Anna

Nereálné akční scény, ve kterých 50 kg žena nakope zadek dvojnásobně těžším protivníkům, mi občas nevadí. Což je asi hlavní důvod, proč dávám čtyři hvězdičky, protože ve všem ostatním je Luc Besson opět v slušné formě a baví. Netvrdím, že to je perfektní - někdo by mohl namítnout příliš překombinovaný děj - mě však nevadil. A ano, Besson recykluje sám sebe. No a? To, co recykluje, udělal před více, než 20 lety a mezitím spáchal i mnoho jiného - často i takového, že jsem to ani nechtěl vidět. Proto jsem rád, že se mu i něco daří. (13.06.2023)

Nečakane zábavná, hravá a evidentne s veľkou chuťou natočená špiónska rozprávka z čias, keď sa v Sovietskom zväze používali mobily a noťasy, rozpráva o ňuňu modeločke, ktorá si užíva s prenádhernou frajerkou a popri tomu rúčkami ako pastelky a nôžkami v podväzkoch máruje dvakrát takých veľkých chlapov a snaží sa tuctami headshotov prestrieľať si cestu k domčeku na Havaji. Má to prinajmenšom jednu špičkovú akčnú scénu s asi najlepšou tohtoročnou choreografiou (sorry, John Wick) a trio hercov vo vedľajších úlohách, ktorí si (na čele so skvelou Helen Mirren) až do dna vychutnávajú, že si mohli zahrať v takej blbine. Besson ešte celkom neumrel. (18.09.2019)

Tak nám vypelichaný viagrou napajcovaný úchylný Luk, aspirující na evropskou cenu #VykuřMiTu Hárvyho Vajnšvajna, zase přinutil k felaci nějakou rypákovitou, vychrtlou ruskou štětku, a aby předešel dalšímu úsměvnému „protisvévůlijsemmuvášnivěkouřilapéro“ žalování, radši jí hned, jako tenkrát Mile Obludovičové, uplácal filmík. Obskurně odporná (ať se zdejší zoufalí zoofilní panicové tahají za šulínky, jak chtějí) a ochrnutě toporná (dtto) Šáša Lues mu se svým zánětem trojklanného nervu zjevně žaluda příliš nepohryzala jako třeba Skarletka, tudíž si dal záležet a tentokrát si to po všech těch přiblblých kolovrátkových sračkách přiharašil se sice předvídatelným, avšak přeqapivě solidním a učesaným špionážním dramatem s dokonalou bábou Mirenovou v roli Baby Jagy. Ano, Luk sice kapku předběhl dobu a udělal z toho tak trochu „Brutální ruskou držku a město tisíce planet“, když nad Moskvu narouboval 4G sítě do časů, kdy vrcholila éra kouřových signálů, a USB disky měli kam zastrkovat jen ti s hranatým řitním otvorem, nicméně v kontextu jeho straight-to-WC patotvorby poslední dekády je to pořád těžký nadstandard a kulantní zábava. A kluci, nezoufejte, fuckt nejste hloupí!!! Ony „tak mocinky příšerně složité“ časové skoky by zmátly kde koho. Zejména ty, kdo mají problém najít si potmě vlastní prdel, protože v ní mají zaraženou svoji hlavu. (08.09.2019)

Kdyby byl pod "Annou" podepsaný nějaký nováček, bylo by na místě velké uznání za vychytaně napsaný scénář a solidní režijní zpracování. Jenže na Luca Bessona to je zatraceně málo. Film působí spíše jak jedna z jeho žánrovek, které doposud přihrával mladším spolupracovníkům. Možná, že jí dokonce měla být, než na jeho společnost Europa Corp. dolehly dluhy a Besson byl s kolegy nucen propouštět lidi a prodávat dceřiné společnosti. V kontextu té části Bessonovy filmografie, kde figuruje jako autor námětu, spoluautor scénáře a producent, má "Anna" zaslouženě vysoké místo coby řemeslně precizně zvládnutá variace na mistrovu "Nikitu" aktualizovaná do pozlátkově povrchnější podoby a ozvláštněná výtečným scénářem. Ten vždy po nějaké době stopáže pootočí zorné pole a promění tak divákům nejen pohled na události, které před chvílí viděli, ale také na titulní hrdinku. Ta se z původně apatického objektu stává nejprve chytrým nástrojem, až se po několika pootočeních vyjeví jako důmyslný manipulátor a především šachový génius plánující o mnoho kroků napřed před divákem i jinými postavami. Navíc tu máme akční scény, které nezapřou inspiraci v "Atomic Blonde", a i když se tamní ambiciózní a kauzálně promyšlené choreografii zdaleka nemůžou rovnat, nabízejí pořád osvěžující hyperkinetickou fyzickou podívanou. Jenže pak si člověk vzpomene, že tohle je autorský počin stejného člověka, jenž s postavami žen, které se ocitnou v nechtěné pozici akčních hrdinek, dokázal udělat mnohem úchvatnější věci. V "Nikitě" ukázal svět špiónů jako nelítostné a špinavé místo, kde hrdinka zoufale čelí bezmoci a jako dravá šelma musí bojovat nejen o svůj život, ale v prvé řadě o svou příčetnost a zbytky nevinnosti. V "Lucy" naopak Besson celý žánr odpoutal od okovů zbytečné racionality a nechal svou hrdinku přetvářet samotné pojivo reality/filmu a skrze tuto destrukci pravidel vytvářet kyberpunkový novotvar, který nám ukazoval, jak zbytečně omezené jsou filmy, když obětují fantazii na úkor uvěřitelnosti. Besson byl tvůrce, který diváky okouzloval, spřádal moderní pohádky a zjitřené fantazie, hledal poetičnost ve špinavých zákoutích všedních prostředí, otevíral nám srdce nájemných zabijáků i mimozemských bytostí, a zval nás do nových světů za hranicí naší vlastní představivosti. Pokud se naplní prognózy publicistů, na Europa Corp. dolehne bankrot a na Bessona mnohá obvinění, může "Anna" nakonec paradoxně být jeho poslední bitvou o diváky. Možná, že Besson je reliktem jiné doby a jeho vize už dnes těžko nalézají adekvátně naladěné diváky. Možná, že pro dnešní publikum může být "Anna" vítaným osvěžením a dobrou žánrovou jednohubkou. Pro pamětníky, jejichž lásku ke kinematografii spoluutvářely Bessonovy rané filmy, je to nicméně spíše smutná bilance. (01.09.2019)

Tady si někdo hraje na Red Sparrow, to ale nebyl zas tak dobrý film, přičemž tohle není zas tak dobré jako Red Sparrow. Nebo je to možná tím, že tyhle překombinované špionážní filmy nejsou můj žánr. Nebo taky tím, že režisér neumožňuje hlavní hrdince fandit, nevytváří pouto, neukazuje ani emocionální vývoj hlavní postavy, ale jen architektonicky dodržující jakýsi snaživý spletitý scénář. (18.09.2020)