2001: Vesmírna odysea

Na Claviu se dějí zvláštní věci..... Pokud budeme poctiví, přiznáme, že nelze do konce vysvětlit a pochopit množství metafor, podobenství a souvislostí, které ve filmu jsou...... První tóny a první obrázky nenechají ani mě na pochybách, že tento film je skvostem světové kinematografie. Zároveň však nejsem přesvědčen, jestli mě to bude bavit. Výsledek je tak napůl. Většinou to, čemu nerozumíme velebíme nebo zatracujeme. To platí i o filmech a o 2001 obzvlášť. A tak místo oslavných ód nebo nenávistných slov nepokrytě přiznávám, že to je DALŠÍ Z FILMŮ, KTERÉ NEDOKÁŽU OCENIT. Ani pochopit. Každopádně bych tenhle film doporučil všem! Je to jako se ženskýma (ženský prominou): kdo neměl zrzku, není chlap! A obdiv si S.Kubrick zaslouží, protože vytvořil něco, nad čím zůstává i po 40ti letech rozum stát! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celý život tvrdím, že vážná hudba byla komponována kvůli sci-fi. 2.) Často přemýšlím, jestli spím či hibernuji. 3.) Nevím, jaké je to mít ve filmu přestávku. 4.) Největší frajer mezi počítači je pro mě CML. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S: Troufám si tvrdit, že kdo četl, bude asi tak 100x moudřejší... (29.04.2010)

Otevři ty dveře, Hale! Vzešli jsme z opic a jednou nás zničí umělá inteligence. Stanley Kubrick byl vizionář, doslova filmový Mozart. Dnes, na prahu druhého desetiletí 21. století, už bereme jako samozřejmost spojit se s někým přes počítač, dlouho si s ním povídat a dokonce se s člověkem na druhé straně vidět. Ještě někdy před dvaceti lety pouze lákavá představa, ale co teprve v roce 1968? VESMÍRNÁ ODYSEA je nadčasový skvost. Můžeme zde v dokonalé vizuální podobě sledovat tři vývojová stádia naší planety, během nichž se objevuje záhadný a nádherný monolit, zvyšující inteligenci tvorů. Uvidíme souboj prehistorických lidoopů, psychologickou bitvu člověka se strojem i kosmické dítě plující vesmírem, které má snad symbolizovat znovunarození a nesmrtelnost člověka? Nechte se unášet nekonečným vesmírem v té nejlepší vizuální podobě a užijte si dlouhou cestu na Jupiter. Povznášející, až meditativní záležitost, studnice science fiction. (22.02.2010)

Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 (22.07.2008)

„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- (14.06.2008)

Neměl se o co opřít, byl průkopníkem...jedenáct let poté, co na oběžnou dráhu vystoupal ruský Sputnik 1, se Stanley Kubrick vytasil s milníkem v dějinách sci-fi žánru, jenž může být oprávněně považován za synonymum slova kultovní...svým specifickým vypravěčským stylem nás poslal na dlouhou výpravu k planetě Jupiter, na cestu, kterou určil tajemný černý obelisk...Sotva dozní chytlavá úvodní melodie, rozehraje Kubrick audiovizuální koncert, vrcholící "baletem" rotující vesmírné stanice za zvuků Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji, a jestli se po téhle scéně nepřistihnete v harmonickém rozpoložení, sním svůj skalp s octem a cibulí k snídani...Kubrick si s vizuální stránkou svého klenotu doslova hraje, vyjadřuje s ní nekonvenčnost a stylovost...stejně tak poznáme jeho osobité kamerové nájezdy...a pro co ho v tomhle filmu obdivuji nejvíc, je to ticho...to strašlivě depresivní a mrazící ticho kosmického vakua....u kohokoliv jiného(ano, i Vás, pane Lucasi) by meziplanetární koráby hučely, pípaly, zkrátka vyluzovaly zvuk, tady ne...slyšíme jenom nervózní astronautův dech..a položme si ruku na tepoucí srdce - není to působivější??...Už tehdy poslal režisér lidstvu varování před možností, že by stroje měli nahradit inteligenci šedobílé kůry, tím, že proti pětičlenné posádce postavil "myslící" počítač HAL 9000, který nakonec téměř všechny zlikviduje...Jakkoliv může být průběh filmu působivý, pak vězte, že závěrečná dvacetiminutovka Vás odrovná a je na každém, jak si jí vyloží, zda symbolicky nebo rozumově, jisté je, že je jedinečná!!...Vidím zde motivy, které si později "půjčil" Scottův Alien(obětování posádky) nebo Lucasova Deathstar(výstupní kulaté veřeje na přídi lodi a odpalovací paprsková rampa na Hvězdě smrti si jsou velice podobné)...Jsem velice vděčný za to, že jsem mohl tento film vidět...Na tehdejší dobu nevídané technické zpracování, dramatický příběh, zlověstné vesmírné ticho v kompozici s vážnou hudbou posouvá snímek do nehlubších mozkových závitů diváka, aby zde zůstal navždy uchován...12 miliónů dolarů(rozpočet)/57 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (22.09.2006)