Heil

"Německé komedie mi nepřijdou vůbec vtipné" zazní ve filmu a v zásadě to platí i na Heil. Černoch s hakenkreuzem na čele, který papouškuje xenofobní výroky, a blbí a blbější náckové, kteří dělají blbé věci, jsou spíš jen tak infantilně humorní, tak člověk se zasměje, ale je to spíše tak na desetiminutovou scénku a ne na celý film. (08.07.2015)

Ideálně začít od konce, tedy besedou s režisérem. V momentě, kdy se Brüggemann bránil výrazu 'kontroverzní' a pronesl: "I mean come on, it's a comedy," jsem jemu i filmu trochu odpustil. Heil není ani satirou ani filmem, který útočí na aktuální situaci a přináší něco nového, Heil zřejmě ani takové motivace nemá a možná ani nechce rezonovat a podnítit k myšlenkám. Heil je prostě jen komedie o hloupých lidech. A potom můžeme říkat taková ta všeříkající slova jako "budiž" nebo "dejme tomu". Nesmím se schovat do pytle plného pokrytectví - ze začátku jsem se vcelku bavil. Jenže to, že cesta nikam nevede poznáte většinou, až když po ní vykročíte. #kviff2015 (13.07.2015)

Heil je naprostá crazy komedie, která si střílí úplně ze všech: z neonacistům, antify, intelektuálů, levičáků, feministek, armády, médií, anarchistů, televizních debat, policie, politiků, kontrarozvědky, novinářů na volné noze... Takový ohnňostroj nápadů a gagů se hned tak nevidí, ale musím říct, to filmu až škodí, působí překombinovaně. Oceňuji, že si autor utahuje ze všech -izmů a nikoho nešetří, avšak na druhou stranu mi chybí někdo, kdo nese pochodeň zdravého rozumu, nějaký kladný hrdina. Odmyslíme-li si ovšem největší absurdity, stačí málo a spoustu situací si dovedu v reálu představit. Politická korektnost zkrátka zabila rozum - z čehož trochu mrazí. Na pomezí třech a čtyřech hvězdiček. (04.07.2015)

Klasická ukázka karlovarského paradoxu. Byť většina festivalové nabídky je tvořena umělecky ambiciózními, vážnými, přemýšlivými a relativně pomalými filmy, tak největších potlesků a slušných umístění v divácké ceně se dostává lehkým, nenáročným komediím bez větších přesahů. Nikomu nevyčítám tento vkus, jenom si říkám, zda se festival nakonec slušně nemíjí s cílovou skupinou. Ale víte co? Řekněme si to ve stylu Heilu. Já se mnohem líp cítím mezi mladými, usměvavými, hezky a sexy oblečenými holkami než hipsterskými intelektuálkami s výrazem na pomezí přemýšlím / jsem dementní bez elegance a sex-appealu. A těch pár samoúčelně cizích slov a odkazů v diskuzi po filmu nezpůsobuje zrovna touhu stahovat jim jejich nadměrně velké kalhotky. Takže jezděte dál, spěte při mých oblíbených filmech a pak vypadejte krásně na promenádě a v klubech. Samotný film Heil od začátku do konce staví na humorných epizodkách v podstatě groteskně parodického typu vybudovaných jednoduše nafouknutím stereotypů do extrému. Občas se trefí a je zábavný, občas je novácky trapný, v každém případě je ale jednoduchý a čistě zábavný. (07.07.2015)

Budu zde trapna, ale musim... : Po Kreuzweg, kterazto se pro me stala filmem roku, je totok pro me velka slabota. A na tyhle propagandy a radoby "satiru" (kdyz my vsichni tady v Nemecku vime vo co gou, ale radsi se nic nerika, neb nikdo prece nechce byt NAZI) jsem hakliva jako prase. Zanechalo to ve me stejne horkou pachut jako ta pozerka Gebbe. Tak Dietrichu, doufam ze priste se vykvaknes na podobne pozerske "satiry" (tocene na spolecenskou objednavku) a misto toho me zase omracis nakou takovou Kreuzweg. Dala bysem min, ale zase min nez Tore si to nezaslouzi a tam jsem lina jak ves menit hodnoceni. I kdyz obcas v noci nemuzu spat jak jsem vztekla ze jsem te podlezave sracce dala taky tri. Asi jsem srab a pokrytec. Ach jo. (24.07.2015)