Taguj!

Není to čistých 5*, ale nemůžu se zbavit dojmu, že takhle svěží feel-good komedii jsme v kinech už řadu let neměli. Není to taková šílenost, kterou prorokovaly trailery a v rámci možností bych se spokojil i s průměrnou řachadnou. Avšak na poměry dnešních komedií, které se poslední dobou objevují v distribuci, se překvapivě jedná o funkční, originální, velmi vtipný a zábavný snímek, jenž se řadí mezi to nejlepší, co se nám v tomto žánru za poslední roky urodilo. Po posledních pěti minutách jsem se cítil plný pozitivní energie a dobré nálady. Nic jiného v tomto případě ke štěstí nepotřebuji :-) Milým plusem je i přijatelná délka. Hodina a půl je naprosto ideální. 9/10 (12.08.2018)

Po Game Night druhý komediální zářez a úspěch z USA, kde exceluje vynikající Jeremy Renner ( jedna z jeho nejlepších rolí vůbec). Líbí se mi nápad, který je i dle pravdivých událostí, ústřední pětice se povedla a vedle Rennera mě hodně bavil Jake Johnson. Gagů je sice méně než by se dalo čekat, ale zábavný tón si film udržuje celou dobu. Chvála i za skvělé Slow Motiony při "akčnějších" scénách. PS: Strašně přeji Rennerovi svou vlastní akční sérii. 80% (19.08.2018)

Tak tohle byla typická pohodovka na nedělní odpoledne. Mohl jsem se hodit do klidu, nemusel jsem přetěžovat mozek nadměrným přemýšlením a velmi dobře jsem se bavil. Kromě kvalitní mužské herecké sestavy obsadili tvůrci i Islu Fisher a Annabelle Wallis, čímž mě nemálo potěšili, protože mě má orientace vylučuje z pochodů pod duhovou vlajkou. Postava extrémně soutěživé Anny Malloy patřila k největším kladům filmu, ve kterém naštěstí chyběl odporný patos i pokrytecké moralizování. Potěšilo. (28.10.2018)

,,Hraješ? Nebo jsi starej?'' ---- Přítel mi kdysi řekl, že holky na rozdíl od kluků si zapomněly hrát někdy v osmi letech, poté co odložily panenky. Čím dál více si uvědomuji, že něco na tom bude...a není to jen má manželka nechápající mé zájmy, mé koníčky, mé světy. Smutné na tom je, že klíč od těch světů často od nás ženy mají, ale nikdy jej nepoužijí, zahodí ho nebo vzteky zadupou do země... Ten klíč je jim nabízen nejen aby pochopily, ale aby jim bylo umožněno také žít trochu jinak. A užít si. Samozřejmě jsou vyjímky. Ale většinou znám jen chlapské party kamarádů, protože ženy takové napříč dekádami let nerozbitné společenství vytvořit nezvládnou. Proto se také sem tam nějaká snaží do nějaké takové party dostat. Ví, že je to úplně jiný level než mezi ženskými. A pokud se kvůli ní ta chlapská nerozpadne, má šanci tam vydržet napořád a být plnohodnotným chlapem .-). Ten námět této komedie mi od začátku přišel výborný a i když se chvilkami zvrtávala do nereálna, přesto si to drželo onu myšlenku. Nestat se vážným páprdou, nekoukat co okolí, ale být svůj se svou partou a navzdory okolí zůstat stále klukem, byť už člověk kroutí druhou polovinu života. Někomu vadil vážnější konec, já si naopak myslím, že tam dobře sednul. Celá ta parta byla typově velmi skvěle zvolena a i když jsem se u toho nezajíkal smíchy, sem tam ve filmu padla zajímavá životní pravda. No a s Annabelle Wallis bych také rád dal dohromady nějaký článek.... Vrhám tedy v moučkovém cukru zhusta obalené donuty ! * * * (04.03.2019)

Vzpoury proti věku se dají dělat různým způsobem. Co denně potkávám čtyřicátníky, co na koloběžtičkách s kolečky o velikosti mexického dolaru, do kterých se jim každou chvíli zamotají roztřepené bradky, posunují své lumbersexuální těleso, okořeněné hlavou pakokota, směrem do korporátního kanclu. Předpokládám, že je z toho vyléčí až moment, kdy, jsa okouzleni vlastní výjimečností, přehlédnou schodiště. Nebo biomatky, tahající děti jako šimpanze zavěšené na různých částech těla v batikovaných šátcích. Sice jim fakáně občas vypadne, ale zase to o to více vynikne, když (poté, co obecním rozhlasem svolají maximální počet spoluobčanů, mezi které pak s tajemným úsměvem usednou do tureckého sedu spokojeny, jak velké je dnes publikum) vyjmou vřešťana i mléčný vak, aby obé následně konektovali v procesu, zvaném jimi ,,božské splynutí matky s potomkem", námi pak kojení na veřejnosti. Zmatení diváci si posléze mohou vyslechnout i kázání o škodlivosti očkovacích látek, naopak prospěšnosti čištění čaker, či rozhovor rodičky se sedmiletým kojencem na téma ,,respektuji tvou osobnost, pokud nechceš do školy, budeme tě učit doma co tě bude bavit - já, genderová právnička samouk a tatínek, zakladatel hnutí Sluneční lidé". I babči, co si pod otevřené bérce nazouvají růžové kecky, lze zařadit do skupiny jedinců z antiage odbojových skupin. Varianta hoňka, tedy - hrajeme na honěnou, ať se děje co se děje, franckoberle nefranckoberle, je snad tou nejlepší alternativou. Film jen poněkud zvláštně osciluje mezi poselstvím a pokusy o ztřeštěnou komedii. Což je škoda. (04.09.2018)