Až přijde válka

Skvelý dokument a keby sa všetci protagonisti nebrali tak smrteľne vážne, mohla z toho byť skvelá komédia a la Černí baroni. --- Ako si môžeš zabudnúť zbraň uprostred lúky? Keď si bez zbrane, nepriateľ ťa zabije. Keď ťa zabije, tak skapeš. Keď skapeš, tak si mŕtvy. A keď si mŕtvy, ideš do piče, teda do vesmíru, jasné?! --- 165 mladíkov (sú to vlastne ešte deti) sa hrá na vojačikov. Toto má byť hrozba? Keď budú mať deti, nebudú už mať čas sa hrať a ak, tak len s autíčkami či bábikami. (02.10.2018)

Po zhlédnutí mám víc jak otázek, jak odpovědí, ale jako zrychlená poznávačka vzestupu mladého fašounka velmi poučné. Citelně mi tam chybí myšlenkové hnací motory a motivace k buzeraci desítek podobně naladěných kluků, ale ohlédnutí do historie nabízí paralely, které mnohé mezery vyplní samo. Tuším v tom škodolibý režijní záměr, ale závěrečná návštěva kadeřníka a proslov na náměstí už jsou jak z jiného světa. Uznání potvrzuje sedm zdvižených pravaček z desíti. (13.12.2018)

Až přijde válka, tak se vydám na Slovensko, abych se nechal poučit od hošánka od Košic, který si velice rád hraje na pacifistického vojáka s nejistou budoucností. Dokument je náhledem do duše, který vlastně není ničím šokujícím, nýbrž prostě poukazuje na to, že lidé jsou různí a mají různé koníčky. 71 % (18.12.2019)

Zimbardo by mal radosť. Toto je presne Luciferov efekt v praxi - ako sa z panáčikov, ktorým sa dá akurát smiať, stane vďaka odhodlanosti, presvedčeniu a uniforme jediného vodcu, ako aj ľahostajnosti spoločnosti, poriadkových zložiek a v neposlednom rade nás, divákov, strach naháňajúca sila. Teda - až tam to film nedotiahol, ale ku koncu smiech riadne tuhne na perách. (09.01.2019)

Gebert si stejně jako ve svém debutu Hra o kámen všímá lokálního fenoménu s celoevropským přesahem. Za hlavního aktéra si vybral osmnáctiletého mladíka, zakladatele spolku rekrutujícího za účelem obrany vlasti před cizími vlivy mladé muže a ženy z celého Slovenska.___Organizace se zhruba dvěma stovkami členů nevyvolává znepokojení jenom svým ideologickým podložím, nemilosrdným výcvikem uprostřed slovenských lesů a diktátorskými praktikami, ale také tím, že není oficiálně registrovaná a úřady ji nemohou zakázat. Z lhostejnosti, případně tichého souhlasu těch, kdo ve filmu vzestupu milicí přihlížejí, se ovšem ani nezdá, že by militarizující se mládež někomu vadila. Pro mnohé zosobňuje naopak logickou reakci na nejistou dobu a volání po vládě pevné ruky.___Gebert mohl díky tříletému natáčení zaznamenat protagonistovu varovně rychlou proměnu z kluka hrajícího si na vojáky ve veřejně známou osobnost, která má nakročeno do vysoké politiky. Film zároveň problematizuje představu extremistů jako výstředních figurek s vyholenými hlavami, základním vzděláním a nestabilním sociálním zázemím (viz mnohem plošší Svět podle Daliborka). Mnozí z Branců jsou vysokoškoláci z velkých měst a normálních rodin, kteří dokážou obezřetně balancovat na hraně zákona. Domobrana jim nabízí zejména chybějící pocit smyslu a důležitosti.___ Observační dokument s pozoruhodnými záběrovými kompozicemi a zneklidňujícím hudebním doprovodem nechává na nás, abychom si na základě série kontrastujících situací utvořili vlastní názor na to, jak velké nebezpečí pro Evropu představují nejen Branci, ale také společenské ovzduší, jemuž podobná uskupení vděčí za svou existenci a rostoucí popularitu. 80% (29.09.2018)