Kamera:
Julius VegrichtHudba:
Julius KalašHrajú:
Jaroslav Průcha, Vítězslav Boček, Bedřich Vrbský, Helena Bušová, Dagmar Frýbortová, Bolek Prchal, František Filipovský, Rudolf Deyl ml., Vladimír Řepa (viac)Obsahy(1)
Okupační komedie se odehrává nedlouho před koncem války v jednom malém městečku, kde žije urostlý mlynář k nerozeznání podobný vysokému nacistickému pohlavárovi. Samozřejmě dojde k záměně obou mužů, zvláště když se česká vlastenec přestrojí do nepřátelské uniformy - vnese tím zmatek nejen mezi Němce, ale i mezi české kolaboranty. Film lze vnímat jako pokus naroubovat prastaré převlekové zápletky na aktuální téma. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
Hodně naivní pokus o parodii na německou okupaci a české přisluhovače na konci války. Podobné filmy by se měly točit s mnohem větším časovým odstupem, aby větší nadhled umožnil kvalitnější zpracování. Omlouvá snad jen snaha o humornou nadsázku v nesnadné době poválečné obnovy, i když pochybuji, že něco tak toporného mohlo mít větší kladnou odezvu už tenkrát. ()
Komédia , ktorá nám ukazuje, ako sa kolaborovalo, hrdinsky bojovalo proti okupácii a podobne. Autori filmu si robia srandu s toho, čo denne zažívali počas okupácie Čiech a Moravy. Ak sa pozerám na staré týždenníky z tej doby, tak naozaj neviem, kto bol v Lucerne a preberal nemecké vyznamenania? To boli iba nemeckí herci, alebo tam boli aj českí herci? Dosť politiky. Film bol slabučký a preto dávam 25%. ()
Příjemné překvapení, proč proboha není tento film známější? Nebýt CS filmu, ani bych nevěděl, že existuje. Pouhý rok po válce se filmaři nebáli udělat si srandu z německých nacistů (podobně jako pan Trnka v krátkém snímku "Pérák a SS"). Velmi dobrý začátek kariéry režiséra Josefa Macha (později třeba "Rodinné trampoty oficiála Tříšky", "Hrátky s čertem", "Na kolejích čeká vrah", "Paleta lásky" o Josefu Mánesovi či další parodie na Protektorát "Nikdo nic neví"). Jsem rád, že velký prostor dostali herci Průcha a Vrbský, kteří jinak přece jen spíše přihrávali v menších rolích. A potěší samozřejmě i krásná Helena Bušová a mlaďounká Dagmar Frýbortová. Jen bychom se mohli asi dlouho dohadovat, jestli byli Češi za Protektorátu skutečně tací hrdinové nebo spíše přeborníci v udávání. Jistě, musela to být strašná doba a často hrozilo popravení celé rodiny, ale přesto... Nakonec dnes nikomu poprava nehrozí, a přece se udává, třeba že soused nenosí roušku... Ale když se mohou Němcům vysmívat Francouzi, tak proč ne my. ()
Akysi Machov pokus o okupacnu komediu - a ne, nevyslo to. Uz jaxom sa zaregistroval na csfd, taxom vedel, ze narazim na filmy, ktore boli aktualne mozno tak v case natocenia, ale behom casu brutalne zostarli. Toto je presne ten pripad filmu - toto mozu nadhodnotit snad len vystudovane filmove teoretiky -elitari : 30 % ()
Je zajímavé, že hned po válce u nás vznikly dva filmy, které válku neberou vážně, ae vyloženě si z němců dělají prdel. Jedná se o film Nikdo nic neví a právě Velký případ. Možná se mýlím a nějaký film mi utekl, ale domnívám se, že po roce 1948 se válka začala ve filmech zobrazovat pouze smrtelně vážně a válečná komedie byla v českém filmu tabu. Stejný žánr se znovu objevil prakticky až po pádu komunistů ve filmu Stůj, nebo se netrefím. ()
Reklama