Pátranie

Najnezvyčajnejší film aký som videl. Celý film sú len screeny displejov, monitorov a televíznych správ a celý príbeh vnímame len cez média. Aj tie najbanálnejšie dialógy otca a dcéry sú vedené cez textové správy, takže z tohto pohľadu je snímok značne účelový a tvorcovia sa všemožne snažili o originalitu. Nech im je odpustené, nikdy by som neveril, že takýto film bude napokon prínosný ( uvedomenie si myšlienky, o čo nás virtualita oberá ), zaujímavý ( koncepcia filmu ) a aj riadne napínavý ( tu by som už spojleroval ). (30.10.2018)

Takový, malý, nenápadný, netradičně natočený překvápko. Pátrá se hlavně na internetu, což je asi spolu s pro mě překvapivým koncem největší plus. Sice na Vás každou chviku houkne Facebook, Instagram a bůh ví, co ještě, ale tohle vše zdařile podtrhuje způsob, jakým byl tenhle film natočen. Jedno zdánlivě banální zmizení rozjede kolotoč, který udrží napětí a diváckou pozornost až do úplného závěru. Kdo čeká klasický, nudný film bude určitě zklamán, což v mém případě nehrozí ani náhodou. Já si to užil skoro maximálně a kdyby nebylo nesympatického, hlavního hrdiny, šel bych možná do plňáska. Takhle ho odkládám zatím na neurčito. (25.10.2018)

Ťaman ztratí opičku a rozjede otravné sajbrpátrání, kdy sto minut unyle četuje, skájpuje a ássbukuje, až se dokliká k naprosto mdlé a nedramatické pointě. Opravdu nechápu tu hysterickou přebušenost téhle prudy, není to ani originální, ani zábavné, a na toto téma už existují mnohem zdařilejší a daleko sugestivnější pičiny. Prudy, kterou navíc opět zjevně cvaklo jako své píárko Džobsovo zlodějské impérium enormně předražených pleček pro frajeřící snobské mentály a jež nese jasné poselství, že Okna už používají jen mrtví a jinak celá ta tolik progresivní zmanipulovaná degenerace pečlivě vypláchlých reklamních konzumentů musí mít samozřejmě ony židácky cenově přebušené a externě nekompatibilní, ale přece tolik kůl vergly s nepřátelskými operáky! (13.01.2019)

John Cho se od MILF hlášky herecky posunul trošku dál (viz jeho film Columbus, který ale nikdo neviděl), Searching ovšem není úplně film o hercích. Je o brilantně vypointovaném příběhu, u jehož zpracování se režisér/scénárista rozhodl jít cestou sledování přes monitor a jiné obrazovky (přesně po vzoru našeho skvělého Semestru, ale jistě bychom tuto metodu vysledovali i dál), na kterou si člověk (i když viděl zmiňovaný seriál) musí zpočátku navyknout, aby se mu následně snímek zaryl pod kůži a napětím jej zarazil do sedačky. To se mi přesně stalo a nechci psát nic dalšího kromě dávno pofláklého, o filmu si nic nezjišťujte a jděte do toho naprosto nepolíbení! 10/10.. (10.05.2019)

No rozhodně tam neměla hrát ta hudba - snažím se tu volbu u tohohle konceptu nějak racionalizovat a vůbec mě nenapadá, jak mohlo tvůrcům připadat, že je to dobrý nápad. Jinak mě ale zvuk, podivně a nepatřičně čistý, vycházející jakoby odnikud, z naprosto prázdnoty, naopak zaujal (a dokonce myslím, že to musel být i záměr). Tenhle styl vyprávění se každopádně prokazuje opět jako zajímavý, i když myslím, že už nejde o takovou novinku, aby mohli tvůrci prokazovat tak malý cit pro nuance - in your face expozice a motivace některých interakcí jsou tu dost krkolomné a občas mě to vyhodilo z filmu. Vůbec ten film jeví co do příběhu známky přehnanosti a banality, kterou vykazují experimenty často, protože si v tomhle ohledu nechtějí lámat hlavu (a tím nemyslím ani tak naprosto nerealistickou funkčnost policie a médií - to mi je tak nějak jedno, ale že "twist" jsem odhalil okamžitě - jednoduše proto, že jsem přemýšlel o nejpitomějším zvratu, jaký by mohli vymyslet). Ale tohle už není žádný experiment, ale x-tý film tohohle typu, což je problém. Celkový dojem je pozitivní, i když bych to radši viděl promyšlenější a dotaženější. (29.11.2018)