2001: Vesmírná odysea
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
2001: A Space Odyssey
Réžia:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 619)
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. ()
Hned ze začátku chci zdůraznit, že jsem velkým obdivovatelem Stanleyho Kubricka a jeho filmy považuji za geniální. Vesmírná Odysea na mě působí jako jeho nejkontroverznější snímek, který buď obdivujeme a uznáváme jako nejlepší sci-fi nebo nám příde jako jedna velká nuda. Já se hlasím k první skupině s tím rozdílem, že 2001 nepovažuji za nejlepší sci-fi, ale za kultovní, které udalo směr svému žánru. Příběh jsem po první shlédnutí úplně nepochopil, proto je lepší před projekcí přečíst knihu od Arthura C. Clarka. Neuvěřitelně nadčasová záležitost, která díky oscarovým vizuálním efektům, dokonalé hudbě (spojení vesmírných letů se Straussovým valčíkem je geniální záležitost), zajímavému příběhu a brilantní režií génia Stanleyho Kubricka předběhl dobu o několik let....... ()
2001: Vesmírná odysea je jedním z nejslavnějších filmů všech dob, IMHO právem. To tvrdí i mnoho zdejších uživatelů a uvádějí různé důvody. Abych je neopakoval, přihodím nějaké nezmíněné. 2001 je SCI-FI, ne jen sci-FI - V dnešní době stačí, aby se film odehrával v budoucnosti, byly v něm neznámé přístroje či mimozemští tvorové a film hned padá do žánru sci-fi. Poněkud se zapomíná, že sci-fi znamená science-fiction. A to slovíčko science se Kubrickův film snaží respektovat. A jako fyzik, snad i vědec, mu jsem za to nesmírně vděčný. Máme tu tichý vesmír, kterým proplouvají kosmické lodě s vypnutými motory. Máme tu vesmír, ve kterém existuje setrvačnost, stav beztíže a odstředivá síla. A tyto věci se projevují i v takových drobnostech, jako jsou čepice stewardek na palubě raketoplánu - vždyť jinak by jim vlasy v beztížném stavu trčely na všechny strany. A je tu samozřejmě interiér kosmické lodi, jež letí k Jupiteru. Umělá gravitace vytvořená odstředivou silou dává vzniknout místnosti, ve které "nahoře" je jen další "dole" anebo "kousek vedle". Všemu technickému pak vévodí "postava" superpočítače HAL9000 - IMHO nejdokonalejší filmové umělé inteligence. Není to pípající mašina hovořící jako PC speaker. Má normální lidský hlas, který je ovšem prost emocí. Můžete se s ním zahrát šachy a ukázat mu své kresby, plní tedy i funkci přítele či alespoň společnosti. Tato jeho "lidskost", však není skutečná - je prostě jen strojem, který se řídí programem. Vinu za jeho činy nesou jeho programátoři. O Hudbě už tu řeč byla. Also sprach Zarathustra či Na krásném modrém Dunaji zná kdekdo, ale v tomto filmu se člověk může seznámit i s "hrozivou" hudbou méně známého (v porovnání se Straussem) György Ligetiho, a kdo ví, třeba se stane jeho fanouškem. Není ostatně bez zajímavosti, že ač Ligeti "vyznával" celoživotně ateismus, právě ve 2001 použitá skladba "Lux Aeterna" má své inspirační kořeny v křesťanství. S ohledem k interpretaci, kterou chci raději pojmout jen zlehka v náznacích a jen skrze ty aspekty, které jsem neobjevil v komentářích ostatních, můžeme tuto skutečnost vykládat dvojím způsobem. Tak ať se pode mnou ten tenký led neprotrhne. Je možné, že bez znalosti knižní předlohy není film myšlenkově příliš přístupný. Na druhou stranu - Vesmírná trilogie v knižní podobě je trilogie a domnívám se, že vysvětlení leží nejvíce v knize druhé. Monolit je výtvorem neznámé velmi vyspělé civilizace. Tvůrci se zřejmě cítí ve vesmíru velmi osamocení, vysílají tedy do prázdného vesmíru monolity, které mají za úkol inteligenci nejen vyhledávat, ale při vhodných příležitostech i napomáhat jejímu vzniknu - tvořit ji. Monolit se stává jakýmsi "lhostejným" bohem. Dává lidstvu možnost se rozvinout, ba přežít - ještě jednou:"Tvoří ho." Neříká však, co si lidstvo má se svým životem počít. Lidé si musí poradit sami. U optimistického ateisty, jakým byl A.C.Clarke je tento pohled očekávatelný. Úplně lhostejný však monolit není a být nemůže - jeho tvůrce jistě zajímá, jak si na své misi vede. Druhá a třetí kniha nám říká, že je zajímá i něco dalšího. A tím se dostávám k něčemu, co dokáže snad jen žánr sci-fi a náboženství. Totiž podívat se na celé lidstvo očima jiné, dokonalejší inteligence. A.C.Clarke není člověkem, který by tento pohled zvenku svěřil bohu. Dovolím si ho citovat a ukázat, že jeho pohled na náboženství není úplně pozitivní:"Náboženství je vedlejší produkt strachu. Po velkou část historie lidstva mohlo být nutným zlem, ale proč bylo větším zlem, než bylo nutné? Není zabíjení lidí ve jméně božím docela dobrá definice šílenství?" Je i skeptický k budoucí roli náboženství ve světe: "Na celém světě a v každém náboženství najdete každodenní věřící. Vědí o nás, že reprezentujeme rozum, vědu a umění, a ač důvěřují svému přesvědčení,bojí sa, že porazíme jejiich bohy. Ne úmyslným násilným aktem, nepozorovaně. Věda může přemoci náboženství jeho nebraním na vědomí anebo vyvrácením jeho zásad. Nevím o tom, že by byl někdo dokázal neexistenci Jupitera, či Peruna, ale jejich přívrženců řádně ubylo." Svěřuje tedy důležitý pohled zvenčí mimozemské inteligenci, podobně to učinil např. i v Setkání s Rámou. A my jako lidstvo se můžeme ptát, zda jsme pokročili natolik, abychom hrdě předstoupili před svého otce (monolit) a řekli:"Podívej, co všechno jsme dokázali." Clarke by IMHO odpověděl, že jednou to právo (snad) mít budeme. Vždyť už spolu neválčíme (viz budoucnost v některých Clarkových knihách) a umíme létat do kosmu. To je dospělost i dle ruského raketového vědce Ciolkovského, cituji:"Země je kolébkou lidstva, ale člověk nemůže zůstat celý život v kolébce." () (menej) (viac)
Na Claviu se dějí zvláštní věci..... Pokud budeme poctiví, přiznáme, že nelze do konce vysvětlit a pochopit množství metafor, podobenství a souvislostí, které ve filmu jsou...... První tóny a první obrázky nenechají ani mě na pochybách, že tento film je skvostem světové kinematografie. Zároveň však nejsem přesvědčen, jestli mě to bude bavit. Výsledek je tak napůl. Většinou to, čemu nerozumíme velebíme nebo zatracujeme. To platí i o filmech a o 2001 obzvlášť. A tak místo oslavných ód nebo nenávistných slov nepokrytě přiznávám, že to je DALŠÍ Z FILMŮ, KTERÉ NEDOKÁŽU OCENIT. Ani pochopit. Každopádně bych tenhle film doporučil všem! Je to jako se ženskýma (ženský prominou): kdo neměl zrzku, není chlap! A obdiv si S.Kubrick zaslouží, protože vytvořil něco, nad čím zůstává i po 40ti letech rozum stát! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celý život tvrdím, že vážná hudba byla komponována kvůli sci-fi. 2.) Často přemýšlím, jestli spím či hibernuji. 3.) Nevím, jaké je to mít ve filmu přestávku. 4.) Největší frajer mezi počítači je pro mě CML. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S: Troufám si tvrdit, že kdo četl, bude asi tak 100x moudřejší... ()
║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $60,541,301║Tržby Celosvetovo $68,763,373║ Kubrick natočil pekne sa tváriacu vesmírnu uspávanku s tak pomalým dejom, s minimom dialógov a tie čo nám ponúka sú dosť pasívne, rovnako ako strohé zábery čo vyznejú maximálne staticky, že na konci som nevedel o čo mu vlastne išlo. 1* dávam aspoň za tie vydarené nápady ohľadom technických prvok vesmírnych lodí a ich interiérov, ináč som tam nič zvláštne nepobadal, film sa dal pokojne zhrnúť do stopáže 30minút, veru nič by sa nestalo. Kubrick a jeho filmový štýl, len potvrdil týmto ďalším vzhliadnutým počinom, že ide naprosto okolo mňa. /20%/ ()
Galéria (318)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (242)
- Hned po premiéře se film kvůli vysokým nákladům nezaplatil, ale díky jeho vzrůstající prestiži a vytrvalým obnoveným premiérám nakonec slušné získy bezpochyby přinesl a zpětně se dokonce stal komerčně nejúspěšnější premiérou roku 1968. Přesná čísla jsou veřejností jen odhadována, ale dá se předpokládat, že zhruba po půlstoletí své existence prodal po celém světě vstupenky v hodnotě kolem 150 milionů dolarů (kdyby se brala v úvahu inflace, šlo by samozřejmě o číslo podstatně vyšší). (NIRO)
- Natáčelo se od 29. prosince 1965 do 7. července 1966 ve Španělsku, Anglii a Utahu (USA). (Varan)
- Hlas počítače HAL 9000 (Douglas Rain) chtěl ve své písni "A Perfect Sense (Part 1)" použít Roger Waters, ale Stanley Kubrick mu to nepovolil, protože v roce 1971 mu skupina Pink Floyd, jejíž součástí Waters byl, nedovolila použít instrumentální skladbu "Atom Heart Mother" do filmu Mechanický pomeranč (1971). Waters proto místo tohoto hlasu nakonec použil hlas jednoho ze svých hudebních techniků. (Beckett51)
Súvisiace novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)
Co chystá režisér Johna Cartera a WALL-E?
Scenárista a režisér Andrew Stanton (Hledá se Nemo, WALL-E) se po letech pauzy chystá vrátit za kameru svého nového celovečeráku. Stanton naposledy natočil animák Hledá se Dory pro Pixar, předtím měl… (viac)
Zemřel mistr speciálních efektů Douglas Trumbull
Ve věku 79 let opustil filmový svět mistr speciálních efektů, vynálezce, filmový režisér a producent Douglas Trumbull. Informaci médiím předala jeho dcera Amy. Uznávaný hollywoodský tvůrce, který má… (viac)
Festival METRONOME - Iggy Pop, filmová hudba
Nový dvoudenní hudební open-air festival METRONOME představí v areálu holešovického Výstaviště během posledního červnového víkendu 25. a 26. června více než 30 zahraničních i tuzemských hudebních… (viac)
Reklama