Pre pár dolárov naviac

„Bál som sa, že neviem počítať. Ale už to sedí.“ Jednotka v porovnaní s dvojkou pôsobí ako zastaralá televízna inscenácia. Dvojka dodnes žije a dýcha a to predovšetkým vďaka špičkovému technickému prevedeniu (lepšia výprava, akcia, dekorácie) a tiež vďaka tomu, že Eastwood (ktorý na koňoch jazdí ako surový primitív, kto sa v tom vyzná, dá mi určite za pravdu) tentokrát (na rozdiel od jednotky, ktorá bola jeho one man show) rovnocenného partnera. Konkrétne v skvelom Lee Van Cleefovi. Spolu tvoria dvojicu, ktorá prekvapuje nás i seba a nuda s týmto ostrým buddy párom nehrozí. Dvojnásobne, ak je scenár vcelku kvalitný, hrá do toho hudba Ennia Morriconeho a medzi gaunermi nájdeme takých spoľahlivých prašivcov, ako sú Gian Maria Volontè alebo uhrančivý pošuk Klaus Kinski. Oproti jednotke pribudol drsný chlapský humor („Prečo sa pozeráš na mňa, keď to hovoríš?“) a neznesiteľne (v dobrom) dlhé, extra napínavé scény (klobúk, čakanie na výbuch). (01.11.2008)

Prostřední díl Leoneho dolarové trilogie stojí o třídu a hvězdičku výš než díl první. Hračičkovský spaghetti western staví hlavně na dobře napsaných hlavních postavách soupeřících bounty hunterů a záporáka a charizmatických hereckých výkonech jejich představitelů (ale také na důvtipně stručně charakterizovaných vedlejších komických postavičkách jako jsou domací v hotelu nebo Eastwoodův informátor), dále na Morriconeho geniální hudbě a precizní a stylové Leoneho režii vršící na sebe pečlivě vypiplané scény. (28.12.2007)

Dilema, jestli je lepší Pro pár dolarů nebo Leonův následující kousek Pro pár dolarů navíc, mám pro sebe vyřešené, protože navazující film považuju za zralejší, Leone tam už našel svůj styl a spolupráci s Enniem Morriconem vypiloval tak, že po stránce režie a vůbec filmařských řemesel se filmu nedá moc co vytknout. Zásluha Sergia Leoneho je v tom, že skomírající westernový žánr oživil tím, že ho ušpinil, nadlehčil ho komickými prvky, pracoval kreativně s žánrovými stereotypy a do té doby zaměnitelným vedlejším postavám vtiskl charaktery. Zkrátka a dobře ho učinil zábavnějším. Na druhé straně ale mají jeho ranné westerny problém se scénářem. Když se podíváte na motivaci jeho hrdinů a jejich myšlenkové pochody, pak máte před sebou sbírku unikátních blbů. Kdyby hlavní padouch Callaway oplýval takovými nápady, jako je propuštění svých zajatců, aby zlikvidovali členy jeho gangu, nepřežil by pravděpodobně svou pubertu. Leone zkrátka točil nenáročná béčka pro masové publikum a ke své smůle měl ambice směřovat k závažnější filmařské výpovědi a k vážnějším žánrům, což mu v případě jeho legendárního Tenkrát v Americe zlomilo vaz. Což něco vypovídá o filmovém průmyslu a jeho divácích, ne o Sergio Leonem. Celkový dojem: 65 %. (12.10.2011)

Více než dobrý western, který podle mě nebude sedět všem. Hodně detailů na zbran, oči, silná aura okolo hrdinů... To všechno patří k Sergiovi Leonemu. Vše toto podkreslené chvílemi geniální hudbou Moricconeho. Dva lovci, kteří si tak trochu vlezou do zelí, aby si pak vzájemně pomohli... To vše kvůli lupiči co potkal muže, který udělal nejlepší trezor v americe... Sergio z každé sekundy, každé přestřelky a každého pohledy kameru co se dá. Působivé a sebevědomé poddání všech tří hlavních rolí je velmi dobré pro celý film. Správný westernový fajnšmekr by si takové dílo neměl nechat ujít. (16.02.2005)

Rozhodně jeden z nejlepších westernů, který jsem kdy viděla. Westerny sice nepatří zrovna k mému nejoblíbenějšímu žánru, ale to se netýká spojení Leone - Eastwood. Romantika tu nemá co pohledávat, místo ní drsní chlapy, zásobník s pořádnou pistolí a balík dolarů. A o hustou atmosféru (podtrhnutou opakujícím se hudebním motivem - mimochodem naprosto skvělým) je postaráno. Film má poměrně dlouhou stopáž 130 minut, mně ale přitom přišlo, že až příliš rychle uběhl. Shrnuto a podtrženo : filmový zážitek, na který se nezapomíná. (20.11.2004)