Velký zátah

Delikátne krimi o poldovi, ktorý sa odváži zničiť špičky mafiánskeho syndikátu, napojené na politiku. Inteligentne napísané, rýchlo, miestami až skratkovito dynamicky vyrozprávané, výborne obsadené. Niet divu, že film urobil z Glenna Forda hviezdu. Jeho ľudsky sympatický, ale v polohe pomstiteľa striktný a nekompromisný hrdina je vyváženým protipólom odpudzujúcich, úzkosť vzbudzujúcich gangstrov. Stret ich svetov diváka priklincuje do sedačky. Zasadenie rôznorodých ženských postáv do príbehu - od milej manželky, cez zlatokopeckú mršiu vdovu až po mučednícke "spoločnice" (z ktorých jedna zohrá v príbehu kľúčovú rolu) - je taktiež chirurgicky presné. Hollywoodsky majstrštyk, ktorý má z novších filmov tematicky najbližšie napríklad k Odplate Briana Helgelanda. (25.08.2014)

Nejdem tuna vypisovat siahodlhe komentare, takze len strucne. Ano, stale si myslim, ze najlepsie noiry sa tocili v USA v 40. a 50. rokoch 20. storocia, a ze eru noirov skvostne zakoncil Welles so svojim Touch of Evil. A ne, nemam rad francuzske noiry s Vino Lenturom - Motyl na ramene. Takze skvostna noirova jazda opat pokracuje, pribeh je cynicky, rozhovory cynicke : ako funda noirovej jazdy som spokojny. 94 % (08.07.2014)

Sám proti všem. A tentokrát to bude osobní. Který americký režisér by si dovolil zatáhnout do světa zločinu rodinu? Narušení bezpečí domova, jenž zároveň představuje lehkou parodií spořádané americké domácnosti padesátých let, už lze považovat za dost pádnou příčinu blbé nálady. Glenn Forda má takové charisma, že by ani nemusel moc hrát. Jeho naštvaný správňák, vstupující na území těch nesprávných, je nekompromisní, ale zdaleka ne tolik jako Lee Marvin. Ten je ve své první větší roli coby Vince Stone stejně příjemný jako kůže poleptaná kyselinou. Nejvíc si od něj vytrpí ženy, jimž je ubližováno s podivnou samozřejmostí, ale týkat se stejné násilí mužů, nebude tolik šokovat. Lang režíruje s mistrovskou věcností, příběh nezatěžuje sentimentem (strohý střih po výbuchu auta), neříká víc, než potřebujeme vědět a na vizuální rovině chytře pracuje s kontrastem vina/nevinnost (Debbyina „rozpůlená” tvář). Drsné, jasné, sympaticky krátké. Noir jak se sluší. 90% (01.08.2010)

Gangsterský boss ovládající celé město, chamtivá vdova po zkorumpovaném policajtovi, policejní důstojníci mastící karty s psychopatickými vrahy, zločin a korupce všude, kam oko dohlédne, a mezi tím poslední spravedlivý detektiv (G.Ford), který rutinní vyšetřování mění po zavraždění své manželky v osobní pomstu. A když se mu podaří s pomocí gangsterské milenky organizaci zlikvidovat, nečekají ho žádné ovace kolagů a povýšení, ale další úmorná polcejní dřina. Langovo mistrovské dílo je pro žánr noir naprosto zásadní záležitost. (30.01.2007)

Zatímco německá éra Fritze Langa mě nepřestává fascinovat, jeho americké kusy jsou pro mě zatím spíše průměrnou podívanou. Spolu s The Big Heat si odškrtávám jednu velkou noirovou klasiku, ale nic zásadního ve mně snímek nezanechal. Dějově naprosto obyčejné a herecky klasicky strojené (tak to ovšem má být, já vím). Jen ta filmařina dává vědět, že za režijní stoličkou sedělo velké jméno. Od prvních momentů mě nejvíc bavily skvělé kamerové pojezdy, které pomocí několika jednoduchých pohybů rozzáběrovaly scénu tak, jak by to většina jiných režisérů dokázala pouze s přispěním střihu. To bohužel nemění nic na tom, že jsem v životě viděl už nějaký ten lepší a zábavnější noir, který nebyl tak schematický a pocitově uzavřený, jako právě The Big Heat. 6/10 (31.10.2018)