůjčili. (sator)

Reklama

Reklama