Důvod k rozvodu

Pavel Bertl sice miluje svou manželku Helenu, ale ještě o něco vřelejší vztah má k prolévání alkoholu vyschlým hrdlem, zpestřené nerentabilním hazardem. Jelikož nechce manželku nechat napospas exekutorům, tak ve střízlivé chvilce souhlasí s vymyšlením a zdokumentováním své nevěry s kouzelnickou asistentkou Annou, jako důvodem rozvodu. Kouzelný je zejména okamžik, kdy si "napravený" Pavel půjčuje od Anny 2.000 korun, aby jako začínající abstinent hbitě zkonzumoval čtyři panáky whiskey a obratem vyráží k ruletě obnos zhodnotit. (17.06.2009)

Jak napravit nenapravitelného flamendra a umělce v karbanu a rozhazování peněz, který je, ke své smůle, navíc šťastně ženat. Jenže, co si počít v situaci, kdy domluvy, prosby, hrozby a vyčítavé pohledy nezabírají? Zbývá radikální řez! Manželský vaudeville Oldřicha Nového a Adiny Mandlové, který je prošpikován tím nejlepším, co se kdy v komediální branži před válkou urodilo, ve druhém poločasu střídá rafinovaný podvod pod taktovkou náhle se vyskytnuvší oběti bez haléře – kurážné a temperamentní myšpule, která má svými půvaby a laškováním opatřit kýžený corpus delicti. Je nasnadě, že podobná alotria jako by byla přímo stvořena pro Anny Ondrákovou, tehdy již evropskou filmovou star první velikosti, která se tu nenápadně a jaksi mimoděk rozloučila s českým filmem, u jehož zrodu kdysi stála. Fajnšmekři potom nemohou nezaznamenat další mistrovskou epizodku Ference Futuristy v převleku opilého klavírního analfabeta i jednu z mála kvalitních komediálních kreací Futuristova souputníka, populárního prvorepublikového komika a kabaretiéra Járy Kohouta. Slečno, když to tak nutně potřebujete, já bych vám těch deset korun dala. – Jejej! A co děláte v zastavárně, když máte deset korun? – U některých lidí začínají finanční nesnáze vyššími obnosy. (03.10.2008)

Ondrakovou jsem mel vzdycky rad, i pres fakt, ze ji hrani samotne v mych ocich nikdy moc neslo. Tahle, paradoxne jeji posledni role v ceskem filmu ji vsak sedla a nehrala takovou tu svoji ujecenou pipinu.-). Mandlova mi prisla strasne staticka a bez aury, ktera ji provazi ve vetsine filmech. Bavila me postava Noveho a vlastne je radost sledovat cele herecke obsazeni. Libi se mi i namet, ztvarneni prumerne, celkove nadprumerna veselohra. (11.07.2017)

Prvorepubliková komedie v hlavní roli s Anny Ondrákovou. Asi byla dost velkou konkurenci pro Adinu Mandlovou, protože dokud tam Andula byla, obecenstvo (hlavně to mužské) fandilo Ondrákové. Jaká úleva asi mezi soupeřkami nastala, když si Ondráková vzala boxera Maxe Schmellinga a odešla za nim do Německa ! Film je bláznivý a plný zápletek a vzpoměla jsem si na své rodiče, jak byli z těchto filmů nadšeni, jak si o tom doma povídali a ještě dlouho se smáli. Já už se tak moc nesmála a moje děti mi řekly, že je to ztráta času. Co povídají moje dospělé vnoučata nechci ani vědět. (06.10.2012)

Jedna z těch nejlepších ČS komedií do roku 1937. První půlka by snad byla možná i za plný počet. Stará parta Lamač, Wasserman, Heller a Ondráková se naposledy vrací v československém filmu v plné parádě a skončili stejně dobře, jako začali ještě za dob němé éry. Hlavní trojice herců (Ondráková, Nový, Mandlová) je pro mě to nejlepší, co prvorepublikový film nabídl (a nemyslím právě jen 30. léta). Jsou to opravdu herci, a ne jen karikatury nebo bezcharakterní figury, které by mohl hrát kdokoliv jiný. Anny mě dostává tím, jak je ve všech svých filmech emancipovaná, svá a hlavně úplně jiná, než kterákoliv jiná herečka té doby a i zde v ní pořád zůstala troška z těch roaring twenties. Na filmu je znát, že na režisérské sesli seděl člověk, který chtěl posouvat film dál. Kamera nabízí mnohem sugestivnější filmový zážitek, než snad kterýkoliv čs film předtím. Dialogy jsou i dnes velmi úderné a jazyk živý a přirozený. Během první půlky jsem se smál skoro celou dobu, druhá už je o něco slabší, ale přesto je to dobré. Myslím, že je snímek dost nedoceněný, dnes i ve své době, právě proto, že jeho dialogy jsou na tu dobu docela drsné. Však to taky bylo prý až od 16 let. Sexuální narážky, komunikace mezi lidmi, která je dost bez okolků a právě proto je to vtipné. Víc, než komediální snímky například Hugo Haase, jehož zápletky jsou ještě o něco ztřeštěnější a navíc ty filmy vynikaly situacemi, kdy se divák cítí trapně a postavy jednají tak hloupě, až to vtipné není. Tady se chovají postavy tak hloupě, aby to vtipné bylo. Navíc mám tedy pro film slabost i vzhledem k povolání hlavního hrdiny a autoři si nenechali ujít ani píchnutí do moderní vážné hudby, což je v kontextu roku 1937 pro mě zajímavé. Je to doba, kdy ten svár mezi soudobou vážnou hudbou a středním proudem skutečně existoval, poslední generace těch všeobecně známých autorů jako Šostakovič, Stravinskij, Prokofjev a další. Dnes už ten svár probíhá čistě jednostranně, protože většina lidí ani neví, že současná vážná hudba vůbec existuje. (25.10.2023)