Nočné zvieratá

Asi obsahuje spoilery. Dva filmy v jednom. Banálny rape and revenge triler (ktorý z priemeru jemne dohora povyťahuje snáď len prašná texaská výprava a skvelý Michael Shannon, ktorého by ste v podobnej chvíli aj vy určite chceli mať na svojej strane) a pomerne tupá melodramatická vzťahovka s úplne nezaujímavými postavami. Jake to uhral celkom fajn, ale Amy Adams je sympatická asi ako pes s besnotou. Nebyť Shannona, zrejme idem na 40%. (13.03.2017)

Jake Gyllenhaal si vyberá zaujímavé námety pre filmy, v ktorých sa rozhodne hrať. Alebo sú zaujímavé svojím spracovaním. V tomto prípade platia obe možnosti. Spletitý príbeh vyrozprávaný na troch úrovniach a za pomoci spomienok a príbehu z knihy. Film o rozhodnutiach a váhaní a tiež o tom, ako to môže skončiť, keď sa rozhodneme zle, alebo váhame príliš dlho. Veľká spokojnosť. 80/100 (12.02.2017)

Dvě věci musím "Nočním zvířatům" nechat, a to dusnou atmosféru a výborné herecké výkony Gyllenhaala a Shannona. Stále se ale jedná "pouze" o příběh ženy, která má všechno, a přesto nemá nic, s ne úplně dotaženým závěrem, takže 3,5*. Na druhou stranu (!), právě díky té všednosti je to zatraceně cool, proto zaokrouhluji nahoru. (28.12.2020)

Všichni říkají, že je to chladné, nevím v čem. Je to strhující thriller/drama, který ovšem svou komplikovanou strukturu ne zcela obhajuje v konečné pointě. Děj v Texasu je čistý, vrcholně napínavý, samozřejmě je to spíš žánrovka, ale to mě vůbec nevadilo. Ve spojení s reálným dějem v L.A. občas funguje, občas je to s otazníkem. Motivace postav v reálném světě je možná trochu zvláštní a těžko pochopitelná, stejně jako fakt, že by měla mít kniha Noční zvířata takový vliv na hlavní postavu. Tyto otazníky ale vyplynou na povrch až kvůli konci, který je sice působivý v tom, jak je otevřený a nevysvětlující, ale zároveň tím vyplouvá na povrch pochybnost, zda je to úplně dobře promyšlené. Zásadním kladným bodem je pro mě hudba Abela Korzeniowkiho, která si bere za vzor postupy Bernarda Herrmanna (Vertigo) potažmo Jerryho Goldsmithe (Základní instinkt), a je naprosto skvělá. Nejlepší hudba roku 2016. (02.03.2017)

Dva v jednom. Fiktivní příběh, který nepřímo souvisí s tím reálným. Mám z toho rozporuplné pocity, protože ten reálný mi vůbec nesednul, nemělo to hlavu ani patu a hlavně to nemělo žádné vygradování a žádný konec. Proč se postava Amy Adams chovala tak, jak se chovala, jsem nepochopila ani z pohledů do její minulosti, které nám to zřejmě měli celé objasnit. Naopak ten fiktivní příběh byl dost strhující, ač takovéhle příběhy nemám moc ráda, tak tady jsem měla přilepené oči k obrazovce a div jsem nedutala, hlavně tedy tak první půl hodina, příběh sice potom nějak vygradoval, ale té první polovině se to nevyrovnalo. Váhám, ale dávám 4*, i přesto, že se nedokážu rozhodnout jestli se mi to vlastně líbilo nebo ne. (06.03.2017)