Malé lásky

Pro mě velmi nevkusné. Čekám až TV nova nasadí kamery (rovnou skryté, to bude ještě více cool) na veřejný záchod a budeme koukat jak lidé vykonávají svojí potřebu. Viděl jsem to hodně zběžně ale dostala mě kráva, která nechtěla manžela u porodu, ale že jí zabírá několik kamer a pak se to bude vysílat v TV jí už jaksi nevidělo. Pro mě fakt příšerné, chápu že pro mnoho lidí je narození dítěte krásné, na druhou stranu nemusí to dávat (hlavně před 22.00) v televizi.. Docela mě překvapuje tak vysoké hodnocení, čekal jsem že tu bude spíše černé číslo.. 10% (25.08.2017)

Lidská blbost nezná mezí! Zaprodat intimitu a své soukromí při porodu dítěte a udělat z toho reality SHOW! TV Hovna se zde snaží zahrát na emoce ale vše je jen konstrukt. Co jsem viděl pár ukázek, tak jde většinou o sociálně slabé a rómské občany. Což vypovídá o kvalitě materiálu. 0/10 (21.01.2021)

Hele já teda ještě nerodila, ale nějak nemůžu pochopit, co vede ženskou k tomu, aby porodila před kamerama. A ještě na Nově. Jasně no, peníze jsou asi lákavý, ale vždycky jsem si myslela, že je porod intimní věc, která spadá do soukromí toho páru. Po shlédnutí jednoho dílu jsem usoudila, že je to pro mě absolutně nepřijatelný pořad do televize, pardon. (11.09.2017)

Nestačím se divit, kam dnešní svět je schopný zajít. Reality show o porodech. Chudáci děti. Do jakého světa se to narodily. Co přijde příště? Pohřby? Nejdřív jsem si říkala, že se dozvím alespoň něco nového, nějaké rady, tipy, ale ono ani to. Je to další slátanina o soukromí a životě druhých. Jediné, co je pozitivní, tak prostředí plzeňské nemocnice, které na mě působí na úrovni. Proti které se píše petice pro porušování práv žen při porodu, který máme očividně sto let za opicema, s porovnáním s vyspělými zeměmi. Po příbězích od akt. rodiček v mém okolí na mě nemocnice působí ještě hůř, než z mých zkušeností, takže tento dokument o praskajících vejdžajnách a většinu pochybných párů a příběhů, beru skrz chování personálu jako další scifi v televizi, která nás krmí sračkama. Pardón, dáma promluvila. Kéž bych měla vždycky tak ochotné doktory, jako nám ukazuje tenhle pořad. Nejvíc smutné na tom všem je, že v dnešní době lidé neví, jak vznikají děti. Neví, jaké prostředky se používají proti otěhotnění. Neví, že když budou dělat bongo bongo huga čaga, že se jim za devět měsíců změní kompletně život. Nejsou zajištění, připravení, partnera sotva znají, duchovně a mentálně jsou sami na úrovni dítěte. Pak se divme, co se děje kolem nás. A účinkující opravdu obdivuji. Aby mě natáčel štáb při porodu celou rozcapenou, se všema hekama, potama. No ty kráso, to nemůže udělat nikdo normální.. A lidi by na to koukali a bavili se o tom v práci a soudili mě a házeli po mě kameny, vedli by řeči, tak jako to většina Čechů umí. Česká republika top ve sledovanosti seriálů typu nemocnice, kriminálky a reality show - gratuluji, to jsme to dotáhli. Naši předci by na nás byli jistě hrdí.. (02.11.2017)

Otec na chodbě: „A jak to zvládá?“ – Zdravotní sestra: „Dobře, je statečná!“ – Rodička v následujícím záběru: „Do prdele, do prdele!“ Něco je špatně, neustále pochybuje divák sledující komerční televizi, která přišla s velmi solidní docu-reality show na nosné téma. Žádné umělé dramatizování, jen pár momentů, kdy přítomnost kamer tlačí lékaře do zbytečných (hraných) výjevů a sestry do medových vět, které jednoduše v běžné praxi neslýcháme. A nastávající rodiče pochopitelně také, uplakané výjevy (nemyslím při samotném porodu) jsou ovšem decentní. Podobně dobrý pocit měl nicméně z formátu divák už v případě nedávné Nemocnice Motol, v plzeňské porodnici rovněž narážíme na přirozené „hrdiny“, takže je to věcné, zajímavé, velmi intenzivní. Pro ty, jež na porodním sále v té či oné pozici byli, obzvlášť. Věrné syrové situace doprovázejí různé představovačky a pofňukávání, kterak tamti prarodiče nepomáhají a kterak tenhle chlap je zdatnou oporou. Fajn a zábavné jsou prostřihy, kterak to asi bude na sále vypadat, s tím, jak to tam v reálu vypadá. A pak přijde obyčejné štěstí, upřímné, netlačené, nestylizované, na novácké stanici něco nevídaného. A když jde do tuhého, tak bezmocní taťuldové pobaví. Vzpomínám, že to bylo stejné. Spokojenost, uvidíme, zda se to nezačne trochu zajídat. PS: Některé zvukově slabší pasáže bych otitulkoval. (24.08.2017)