Mandy: Kult pomsty

Panos Cosmatos alias Pacoš Kosmický páč tohle se, buddho díky, jen tak nevidí. Pro někoho art horror, pro někoho majstštyk, další to nazývá halucinogenním čímsi, mindfuckem, jízdou na horský dráze....já to nazývám STRAŠLIVOU PÍČOVINOU NEBESKÝCH VÝŠIN. Jsem fakt moc ráda, že tolik z Vás má duši umělce a sedly Vám barvy (modrá, červená, modrá, červená, modrá, červená...zmínila jsem modrou a červenou?) dále Vám přeju Vaše zalíbení v pomalém tempu, "drsný" revenge a všechny možný kokotiny. Já holt duši umělce dle všeho nemám, protože, narozdíl od Vás, jsem viděla film s tak pomalejma záběrama, že se vlekly i když jsem zvolila dvojnásobnou rychlost promítání, bandu motorkářů jak z německýho Sado-Maso gay porna, několik šeredných kokotů, který vede kokot s malým čůrákem, kterýho navíc dává na odiv (to jsem se už málem zblila) a celý tomu nasazuje korunu Cage v bílejch slipech chlastající vodku na hajzlu, řvoucí a smějící se jak absolutní čůrák. První hodina bolela skoro až fyzicky, nestane se ani hovno, jedna tupá scéna nahrazuje druhou tupou scénu a pak ve druhý polovině filmu je ta drsná revenge kde jsem se už jen chytala za hlavu a chtělo se mi brečet, že s tím ztrácím čas. Když hlavní záporák na konci filmu (opět nahatej, fakt se zbleju) začne brečet a nabídne Cageovi, že mu vykouří čůráka, už jsem řvala nahlas ať jdou všichni do prdele a naskočí milosrdný titulky. Nikomu neberu lásku a zálibu v "artových" sračkách, ale tohle je forma mučení. Přivázat mě k židli a nutit mě sledovat tuhle píčovinu, tak přiznám že mám na triku všechny neobjasněný vraždy a vlastní krví napíšu, že jsem odpráskla Lincolna i Kennedyho. Jeden z nejhorších "filmů" co jsem kdy viděla, zlatej Neon Demon, Raw a The Witch to jsou ve srovnání s tímhle veledíla. (19.09.2018)

Je to krásné. Pokud jako krásno dokážete ocenit pomalu tekoucí psychedelické temnobrazy doprovázené dark ambientním noisem, a příběh o tom, že když taťkovskému Nicolasi Cageovi parta hipíků a SM motorkářů upálí ženu, tak se budou dít věci. Jako by jste filmy Daria Argenta polili černou barvou a pouštěli čtvrtinovou rychlostí. Jen by se na to upalování nemuselo čekat celou hodinu, člověk k tomu pak může snadno začít i docela chladnout. 7/10 (06.01.2020)

„ON SI MYSLÍ, ŽE JSI VYJÍMEČNÁ…“ /// Divnej úvod… a divný je to i dál… Jako co mám čekat? Že to bude zvrhlý? Tak jo, čekám… Hafo jebnutejch monologů (třeba o Světle a přijetí…). Komorní něco… třeba píčovina… plná magorů. Navíc je všechno tak debilně červený… (ne vole… chápu, jen…prostě červený…) a Andrea je (klasicky) strašidelná. Jako u tohohle si fakt někdo trhá rodidla? (myšleno nadšením…) Zkrvavenej Cage sedí na míse (ve slipech) a vydává nešťastný zvuky. Dlouho… vůbec všechno tady trvá strašně DLOUHO. 70. minuta – bere si kuš, vyrobí sekeru a … mění tím i ráz filmu. Píčovin je tady furt hodně, stejně jako smrti a krve. A Cage si v tom libuje (i když poznejte něco z toho ksichtu…). Překvapěj soubojem „na pily“. Ano těch zbylejch 50 minut svádí k tomu, dát hvězd víc. Ale nakonec se mnou nehne ani scéna, ve který chce „bůh“ Nica vyhulit. Jsem tvrďas…! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, že s očistnou mocí ohně se nedá diskutovat. 2.) Miluju, když je všechno tak divně barevný a vydává to divný zvuky. 3.) Thx za titule unchained“. /// PŘÍBĚH * HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (17.12.2018)

Jakoby Jodorowsky zplodil dítě s Panosovým tatínkem Georgem. Film rozhodně osobitý, svůj, obrazově působivý, od člověka, který má vizi. Zajímavá barevná paleta, funkčně použité filtry, ale zejméně v první půli (kterou tady mnozí kritizují, ale mě se líbila víc) překypující atmosférou a pozoruhodnými obrazovými nápady, vše podmalováno jedinečným zvukovým doprovodem. Druhá půle je grindhouse řezničina, nekompromisně přímočará, jednoduchá, ale pořád si zachovává vizuální svébytnost. Pološílený Cage je castingový triumf, Riseborough má ve své zajímavé, netuctové tváři cosi magického a Roache je charismatický padouch, zároveň však až žalostně komická figurka a tohle herecky uchopit není snadné. Mandy je pozoruhodný film, není pro každého, pro mainstream už vůbec ne, ale tluče srdcem tvůrce, který není tuctový a miluje vyprávět jednoduché příběhy skrze atmosférické obrazy.__PS: Po 2.shlédnutí jsem si to užil ještě víc. Tenhle film se tak vymyká 99% filmové tvorby, a přitom není hloupý, že smekám klobouk. Celosvětovým nadšeným ohlasům kritiků (aktuálně 8,2 na Metacriticu) se nedivím (a Cosmatosovi je ze srdce přeju). (16.09.2018)

Esence toho, co filmový divák očekává od festivalové půlnoční projekce a běžně nedostává. Neskutečně našlapaná řezničina ušitá na míru hororovým fanouškům. Navíc natočená srdcem. A nejlepší Nicolas Cage za dlouhá léta. Poté, co si v první polovině říkáte, jak úsporný a komorní výkon Cage podává, vás v té druhé vyvede z omylu a předvede jednu z nejzběsilejších kreací své kariéry. Klobouk dolů před režisérem Cosmatosem, že to celé dokázal ukočírovat. Jeho další režijní počiny budu bedlivě sledovat. A v neposlední řadě klobouk dolů před hudbou nedávno zesnulého Jóhanna Jóhannssona - skvělé rozloučení. Mandy je naprostá pecka! [KVIFF 2018] (30.06.2018)