Spartakus

Naprostá legenda mezi historickými filmy! Herecké osazenstvo nemá chybu, stejně tak jako režie! U jiných historických filmů 50. a 60. let mě často nudily sekvence, kde se povídalo a všemožně uvažovalo, a které byly častokrát úplně zbytečné. Díky nim pak stopáž dosáhla závratných délek. Ne tak Spartakus. I přes tři hodiny, které ten film má, se mi ani jednou nechtělo film o kousíček přetočit. Zkrátka další geniální kousek Stanleyho Kubricka! (04.01.2009)

Po té, co se spartakovské legendy ujali Starzové, tato už nikdy nebude taková jako kdysi. To, čemu se tým deKnighta, Taperta, Donena a Raimiho věnoval čtyři roky, to tady bylo smeteno na jednu hromadu naprosto ledabyle. Douglasův Spartak je obyčejný hollywoodský hrdina bez bázně a hany a celé to de facto stojí a padá s hereckými exhibicemi Oliviera, Laughtona a Ustinova. Takže nakonec jediný, koho jsem skutečně ocenila, byl Herbert Lom. A Jean Simmons už v životě nechci vidět. (06.03.2012)

Neskutečně patetický sandálový velkofilm, ve kterém sice nenajdeme žádné božstva či mesiáše, o to více se nám však pokouší přiškrcený Kubrick (či snad producent) valit klíny do hlavy. Přeš veškerou monumentální standardizaci, a že jí je požehnaně, má tenhle otrok alespoň několik světlých a dramatických momentů, které stojí za archivaci. Pokud z hlavy vyženete ubíjející stopáž a velké množství kýčovitých výjevů plných slziček, zůstane vám několik kvalitních a povětšinou i dosti rozmáchlých scén a výteční herečtí představitelé, kteří se s římskou ctností vypořádali na jedničku. (31.05.2005)

Takhle přesně jsi představuji historický velkofilm se vším všudy. Megalomanská výprava, excelentní herecké výkony v čele se Spartakem Kirkem Douglasem, báječná hudba, kamera a pod vším podepsán, kdo jiný než legendární Stanley Kubrick. I když snímek na někoho po těch téměř 50 letech může působit poněkud zastarale, tak se mu nedá upřít neoddiskutovatelná kvalita. Akorát škoda, že snímek neobdržel více Zlatých sošek. Zkrátka základní stavební kámen všech historických velkofilmů s velmi emocionálním koncem....... (03.03.2008)

Spartacovo povstání můžeme vnímat buď po vzoru Jarmily Loukotkové jako zdravou protiotrockou zčásti tvůrčí revoluci, anebo pouze jako slepou barbarskou, neuvědomělou, plenící hrubou sílu, která mohla Římskému impériu pouze uškodit. Já sám bych byl zejména dnes silně žádostiv též druhé interpretace, ale u raného Kubricka (a vlastně do toho ani příliš kecat nemohl) se pragmatičtějšího pojetí dějin a života zatím nedočkáme. Proto nám tady vznikl film, který posláním i obsahem naprosto odpovídá koncepci hollywoodského velkofilmu let šedesátých. Co už ho odlišuje je řemeslná zručnost a neotřelost (vychutnání si "koupele" v polévce), jíž Kubrick "plýtvá" zcela v duchu hesla l'art pour l'art. Podobným nenáročným přístupem se "školil" v Zabíjení a znovu se ho pokusil vzkřísit u Osvícení. V každém případě, zaplať pánbůh za tento film i za skvělou roli Petera Ustinova. (29.04.2005)