Vrah mezi námi

Parádní noir detektivka, která balancuje na pomezí němého a zvukového filmu. Fritz Lang tu výborně vybudoval atmosféru strachu a napětí, skrz obraz vypráví a naráží na politickou situaci a v závěru klade nespočet morálních otázek. Peter Lorre byl do role vraha díky svému zevnějšku velmi dobře zvolen, do své úlohy se vcítil a tím působil velice věrohodně. [8/10] (Nero-Film AG) (Čb. /// Produkce: Seymour Nebenzal /// Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang /// Kamera: Fritz Arno Wagner /// Nepůvodní hudba: Edward Grieg) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.06.2010)

Na snímku je zvláštní, že v něm nevidíte vlastně žádnou násilnou scénu, přesto z něj mrazí. Co se mi velmi zamlouvalo, byla myšlenka, že 'cech kriminálníků', poté, co je otráven neustálými prověrkami policistů, hledajících tajemného vraha malých dětí, spojí své síly se sítí bezdomovců a sami se rozhodnou najít toho nepostižitelného a psychicky nemocného člověka. Na rok 1931 je to slušný materiál a i díky melodii z Peer Gynta mi zůstane v hlavě dost dlouho. (08.10.2014)

Skvělý rozbor vražedné viny či neviny psychopatického vraha. Film prakticky neobsahuje žádnou hudbu, ale stejně se nám vryje do paměti melodie, kterou si Hans Beckert (skvěle zahraný Peterem Lorrem) píská vždy, když ho přepadne záchvat vražedného šílenství. Na svou dobu opravdu velkolepý Langův film, který si právem zaslouží plné hodnocení a místo mezi nejlepšími snímky 30. let minulého století. (19.06.2011)

M nie je len prvým zvukovým filmom Fritza Langa, nie je len prvým filmom o sériovom vrahovi dievčatiek, nie je inšpirovaný iba jedným zo skutočných sériových vrahov v medzivojnovom Nemecku. Je to predovšetkým film o práve a spravodlivosti. O tom ako naložiť s človekom, ktorý pácha zločiny, ale vedú ho k tomu poruchy v jeho mysli. Ja mám v tejto otázke už dlho jasno. Týchto páchateľov nemožno dať na pár rokov do ústavu a potom ich vystrčiť s balíčkom liekov dúfajúc, že nedôjde k recidíve. Tak ako existujú v USA rozsudky doživotia bez možnosti podmienečného prepustenia, tak by malo existovať doživotie v ústave bez možnosti prepustenia. Alebo potrestať doktora, ktorý prepustil pacienta a ten sa dopustil recidívy, ako spolupáchateľa zločinu. Ale to je už mimo rámca filmu, ktorý bol veľmi dobre nakrútený a vďaka basewoodovským očiam Petra Lorreho aj nezabudnuteľný. Tie oblaky dymu, ktoré v mnohých scénach označovali polohu osoby boli hrozné, ale chápem, že tabakové koncerny chceli späť investície vkladané do filmovej tvorby. (28.02.2018)

Tak tohle je pro mě hodně těžké. Snímek jsem nebyl schopen zvládnout na jeden zátah a rozdělil jsem si ho na 2 dny. V ten první se mi rozhodně líbila atmosféra, ovšem to bylo asi tak vše. Šlo to úplně mimo mě. Námět se mi zdál značně nezajímavý, často mě rozladila absence jakéhokoliv zvuku v některých scénách ( i když tam nepochybně být měl), bylo to také nebetyčně zdlouhavé. Některé pasáže nabízely desítky vteřin bez jakéhokoliv pohybu, zvuku, natožpak dialogu a i když jsem se na M hrozně moc těšil, odložil jsem jej na další den a bál jsem se, že ho potopím skutečně děsivým hodnocením, což jsem určitě nechtěl. Avšak nadešel den druhý a zbývajících cca 45 minut jsem hltal s nadšením, byl jsem u vytržení a nezbývalo mi než valit oči. Pak se mi tedy nabízí několik otázek. Byl jsem skutečně první den v tak špatné náladě? Tak nesoustředěný, že jsem vůbec nedocenil kvalitu? Nebo je skutečně závěr o tolik lepší, než celý zbytek filmu? (20.06.2006)