Rozum a cit

Snímek jsem viděla už před časem a tehdy se mi celkem líbil, tuto skutečnost musím po čerstvém zhlédnutí přehodnotit, vysvětlení pro tehdejší úspěch nemám, snad, že jsem v té době viděla ještě nezáživnější filmy. Nejsem čtenářka Jane Austenové, ale po "Pýše a předsudku" mě předloha dost lákala, teď mě docela přešla chuť. Nekonečné sledování nudné Thompsonové, která v sobě neměla kapku života, hysterické Winsletové, unylé matky a hrozných konvencí té doby mě nebavilo, milostná vzplanutí naprosto mimo, ovšem při výběru typu herců jsem opravdu nemohla čekat nějaké jiskření. Zde je ten hlavní rozdíl mezi předlohou a adaptací, při četbě je důležitým spolutvůrcem zážitku vaše fantazie a představivost, tedy, když má být Edward Ferars upjatý a škrobený, rozhodně ho nebudete vidět jako člověka, který si v noci nepěkně přeležel krční páteř, k tomu má silnou angínu a pokud chce usednout, je tu podezření na ústřel či na plné gatě. Taky nechápu, na jakém podkladě se mladé ženy domnívaly, že budou co nevidět požádány o ruku a jak přišly na to, že je dotyčný horoucně miluje? Z náznaků, pohledů, doteků???? No já bych se teda nedovtípila! Nejspíš proto, že se nic takového nekonalo, navíc jejich hloupá odevzdanost osudu a přizpůsobení se pravidlům určovaných muži mě vůbec nebere, přiznávám, že nejsem dvakrát romantická, to však nemůže změnit pocit víceméně ztracených dvou hodin a nemyslím, že je na vině předloha. (01.03.2009)

Anglie na počátku 19. století zobrazena působivě. Pěkný romantický příběh; závěrečný happy end v podobě dvojité svatby a rozpačitého pohledu toho vzadu – Willoughbyho v podání Hugh Granta - si obě hlavní hrdinky za svá martyria s láskou zaslouží. Kate Winstet jde za láskou stejně odhodlaně jako v TitanikuJ A kontrastní jsou ty klevety příbuzných. Vůbec se nedivím, že hlavní hrdinky z těch slepičích řečí rozbolela hlava… (09.07.2008)

Jednou jsem na to zadíval v televizi a už mě to nepustilo, pak ještě jednou v bez dabingu a nebylo co řešit, jasných 5*. Jane Austen sice není mojí knižní favoritkou, ale film se povedl náramě. Toho cajdáku tam není tolik a když už už se zdá, že se to převrátí do červené knihovny, tak to okoření ten pravý britský vtip nevtip. Herci jedna báseň, výprava a hudba taky. Nedávno jsem se po dlouhých odkladech dostal i k rozhlasové dramatizaci z roku 2001 a ta je (ač se to zdá nemožné) snad ještě lepší. (27.05.2015)

Knížky Jane Austenové nemám rád, párkrát jsem ji zkoušel, ale pokaždé mě její díla začala po deseti stránkách neskutečně štvát. Nevím proč, ale filmové adaptace jejích děl se mi až na výjimky líbí vždy. Rozum a cit rozehrává velice pomalé příběhy - místy až bez děje - tří a více rodin z Anglie 19. století. Příběhy, které chytí za srdce a i díky hlavním představitelům si divák vychutná celých 131 minut příkladů správného herectví. Emma Thompson hraje nadpozemské divadlo, kterému zdatně sekundují mladičká Kate Winslet, výborný Alan Rickman, vždy stejně okouzlující Hugh Grant a v neposlední řadě mladší verze doktora House. Hugh Laurie snad v Gregorym vážně našel vyhledávanou roli svého života. Ang Lee je výborným vypravěčem a dokazuje, že u jeho filmů se člověk snad nikdy nudit nebude. (02.04.2010)

Není to paradox, že se o jednu z největších osobností anglické literatury začne člověk zajímat po zhlédnutí jednoho dílu neméně významného britského sitcomu? Dost možná je, ale nic to nemění na faktu, že Jane Austenová byla skutečně talentovaná žena. Typově perfektní obsazení, (na 36 let neuvěřitelně mladě vypadající) Emmou Thompsonovou počínaje a Alanem Rickmanem konče, je hlavním pilířem když už ne citu, tak alespoň rozumu, který mi velí říct, že tady vzniklo něco, co lze spojením "skvělá podívaná" označit jen velmi eufemisticky. Je to totiž něco víc - je to zážitek nad jiné příjemný. 90% (05.09.2005)