Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

Námetom dosť podobné Lumetovmu snímku Fail-Safe (1964). Oba snímky rozoberajú, čo by sa stalo, keby sa či už zlyhaním techniky alebo zlyhaním človeka, dostal svet na pokraj jadrovej vojny. Len zatiaľ čo Lumetov snímok viac dbá na psychológiu jednotlivých postáv a je vážnejší, Kubrick vsadil na satiru a humor. Je na divákovi, čo preferuje. Mne sa o malinkatý kúsok páčila viac Lumetova verzia. 75/100 (22.11.2016)

"Nesmíme připustit závody v zabírání důlních šachet." Studená válka byl velkej prevít a je s velkým podivem, že v bordelu panujícím na obou stranách nikdy nedošlo k doručování jadernejch hlaviček přes oceán. Určitě by to nebyla tak povedená podívaná, jako tento snímek, ve kterým má svý kouzlo i poetika atomovejch hříbků. Byla radost sledovat, jak generál Ripper svévolně vyrazil na fluoridující komunisty, jak hajlující Dr. Merkwürdigliebe osvětloval technickou stránku věci, jak generála Turgidsona uspokojil předpokládanej poměr deset zachráněných plodných žen na jednoho muže i jak prezident Muffley diplomaticky neokecal jaderný výbuchy v zemi, kde včera snědli to, co měli sníst až zítra. (07.02.2012)

Myslím, že na světě není cyničtější a možná ani legračnější film, než Divnoláska (i když cynismus není to správné slovo, protože jde vlastně o velmi naléhavé varování). Sellersova trojrole a Scottův generál patří mezi poklady světového herectví a telefonát generálovy milenky v průběhu řešení krize mě doslova uzemnil. (16.12.2005)

Dr. Strangelove - to je ostrá, černohumorná satira, nikoliv však přímo komedie. Nechce totiž diváckou mysl "zatemnit" smíchem a odvést tak zbytečně pozornost, nýbrž jakousi vygradovanou absurditou naznačit, že na světě něco není (resp. nebylo) zcela v pořádku. Scénář je inteligentní a ve své době i docela odvážný a to je velmi dobře, protože i když si někdo myslí, že dělá směrem od zdravého rozumu krůčky jen drobné (přehnané zbrojení), může se časem podivit, kampak až došel. To pak není vůbec na škodu, když se objeví někdo, jako Kubrick a pokusí se společnosti svou "pichlavou" tvorbou otevřít oči... Trochu jsem však postrádal pocit specifické Kubrickovy režie a mé celkové nadšení ze snímku bylo poněkud umírněné. 8/10 (01.11.2008)